Bude stát stamiliony

Vedle vlastního internetu či sociálních sítí chystá Rusko i internetovou encyklopedii.

MOSKVA Do roku 2023 by měla v Rusku začít fungovat nová internetová encyklopedie. I přesto, že veškerá hesla se budou zpracovávat v ruštině, cíle tohoto domácího projektu jsou vcelku ambiciózní. Do budoucna by se měla stát jedním z konkurentů globální mnohojazyčné onlinové encyklopedie – Wikipedie, na jejíž tvorbě se v současné době podílejí dobrovolní přispěvatelé z celého světa.

Kolem Wikipedie se přitom v Rusku točí různé kontroverze. Často se na ní střetává rozličné ideologické smýšlení autorů. Například po ruské anexi Krymu a propuknutí bojů na východě Ukrajiny v roce 2014 se u ruskojazyčných hesel spojených s rusko-ukrajinskými vztahy rozpoutala doslova editační válka. Umožňuje to politika webu, podle níž psát odborné texty na Wikipedii může prakticky kdokoliv. Témat, na nichž se ruští autoři neshodnou, je ovšem více, mimo jiné například některé klíčové události v dějinách Ruska či problematika sexuálních menšin.

Projekt za miliony

S návrhem na ruský projekt přišel v roce 2016 tehdejší ředitel Ruské národní knihovny Alexandr Vislyj a základem pro něj má být Velká ruská encyklopedie, která navazuje na tradici nejznámější Velké sovětské encyklopedie a která vznikala v letech 2004 až 2017. Vláda teď na vznik portálu vyčlenila bezmála dvě miliardy rublů, tedy v přepočtu asi 720 milionů korun.

Autoři ruského projektu přitom počítají s tím, že nový naučný portál navštíví minimálně jednou denně 15 milionů lidí. Agentura RBK nicméně upozornila, že jen za červenec 2019 v ruských městech s více než 100 tisíci obyvatel navštívilo Wikipedii 2,9 milionu uživatelů za den, celkově za měsíc pak 29,4 milionu.

Ochrana před manipulací

Podle ruských úřadů bude hlavním posláním ruské internetové encyklopedie zabránit šíření zkreslených vědeckých poznatků a falešných zpráv. Podle zástupkyně

Velké ruské encyklopedie Anny Sinicynové tak vznikne bezpečná informační databáze, která ochrání uživatele před překrucováním mimo jiné i historických, statistických či demografických údajů, k čemuž se prý často uchylují i některá ruská média.

Do databáze bude postupně zařazeno více než 80 tisíc hesel z Velké ruské encyklopedie a další naučné materiály. Dohlížet na ni a rozšiřovat její obsah by měli ruští experti z různých naučných odvětví a odborná redakce ruské encyklopedie.

Pro srovnání ruskojazyčná Wikipedie obsahuje v současné době více než 1,5 milionu článků, podle četnosti hesel tak obsadila sedmé místo na světě. Aktivně se na vytváření ruského obsahu nyní podílí 10,5 tisíce dobrovolníků.

Heslo nebo článek na Wikipedii může vložit či jakkoliv upravit prakticky kdokoliv s přístupem na webovou stránku. Podmínkou pro publikaci je nezaujatost příspěvku a zároveň jeho ověřitelnost. Zdroje musí autor uvádět zejména u kontroverzních témat. Za správnost obsahu přitom nikdo neručí. Obsah pod hesly se tak může lišit i v závislosti na jazyku, v němž je publikován, což je často důvodem kritiky, a to nejen v Rusku.

V minulosti se přitom dostala Wikipedia krátce také na seznam v Rusku zakázaných webů a objevovaly se i hlasy volající po jejím úplném zablokování. Vedle četných chyb, které podle ruských činitelů databáze obsahuje, vadí tamnímu cenzurnímu úřadu Roskomnadzoru i publikace škodlivého obsahu.

V roce 2013 se tak například stal předmětem sporu příspěvek o kouření marihuany. Stránky s informacemi o narkotikách jsou v Rusku nevhodné a cenzoři mají povinnost takové weby blokovat.

V současnosti nemají Rusové přístup jen k několika heslům na ruskojazyčné Wikipedii. Ty se vztahují k problematice sebevražd či návykových látek.

Vlastní verze různých internetových portálů či aplikací přitom nejsou v Rusku ničím novým. Svou ruskou alternativu s názvem VKontaktě má například i populární sociální síť Facebook.

Moskva navíc pod záminkou ochrany uživatelů stále více omezuje svobodný internet. Od listopadu má začít v zemi platit zákon, který umožní úřadům filtrovat proud informací, monitorovat a případně blokovat „nevhodný obsah“.