Úspory začínají u žárovek

Zdražování energií žene podnikatele do energetických úspor, provedla je již polovina firem

Elektřina napřesrok zdraží kolem pěti procent, protože dodavatelé do svých ceníků postupně promítají prudký vzestup velkoobchodních cen v posledních dvou letech. Nové směřování evropské energetiky a odklon od klasických zdrojů navíc může znamenat zvyšování ceny i v dalších letech. Pro firmy i domácnosti dává stále větší smysl investovat do úspor.

Jak ukazuje exkluzivní průzkum ČSOB pro MF DNES mezi čtyřmi stovkami malých a středních podnikatelů, více než pětina podnikatelů vynakládá na položky týkající se energií přes 20 procent svých celkových nákladů. Mezi energeticky nejnáročnější obory přitom patří ubytování, gastronomie, doprava a skladování.

„Ne vždy je možné přenést zvyšování vstupních nákladů na zákazníky, a firmám tak klesají marže. Optimalizace spotřeby a vstupních cen energií je jedním z důležitých momentů, kterým musí firmy věnovat svou pozornost, aby si zachovaly rozumnou ziskovou marži,“říká ředitel firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

„Trochu nás mrzí, že se o energetické účinnosti tolik nehovoří. Uspořené energie jsou často mnohem levnější než náklady na vlastní vyrobenou energii. Trendem by mělo být hledání komplexních řešení přímo u spotřeby, například instalace fotovoltaiky na střeše v kombinaci se zateplením či do budoucna i s baterkou,“říká náměstek ministerstva průmyslu pro energetiku René Neděla.

Z průzkumu plyne, že téměř polovina podnikatelů nějaká úsporná energetická opatření již zavedla. A další se na to připravují. „Chystáme se stavět nové sídlo firmy s využitím tepelného čerpadla a kvalitním zateplením. Používáme úsporné svícení,“říká například jednatel společnosti Bionet Plus Petr Klokočník.

Podnikatelé mezi nejčastějšími opatřeními šetřící energie zmiňovali úsporné elektrospotřebiče, recyklaci odpadu a rekonstrukci budovy. Úspory ovšem začínají u žárovek. Každá třetí firma si podle průzkumu v rámci energetických úspor pořídila úsporné svícení.

I podle energetiků je to typické opatření, do kterého investují firmy bez rozdílu velikosti. „Technologie LED jdou rychle dopředu. U některých projektů měníme i jen pět let staré soustavy se zářivkami, protože návratnost investice do nového LED osvětlení je velmi rychlá,“říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Při zavedení regulačních prvků a pohybových čidel se podle něj dají snížit náklady na osvětlení v některých případech až o 75 procent. „Další výhodou je nižší poruchovost a náklady na pravidelnou údržbu a opravy,“dodává Gazdík.

Každá desátá firma investovala do zateplení budovy. „Přestavěli jsme původní skladovací halu na novou,“říká šéf výrobce lehkých kovových konstrukcí Alfeko Libor Wurm. „Investoval jsem částečně do zateplení obchodu, jiné možnosti vzhledem k charakteru obchodování nemám,“uvedl jednatel firmy Antikvita Antonín Popelák.

Podnikatelé také zmiňují změnu dodavatele energie, byť s klesajícími maržemi u jednotlivých prodejců energií už nemusejí tímto krokem uspořit výrazně.

Tři čtvrtiny oslovených podnikatelů vydaly na úsporná opatření v průměru 719 tisíc korun. Největší investice z dotázaných firem ve výši 30 milionů šla na pořízení úspornějších strojů.

Podle Gazdíka má nyní smysl investovat do zvýšení vlastní výroby elektřiny, například střešních fotovoltaických panelů. „Firmy mají dostatek volných prostředků a je logické je investovat tak, aby si v budoucnu zajistily nižší náklady – což může být velice užitečné v dobách hospodářského útlumu,“říká Gazdík.

„Investice do energetických úspor se firmám vyplácejí v dlouhodobém horizontu. I přesto, že téměř polovina firem již nějaké investice realizovala, pořád je zde velký prostor. Jednou z možností může být využití dotačních programů zaměřených na úsporu energií,“říká Manda.

Evropské dotace na energetické úspory však zná pouze třetina oslovených podnikatelů, jen 2,5 procenta firem program využilo. Tyto peníze šly nejčastěji právě na pořízení střešních panelů nebo na zateplení budov. Část podnikatelů tvrdí, že s dotacemi nechce mít nic společného. Buď je z principu považují za instrument, který pokřivuje trh, nebo jim nastavené podmínky neumožňují žádost podat.