Stručná hysterie času

Politici selhávají, protože se nedokážou shodnout, zda bude platit v budoucnosti v Unii letní čas, nebo zimní. Bruselský projekt „zrušení dvou časů“tak asi zmizí doztracena.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík, premiér Andrej Babiš i česká vláda by měli urychleně – nejlépe do konce roku – přijít s návrhem, jaký čas bude prosazovat v Unii Česká republika. A pak tuto pozici hájit v unijním Bruselu. Na druhou stranu se samozřejmě stále nabízí možnost, že budou chtít střídání letního a zimního času zachovat. I to je řešení. Hlavně se však vláda už musí k jedné z variant jasně přihlásit.

Projekt zrušení dvou časů se totiž po letech snažení stal blamáží a fraškou. Politici čeští i evropští v tomhle směru prozatím selhávají při jeho prosazování. Nedávno zesnulý pekař Stanislav Pecka, který desítky let bojoval za zrušení střídání času, se musí obracet v hrobě.

Vše přitom vypadalo jednoduše. Čechům i Evropanům (84 procentům podle veřejné konzultace Evropské unie) střídání času nevyhovuje.

Loni se toho tedy chytil za velké publicity tehdejší předseda Komise Jean–Claude Juncker. „Evropská vláda“, následovaná letos Evropským parlamentem, střídání dvou časů oficiálně zrušila k jaru, případně podzimu 2021. Nikdo nepředvídal zdánlivou „maličkost“, totiž že nebude lehké se shodnout na jednotném budoucím čase. Jestli to bude letní, nebo zimní.

Letní, nebo zimní. Toť otázka

Vlastně kolem toho vypukla kontinentální hysterie. Všichni se začali bát, že bude mít jiný čas Německo, jiný Rakousko, jiný Francie, a když pojedeme přes hranice, budeme si stále přeřizovat hodinky.

Reálně však podle mě nic z toho nehrozí, protože tak hloupí zase evropští politici nejsou. Jestli by to někde hrozilo, tak maximálně na hranici Irska a Severního Irska, protože Británie po brexitu u evropského stolu sedět nebude a může si dělat, co chce. Ale podle mě to nehrozí ani tam.

Odhlasovanému výsledku by se jistě přizpůsobilo i Švýcarsko, Andorra a další zbylé státy, protože také nejsou hloupé.

Jenže není čemu se přizpůsobovat. Evropští ministři dopravy, kteří dostali čas na starost, promarnili rok. Uznávám, že snadné to není, protože Evropané se v preferenci letního a zimního času rozdělili takřka na dvě rovnocenné půlky.

Jednak hraje pochopitelnou roli geografická poloha, protože v severním Švédsku se holt budou vždycky světlo a tma střídat jinak než na Maltě, a „opravit“to lze těžko.

Jednak „zblbli“sami lidé, kteří si začali představovat, jak bude najednou světlo a tma, když se jim to zrovna nebude hodit.

Češi si, lidově řečeno, nechtějí nechat vzít letní večery, kdy se dá „pařit“dlouho venku nebo grilovat na chalupě, což je ovšem v celém kontextu ten nejmenší problém. Mě samotného přesvědčila vědkyně z fyziologického ústavu Akademie věd, která na konferenci na ministerstvu dopravy minulý týden řekla, že by měl být zaveden jako jednotný ten zimní.

Předně jde o původní přirozený čas z éry před střídáním. Co je však důležitější, kdyby platil letní čas v zimě, rozednívalo by se příliš pozdě, a to je prý poměrně velká zátěž pro organismus. Školáci by se ještě během první vyučovací hodiny mezi osmou a devátou hodinou učili ve tmě.

Jenže vybírání správného času má ještě jeden zádrhel: tohle politické téma bylo vždy zároveň i tak trochu vysmívané. Mnozí poslanci říkají, „že pro ně jde o okrajovou záležitost, která ale zajímá lidi“. Nepochopitelná přezíravost. Když to zajímá lidi, mělo by to zajímat i politiky. Těžko to některým vysvětlovat.

Pokud jde o mě, přiznám se, že mně střídání času zase tolik nevadilo a po několika dnech jsem se mu dokázal vždy přizpůsobit. I když i teď, pět dní po přeřizování hodin, ještě pociťuji, že mám hlad na oběd moc brzy, už před jedenáctou, a chce se mi spát moc brzy, už před desátou. A tak jsem si řekl, proč ne, když si lidé chtějí střídaní času zrušit, nemám důvod oponovat. Jenže když sleduji aktivitu politiků v této věci, tak si připadám trochu jako blázen.

V sobotu jsme v MF DNES měli výstižný titulek „Střídání času na věčné časy“, který jen ilustruje to, že žádná dohoda není na obzoru. V pondělí jsem po telefonu ještě diskutoval s belgickým europoslancem Markem Tarabellou, který je uprostřed dění v Bruselu, a řekl mi, že Evropská komise je „crazy“, když střídání zrušila bez nějakého jasného řešení. A že ta nově zvolená stejně bude mít jiný názor a neúspěšný projekt opustí.

Ano, je to tak. Celý velký projekt rušení dvou časů spěje k neúspěchu, což je škoda, protože mám pocit, že Evropané o jeden jediný čas upřímně stojí a jen to budou považovat za „pohlavek z Bruselu“.

Teď je podle mě poslední šance ideu vzkřísit. Ministerstvo dopravy proto zaslouží pochvalu, že uspořádalo k tématu seminář. Měl na něm promluvit ministr Kremlík, ale v podstatě bez omluvy na vlastní akci nedorazil a zbyla tam jen cedulka s jmenovkou. Jeho kolegové poznamenali, že klidně další diskusi uspořádají na jaře. Sakra, to už bude pozdě. Na diskuse není čas.

Traduje se, že Albert Einstein kdysi řekl, že „čas je jenom iluze, i když velmi silná“. Vlastně je to pravda, dinosauři žádný čas neměli. To až my zpětně jsme jim určili, že vyhynuli přes 65 miliony let.

Čas jsme si vytvořili a můžeme ho jakkoli měnit, ale měli bychom to činit co nejpřirozeněji a s rozmyslem.

Čas si lidé sami „vytvořili“a můžou ho jakkoliv měnit. Měli by to však činit s rozmyslem.