Sloni a lidé v Africe válčí o vodu
Nikdo přesně neviděl, co se stalo vteřiny předtím, než Cappie Shamakuni zemřel, ale v policejní zprávě jsou jeho zranění přirovnána k napadení davem.
Pětapadesátiletý kutil-podnikatel se vracel domů do města Kasane na severu Botswany, když potkal stádo slonů, které se do města zatoulalo při hledání jídla a vody. Shamakuni měl obě nohy zlomené, rozdrcená játra a zlomená žebra, což nasvědčuje tomu, že ho zvířata ušlapala.
V Botswaně žije přes 130 000 slonů, tedy více než v jakékoliv jiné africké zemi. Země se stala mekkou ochránců životního prostředí i turistů toužících spatřit divokou přírodu. Rostoucí počty slonů a ztenčující se přírodní zdroje však znamenají tvrdé mezidruhové boje, kvůli kterým přišly o život desítky lidí i slonů a které zároveň proti vládě poštvaly ekologické organizace.
„Dopad klimatické změny vidíme v deštích, ve vodě a jejím nedostatku a ve způsobu, jakým ztrácíme úrodnou půdu. Lidé a divoká zvířata kvůli tomu bojují o potravu,“říká botswanský ministr životního prostředí Kitso Mokaila. Ke střetům zemědělců a tlustokožců dochází všude tam, kde lidé a sloni žijí blízko sebe.
Řešením těchto konfliktů se musí vlády nejen Afriky, ale také Asie zabývat čím dál tím častěji. Sloni každý rok v Indii při hledání potravy v zabijí zhruba 100 lidí (a lidé každoročně zabijí okolo 40 slonů). Na Srí Lance je boj se slony spojován s nárůstem sebevražd na venkově, kde vyčerpaní zemědělci místo spánku hlídají před slony svá pole.
Sloni jsou však jen součástí mnohem většího problému. Ať už jsou to medvědi versus zemědělci ve Slovinsku, nebo gepardi proti pastýřům v Íránské vysočině, konflikty mezi lidmi a zvířaty se po celé planetě zintenzivňují. Důvodem boje o úrodnou a obyvatelnou půdu je ztráta přirozeného prostředí, rostoucí populace a klimatická změna.
V Evropě se válka mezi velkými savci a lidmi vyřešila už dávno: člověk zvířata vyhubil. A když se zvířata vrátí, vrátí se i boje. Slovinská vláda v červnu ohlásila, že zabije 175 medvědů a 11 vlků; její úspěšný plán na navrácení těchto šelem zpět do přírody předtím vyvolal vlnu nevole u voličů ve venkovských oblastech. Itálie letos podobný krok, který by snížil počty tamních vlků, odmítla.
Jen málokde je konflikt tak znatelný jako v enklávě Chobe – v oblasti mokřadů a zalesněných kopců na severu Botswany, kde rolníci chovající dobytek a pěstující kukuřici i čirok živoří na pokraji záhuby. Sucho sužující jižní Afriku tuto oblast tvrdě zasáhlo. Krajinu okolo vesnice Parakangulu, kterou mapy zakreslují uprostřed bažiny, pokrývá vyprahlá a zažloutlá tráva, písek a několik zubožených palem a ostnatých keřů. Pod nohama má člověk roztroušené sloní výkaly a výpady chobotnatců proti místním polím jsou natolik časté, že podle rolníků pořádná sklizeň nenastala už několik let.
„Rozbíjí ploty, pošlapou vaše pole po zorání, snědí úrodu před sklizní,“říká 70letý rolník Edward Temedi. „Je jich příliš mnoho,“dodává Temedi, kterého sloní nájezdníci málem dvakrát zabili. „Šel jsem na pohřeb své tety, když na mě sloni přišli. Dodnes nevím proč. Praštil jsem slonici sekerou, ale zaútočila na mě znovu, tak jsem ji sekl ještě jednou. Potom mi sekyru vyrazila z ruky a spadl jsem na zem,“popisuje událost z roku 2017 Temedi.
„Nevím, jestli lidé s příchodem civilizace považují život zvířete za cennější než ten lidský,“říká Dorcus Shamakuni, jehož bratra sloni ušlapali v květnu. „Ale když zvíře zabije lidskou bytost s příbuznými, s dětmi, o které se musí postarat, lidé si řeknou, že měl smůlu, že je to škoda. A když člověk zabije zvíře, je to tragédie a zpráva, která obletí celý svět.“(The Daily Telegraph, ČTK)