A najednou se rozzářil Nou Camp
Barcelona versus Hradec Králové. Březen 1961, čtvrtfinále Ligy mistrů. Jiří Kománek vzpomíná.
Zkuchyně staré chalupy v Orlických horách voní káva a paní Olga nabízí křehký koláč se žloutkovým krémem: „Snad se neurazíte. Pomalu se balíme a jedeme domů, do Náchoda.“Na gauči vrní chlupatá kočka Nela a pán domu listuje šedivými články v archivu. Povídá: „Můj táta byl pečlivka. Aniž bych to věděl, celý život mi dělal vystřihovánky. Každý den kupoval noviny, vystřihoval články o fotbale a lepil je na archy, abych měl památku.“
Musím na hokej, pane Vytlačile!
Táta se jmenoval Ludvík Kománek, žil ve Zlíně a byl to oddaný baťovec. Taky výtečný atlet, držel národní rekord v trojskoku. Jako první Čech letěl za čtrnáct metrů. A když měli Zátopkovi svatbu, svědčil jim.
Rovněž po synovi chtěl, aby běhal na čas a skákal do dálky, jenže mladého Jirku to nebavilo: „Hodně dřiny a málo zábavy. Chyběla mi parta.“Radši měl hokejku a hlavně merunu, a tak si prosadil svou.
Nechte se na chvíli pozvat do časů, které jsou dávno zaváté prachem. Jiří Kománek usrkne čaje a vypráví, jaké to tenkrát bylo. Jak hrál proti Barceloně. Budete se divit, ale nebyla to Sparta nebo Plzeň, která v Lize mistrů venku čelila slovutnému klubu jako první. Třeba Slavia se dočká až v úterý.
Už v březnu 1961, ve čtvrtfinále nejslavnější fotbalové soutěže, narazil na katalánského obra Hradec Králové, senzační šampion ze škvárového hřiště. „Rarita. Zážitek. Bomba. Můj první výjezd do ciziny. Když jsem čekal na Ruzyni, říkal jsem si: S hanbou se vracet nebudeš,“vypráví Kománek.
Bylo to zamotané. Talentovaný záložník měl nalajnovanou budoucnost ve Zlíně, pardon v Gottwaldově. Na průmyslovku ho nevzali, vyučil se univerzálním soustružníkem kovu a po vojně v Olomouci se měl hlásit na takzvanou umístěnku do zlínské fabriky, která nesla název Závody přesného strojírenství: „Ale já chtěl jít kopat fotbal do Hradce.“
Těžká doba. Kománek hrál i hokej, což se nelíbilo soudruhu trenérovi Vytlačilovi, jak se píše v novinách, kterými listujeme. Rudolf Vytlačil, jenž v roce 1962 táhl Československo do finále mistrovství světa, trénoval Gottwaldov. A taky mladého Kománka. „Jednou jsem přišel do kabiny rovnou z vyučování, hodil tašku do kouta a Vytlačil zavelel: Svlékat, trénink! Tak povídám: Nezlobte se, já nemůžu, večer mám hokej. Vytlačil, který hokej nesnášel, se na mě obořil: Tak si vyber! Fotbal, nebo hokej?“Zelenáč se otočil, v kabině vzal aktovku a hrdě odkráčel na zimní stadion.
O pár let později se potkali znovu, když Vytlačil dovedl Československo na olympiádu 1964 do Tokia. Nebýt natrženého svalu, Kománek by ve výběru nechyběl. „Místo toho jsem našel svoji paní.“
S paní Olgou už jsou 55 let.
Koňak od velkého šéfa Kubaly
Čtyři roky v Hradci, čtyři v Ostravě, čtyři v Hradci, pak Kománkova kariéra skončila: 126 ligových zápasů, 12 gólů. Plus zájezdy do Turína nebo na Dálný východ. Mistrovský Hradec prožíval pohádkové časy, po světě si ho vážili. „V Kambodži jsme snad hodinu kroužili nad letištěm a Míla Kvaček panikařil: Horor, nemůže se vysunout podvozek! Pak nám řekli, že dorazil egyptský generál, byla ceremonie a nemohlo se přistávat. To naše túčko stejně skončilo v hlíně. Pilot nedobrzdil, přejel ranvej a my lezli ven po žebříku.“
Zikán, Černý, Pičman, Hledík, Štěrba... Už zbyli jen dva, kteří se postavili Barceloně. Ladislav Pokorný chodí denně deset kilometrů, Jiří Kománek je po výměně kolenního kloubu a má hůlku, o kterou se při krátkých procházkách opírá.
V Barceloně jen z lavičky sledoval, jak Španělé kouzlí. Být náhradníkem znamenalo, že jste náhradníkem celý zápas, střídat se nesmělo. „Seděl vedle mě sekretář a povídá: Jirko, nejlehčí úlohu mají kameramani. První poločas se hraje na jednu branku, pak na druhou.“
Barcelona vyhrála 4:0, hotovo. „Ale stejně jsme odjížděli nadšení. Přijal nás starosta Barcelony. Viděli jsme baziliku Sagrada Família, prošli se parky a v hotelové jídelně nás obsluhovalo patnáct číšníků. Jen jsem se napil vína, už jsem měl dolito.“
Mimochodem, poslední gól utkání vstřelil Ladislav Kubala, velký šéf. V Budapešti narozený Slovák, který po válce zmizel do Španělska.
Hosty z Hradce srdečně objímal, provázel je a zajímal se, jak je doma. Po zápase jim přinesl bednu koňaků. Pro každého hráče jednu lahev. Na pražský Strahov, kde se hrála odveta, nepřiletěl. Bál se, že by mu jako emigrantovi mohli ublížit. Dorazil však báječný Luis Suárez, držitel Zlatého míče 1960. Kománek ho bránil, konečně od trenéra Zástěry dostal možnost. „Po zápase mě Suárez chválil, jak dobře jsem ho hlídal. Bohužel nám dal gól. Villaverde na křídle obešel Štěrbu, já ho musel křižovat, opustil Suáreze a bylo zle.“Hradec přesto uhrál remízu, protože Zikán vyrovnal na 1:1.
Kdo ví, jaké skóre přiveze Slavia. Jiří Kománek se bude dívat, fandit a vzpomínat: „My v Hradci neměli skoro nic, zato na Nou Campu měli bazén, operační místnost, kapli a všude tolik místa. V šatně byla zrcadla, tak jsme se před zápasem všichni přičísli, ať jsme za fešáky. A když jsme vyšli tunelem na plochu, stadion se rozzářil. Milej pane, hrálo se od devíti večer, to bylo něco.“ 3.5, 3.5
Slovácko: Trmal - Reinberk Kadlec Hofmann 2.5, Divíšek 2.5 - Havlík Daníček 3.5 - Navrátil 3.5, Šašinka 3, Kalabiška (72. Juroška) - Zajíc 3.5 (86. Sadílek). Trenér Svědík.
(kou)
střely na branku 5:2
střely mimo 1:2
1. Slavia
2. Plzeň
3. Ml. Boleslav
4. Slovácko
5. Jablonec
6. Ostrava
7. Sparta
8. Liberec
9. Olomouc
10. Teplice
11. Č. Budějovice
12. Bohemians
13. Příbram
14. Karviná
15. Zlín
16. Opava 14 12 14 9 14 8 15 7 14 7 14 7 14 6 14 5 14 4 14 4 14 5 15 4 14 3 14 2 14 3 14 2
rohy hodnocení 8:1 3.5:3.5 2 2 1 4 3 1 3 3 6 6 2 4 3 5 2 3 0 3 5 4 4 6 5 6 4 4 7 7 8 7 9 9 29:3 26:13 28:19 20:19 26:20 24:18 27:19 21:20 20:20 12:17 21:25 17:26 12:25 11:19 9:21 7:26 38 29 25 25 24 22 21 18 18 18 17 16 12 11 11 9
Další program
Sobota: 14.30 Olomouc - Mladá Boleslav, 17.00 Slavia - Ostrava. Neděle: 14.30 Teplice - Č. Budějovice, Karviná - Jablonec, Liberec - Příbram, 17.00 Opava - Sparta. Pondělí: 18.00 Zlín - Plzeň. Online reportáže na idnes.cz/sport.
Levý záložník Jiří Kománek (v bílém) kopal za Hradec Králové a Ostravu. Kromě jiného si zahrál čtvrtfinále Ligy mistrů s Barcelonou.