Na léčbu rakoviny plic se čeká měsíce
V Česku je to největší zabiják mezi nádory. Příčiny: lékaři nemoc neodhalí včas a mnozí pacienti nedostanou včas patřičnou léčbu.
PRAHA Diagnózu rakovina plic se každý rok dozví asi 4,5 tisíce mužů a 2,3 tisíce žen. Ročně jí podlehne přibližně 5,5 tisíce Čechů. Mezi nádory je to největší zabiják. Na nemoc se totiž přichází pozdě.
„Plíce nebolí, a když to bolet začne, znamená to, že nádor prorůstá do hrudní stěny,“popisuje předsedkyně českých pneumologů Martina Vašáková. Čím je nádor větší, tím rychleji roste a šíří se do dalších částí těla.
Stanovení přesné diagnózy trvá v průměru tři týdny, jsou však i případy, kdy pacient na diagnózu čekal téměř dva měsíce. „Za tu dobu nádor samozřejmě prograduje a zhoršuje se prognóza,“říká místopředseda České pneumologické a ftizeologické společnosti JEP Vítězslav Kolek.
Pět let po odhalení nemoci přežívá jen asi dvanáct pacientů ze sta.
Pneumologové proto nyní jednají s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami o celostátním programu, který by pomohl nemoc odhalit včas.
Program by se zaměřoval na rizikovou skupinu – současné i bývalé kuřáky od 55 do 74 let, jejichž kuřácká minulost čítá alespoň 20 let, kdy vykouřili minimálně jednu krabičku cigaret denně. Praktik by je poslal k plicnímu lékaři, který by podle stavu pacienta doporučil prohlídku na tomografu.
Jenže je tu další zpoždění: na zahájení léčby pacienti někdy čekají půldruhého měsíce. Podle čerstvé analýzy databáze českých pneumoonkologů – LUCAS (LUng CAncer focuS) – pacienti s rakovinou plic začínají s léčbou v průměru po 26 dnech léčby, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Nejsou data, jak dlouho pacienti přežívají, kolik z nich nedostane moderní léky či jaké jsou pro to důvody. Chybí také statistiky, jak rychle a jak přesně jsou lidé vyšetřováni – přitom od toho se potom odvíjí možnost léčby,“popisuje Kolek.
Analýza však upozorňuje i na další problémy. Když už lékaři nádor odhalí, podle pneumologa Kolka se jen asi polovina pacientů dostane do komplexních onkologických center.
Zpožděný nástup do onkologického centra je i případ jedenasedmdesátiletého Josefa – ten se do něj dostal až čtyři měsíce po odhalení nemoci.
Praktickou lékařku navštívil ve chvíli, kdy začal vykašlávat krvavé hleny. „Okamžitě mě poslala na plicní, kde mi udělali rentgen, bronchoskopii a další vyšetření. Bohužel konstatovali, že mám rakovinu plic s metastázemi v krční páteři,“vzpomíná Josef (celé jméno si nepřál zveřejnit).
Uplynuly však další čtyři měsíce, během nichž Josef procházel dalšími pneumologickými pracovišti, než se dostal do komplexního onkologického centra, kde mu mohli pomoci. Měl štěstí, lékaři v centru zjistili, že jeho nádor je vhodný pro léčbu imunoterapií, která nastartuje proti nádorovým buňkám imunitu tělu vlastní. V současnosti se Josef léčí kombinací chemoterapie a imunoterapie. Metastáze v krční páteři mu úplně zmizely, nádor na plicích se pomalu zmenšuje.
Na vině bývá i rutina
Někteří pacienti ale tuto možnost nemají. „Už z dosavadních výsledků vidíme, že podle propočtů, kolik pacientů by mělo být léčených moderními léky, jich zdaleka tolik léčených není. I když by to například pojišťovna zaplatila. A to už je hodně smutné,“přibližuje místopředseda pneumologické společnosti Vítězslav Kolek. Někdy za to podle něj může menší informovanost lékařů či rutina. „Říkají si, že když se to dřív nějak vyšetřovalo, proč v tom nemohou pokračovat. A proč nemohou tomu pacientovi podat chemoterapii, když to v podstatě stačí,“nastínil.
Podle předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jany Prausové to může být způsobeno tím, že lékař neprovede všechna potřebná vyšetření. „Nebo i když proběhnou, tak pacient není dobře informován a odmítne jít do centra, které může být například daleko od jeho domova, a on to považuje za problematické. Nebo mu to lékař ani nenabídne,“vyjmenovala další možné příčiny.
Podle Prausové by bylo potřeba, aby lékaři z menších onkologií pacienty včas zachytili, nález poslali do akreditované laboratoře a tam posoudili, zda je člověk vhodný pro cílenou léčbu a poslali ho k léčbě do komplexního onkologického centra. „A aby pacienti prošli multidisciplinárním týmem, který správně nasadí postup,“vysvětlila.
Podmínkou je nekouřit
Zásadním problémem však podle odborníků zůstává, že se na nemoc přichází pozdě. Přesné důvody, proč to někdy trvá tak dlouho, lékaři zatím neznají.
V počátečních fázích se totiž nádor na plicích projevuje například kašláním, dušností či únavou, což lidé často podceňují. U některých pacientů se dokonce zpočátku neprojevuje nijak. Když v těchto fázích lékaři nemoc odhalí, bývá to náhodou v rámci jiných vyšetření.
Jakmile se však nemoc začne projevovat více – například vykašláváním krvavých hlenů či úbytkem hmotnosti, je už zpravidla v pokročilejší fázi a šance na záchranu pacienta výrazně klesá.
„Často se stává, že nádor nemá vhodnou lokalizaci k tomu, aby mohl být včas diagnostikován. Pacient také může mít nějaké komplikace, kvůli kterým nelze ihned provést endoskopické vyšetření plic,“vyjmenoval některé pneumolog Kolek.
S včasnou diagnózou by mohl pomoci právě projednávaný celostátní program časné detekce.
Ten by byl navíc spojen s kampaní podporující odvykání kouření. Účast v programu by byla podmíněna souhlasem pacienta, že se podrobí takzvané intervenci, že se tedy s pomocí odborníků pokusí přestat kouřit. „Neznamená to, že se musí člověk zavázat, že už nikdy nevykouří cigaretu. Bez intervence ale odvykne kouření osm procent lidí, s ní třetina,“dodala Vašáková. „O programu časné detekce karcinomu plic se nyní vede odborná debata,“komentovalo ministerstvo zdravotnictví.