Ekobrčka dovážená z Číny

Jsou rozložitelná, ale kvůli dopravě zanechávají uhlíkovou stopu jako ta z plastu

Plastová brčka pomalu odcházejí a jednou z alternativ pro ty, kdo si pití bez trubičky neumí představit, je papír. Země původu je ale ve většině případů stejná jako u těch plastových, tedy Čína a okolí. Ekologické hledisko zdůrazňované u těchto brček často na obalu je proto minimálně sporné.

Do testu MF DNES (který vyjde v úterý) bylo zařazeno deset náhodně vybraných vzorků, z toho šest papírových, dvě slaměná a dvě těstovinová. Z oněch šesti papírových jich pět přijelo z Číny, v jednom případě se původ nepodařilo dohledat. Slaměná pocházela z Číny a Polska, těstovinová z Itálie.

Například brčka prodávaná v Albertu, značky Banquete Europe, na sobě nesou zelené kolečko s nápisem Eco friendly product. Podobné nápisy mají i slaměná brčka.

Minimálně uhlíkovou stopu pocházející z dopravy mají stejnou jako brčka plastová. Nespornou výhodou je jejich rozložitelnost, hlavně v případě, že neskončí v odpadkovém koši. Důvod pro asijskou provenienci je ekonomický. „Čínské zdroje jsou opravdu aktuálně nejlevnější. Navíc jsou čínští dodavatelé rychlí i co se týče zahájení výroby, takže měli výhodu oproti těm evropským,“popisuje Martin Odvárko, šéf společnosti Bunzl, která je velkým distributorem řady obalů a jednorázového nádobí. Kromě papírových a slámových z této destinace jsou nově podle něj v nabídce i brčka z rákosu. „Z pohledu ekologie to momentálně nedává smysl, nicméně se dá očekávat, že s růstem poptávky vzroste i počet evropských dodavatelů,“dodává Martin Odvárko. Z toho, co ví, bude brzy výroba papírových brček i v Česku, další výrobci jsou v Řecku, Německu, Irsku.

České žito se nehodí

Zatím však kraluje Čína. „Bohužel nevíme o tom, že by v Evropské unii slámky někdo vyráběl. Na Slovensku je jedna firma, ale materiál na ně si vozí také z Číny,“zněla například odpověď z e-shopu dobreobaly.cz, který prodává mimo jiné několik druhů papírových brček. Obdobně reagovaly na dotaz po brčkách z nějaké bližší země než Číny i další internetové

obchody. Z Číny jsou i slaměná brčka prodávaná společností We-Straw pod hlavičkou ekologická a zachraňujeme želvy. Šéf a spolumajitel společnosti We-Straw David Macháček vysvětluje, že chtěl slámky vyrábět u nás, z českého žita, ale narazil na to, že nenašel vhodnou obilovinu. „Zemědělci chtějí z úrody žita co největší klasy a co nejnižší stébla, aby žito při špatném počasí nepolehalo. Používají se takzvané zpomalovače růstu, což vůbec nenahrává našim slámkám. Poté co jsem zjistil, že to v Česku nezvládneme, snažil jsem se najít vhodného dodavatele jinde. Po třech měsících hledání a testování vzorků z celého světa vyhrál ten nejlepší, tedy Čína. Mají rozvinutější hospodářství než my a jsou schopni díky klimatickým podmínkám mít žně i vícekrát do roka,“popisuje cestu do Asie David Macháček.

Do budoucna by se nicméně rád přesunul do Česka. Až najde pole, zaseje, vymyslí technologii sečení, aby se stébla na poli neponičila, stříhání, sterilizaci. „Jsou to velké plány a velká výzva to zvládnout,“říká 26letý muž dodávající dnes brčka do více než 280 podniků v Česku.

Z hlediska toho, jak daleko k nám brčka putují, tak nakonec vyhrávají z jednorázových prozatím ta těstovinová. V podstatě jde o tlusté těstoviny od těch běžných se nijak nelišící, a jak to u těstovin bývá, putují z Itálie.

Rozhodnou velké řetězce

Brčka na vícero použití, která dávají mnohem větší smysl, už se dají sehnat i místní, ať už kovová či skleněná od několika malých firem, které se pustily do výroby v českých sklárnách.

O tom, jaký materiál nakonec převládne, rozhodnou velcí hráči, jako jsou fastfoodové a kavárenské řetězce. V nich se brček protočí nejvíce, jen v síti sto restaurací McDonald’s jde ročně o patnáct tun plastu, v barech Fruitisimo o 2,5 tuny.

A zřejmě nelze čekat, že by se tyto sítě pustily do brček trvanlivých, jako to dělají menší kavárny a restaurace. Nehledě na to, jak by stíhaly zajišťovat jejich hygienu a umývání, je dalším problémem i to, že by byla vítaným suvenýrem pro hodně návštěvníků.

Většina velkých řetězců je nyní ve fázi analyzování, zkoumání všech možných takzvaných ekologických alternativ. Někdo už přešel k papíru, jako třeba kavárny Costa Coffee.

„Z alternativních brček jsme testovali slámová, ty nevyhovují kvůli jejich malému průměru, což pro naše čerstvé nápoje není dostačující, dále těstovinová či papírová, ta se však po krátké chvíli rozmáčí a negativně ovlivňují chuť nápojů,“popsal například Michal Příhoda, šéf Fruitisimo barů, jak postupují a proč zatím stále hledají.

Po prvotním plánu zavést během krátké doby papírová brčka se zasekl i McDonald’s. Po zprávách z Velké Británie, že papírová brčka tam nejsou recyklovatelná, se nejprve pustil v Česku ve spolupráci se společností Eko-kom, zajišťující sběr odpadu, do testování, jak je tomu u nás.

„Závěrem testování je, že papírová brčka jsou rozvláknitelná a plně recyklovatelná při běžné papírenské technologii. Vždy budou spíše v poměrně malém množství ve sběrovém papíru a nijak negativně se v kvalitě zpracování neprojeví,“uvedla za Eko-kom mluvčí Lucie Müllerová. Jak ale připomínají experti z papírenského průmyslu, problém bude nakonec stejně znečištění a to, že jsou příliš malá.