Pravidelné kapesné dostává polovina žáků

Vzdělávání ve finanční gramotnosti je hlavně na rodičích, ti ale sami tápou

PRAHA Školáci v metropoli většinu kapesného utratí za sladkosti, limonády nebo občerstvení ve fast foodech. Když šetří, tak nejčastěji na mobil, počítač nebo videohru. „Kupuji si jídlo a elektroniku,“potvrzuje i čtrnáctiletý Jakub.

Podle odborníků je v pořádku, když si dítě rozhodne, za co své peníze utratí, i když to mohou být z pohledu dospělého hlouposti. Jenže až sedmnáct procent dětí v Praze nedostává kapesné vůbec a pravidelně peníze obdrží od svých rodičů jen necelá polovina.

Některé děti se tak nemusí naučit zacházet s penězi. Ukázal to průzkum, který dělala Česká spořitelna ve spolupráci s agenturou DataCollect na vzorku osmi- až patnáctiletých žáků základních škol.

Předat i odpovědnost za platby

„Děti se vedle všech ostatních dovedností musejí v dětství naučit i hospodařit. A když nemají k dispozici vlastní peníze, nemají možnost se to naučit. Takže z našeho pohledu

je to velký problém,“podotýká David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně. Když už peníze dostávají, na prvním stupni to bývá průměrně 250 korun, na druhém 420 korun měsíčně. Podle Hubáčka nicméně nejde ani tak o to, jak je kapesné vysoké. Ostatně, každá rodina má jiné finanční možnosti.

Podstatnější je, co rodiče dětem k výši kapesného řeknou. „Někdy stačí dítěti kapesné dát, ale spolu s tím mu předat i odpovědnost za určité platby, třeba jízdné v MHD nebo platby za mobil. Dítě má peníze, učí se hospodařit a zároveň kapesné příliš nezatíží rodinný rozpočet,“doporučuje Hubáček.

Někteří rodiče také zřizují svým dětem vlastní bankovní konto. Zatímco v Česku má účet přibližně 43 % školáků, tak v Praze každý třetí. Naprostá většina Pražanů dává přesto dětem kapesné v hotovosti.

Přestože peníze pro vlastní potřebu většina dětí nedostává pravidelně, z průzkumu vyplynulo, že naprostá většina rodičů si uvědomuje, že odpovědnost za finanční vzdělávání dětí leží na nich. Zároveň ale většina rodičů přiznala, že očekává v tomto směru pomoc i od školy.

„Většina odpovědnosti leží na rodičích. Ne každé dítě ale má v rodině správný vzor a odkouká ty správné návyky,“podotýká Hubáček. Podle mapy exekucí bylo například loni v Praze takřka 90 tisíc lidí v exekuci, příčinou nicméně nemusí být nízká finanční gramotnost.

Nadprůměrné české děti

Česká školní inspekce v rámci mezinárodního šetření PISA provedla v roce 2012 testování žáků v této oblasti, kdy ale ještě finanční gramotnost nebyla součástí rámcových vzdělávacích programů. Přesto si čeští žáci nevedli nijak špatně. Z osmnácti zemí skončily české děti na sedmé příčce.

Od roku 2013 mají finanční gramotnost školy povinně učit průřezově na prvním i druhém stupni a rovněž na středních školách a gymnáziích. „Do kterých konkrétních předmětů v rámci uvedených vzdělávacích oblastí je učivo zařazeno, to záleží na každé škole a jejím školním vzdělávacím programu,“říká Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

Na prvním stupni základní školy by se žák měl podle české školní inspekce orientovat v základních formách vlastnictví, používat peníze v běžných situacích, odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a vrácené peníze, vysvětlit proč spořit, kdy si půjčovat peníze a jak vracet dluhy.

Na druhém stupni základní školy k tomu přistupuje sestavování jednoduchého rozpočtu domácnosti, rozlišování pravidelných a jednorázových příjmů či zvažování nezbytnosti výdajů. Dále by se měl školák naučit třeba rozdíly mezi debetní a kreditní kartou nebo základní bankovní služby a pojištění.

Ve středním vzdělávání by žáci měli umět rozlišit už formy podnikání včetně znalosti principů příjmů a výdajů státu, typy daní a jejich základní výpočet nebo vybrat vhodný úvěrový a pojistný produkt nebo to, jak řešit schodek domácnosti.

Jak jsou na tom školy s výukou, zjistí inspekce příští školní rok. Na podzim roku 2020 provede národní testování znalostí a dovedností žáků středních škol a vyšších odborných škol v oblasti finanční gramotnosti.

Dále bude zjišťovat i to, jaké mají školy k finančnímu vzdělávání podmínky. „Výstupy budou k dispozici v únoru 2021. Dalším příspěvkem ke sledování úrovně finančních dovedností českých žáků bude testování patnáctiletých žáků v rámci mezinárodního šetření PISA 2021,“dodává Andrys.

Jak je na tom ale výuka reálně, nelze jednoznačně říci. Problémy při orientaci ve finančních záležitostech přiznává jen 12 procent mladých lidí ve věku 18 až 30 let, ukázal průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek. Jednoduchý příklad na výpočet úrokové míry ale více než pětina nevypočítala správně.