Balkán: EU zabouchla dveře, jiní ucítili šanci
Severní Makedonie ani Albánie se rozhovorů s Unií hned tak nedočkají. Netají zklamání.
Evropská unie přišla na Balkáně o notnou část důvěry. Její nedávné odmítnutí zahájit přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií tam zanechalo hodně hořký pocit.
Dlouhé roky vzhlížely obě země k jasné perspektivě budoucího členství. Vztah balkánských zemí s Bruselem vždy fungoval na jednoduchém principu, podle kterého reformy ekonomiky a právního státu budou odměněny pokrokem v integraci.
Teď už to podle všeho neplatí. Veto francouzského prezidenta Emmanuela Macrona navodilo dojem, že v Unii panují obavy z dalšího rozšíření. Západní Balkán se tak cítí ponechán svému osudu.
Tak to vnímali i mnozí politici v Bruselu. Třeba odstupující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil Macronovo rozhodnutí za „historickou chybu“.
Před pár dny navíc přidal Macron další sůl do rány. S despektem se vyjádřil o nelegálních bulharských imigrantech ve Francii. Bulhaři už přitom dávno v EU jsou. Jihovýchod Evropy musel nutně nabýt dojmu, že je západní Evropou přehlížen, že je jen periferií na okraji zájmu.
Ve stejnou chvíli, kdy Makedonci s Albánci hořekovali nad unijním verdiktem, se srbská premiérka
Ana Brnabičová vydala do Moskvy. Její cesta jako by naznačovala, že Západ nemusí být pro země regionu jediným důležitým partnerem. Obdobně se vyjádřil i srbský prezident Aleksander Vučič v rozhovoru pro britský list Financial Times.
O slovo se vedle Ruska hlásí Turecko, které se angažuje zejména v Bosně, a také Čína, která financuje na Balkáně velké infrastrukturní projekty. Jejich vliv sílí.
Turisté i investoři
To vše je vidět na každém kroku. Turkish Airlines opanovaly balkánský trh, stejně jako turecké televizní seriály, turečtí návštěvníci zase tamní hotely. Ruské diplomatické návštěvy si podávají dveře v Bělehradě. A čínský podpis nese většina velkých stavebních projektů na obnovu churavějící infrastruktury.
Proto sílí obavy, zda stopka od EU neobrátí zájem zemí Balkánu východním směrem.
„Když se Macron rozhodl využít své veto, nevzal v úvahu politickou stabilitu západního Balkánu ani zájmy tamních lidí,“prohlásil řecký europoslanec Stelios Kuloglu.
Připomněl, kolik úsilí věnovala Severní Makedonie konsenzu s Aténami při hledání přijatelného oficiálního názvu země. Vyřešila tím hlavní překážku, která roky bránila Skopji v evropské integraci.
Teď se situace dramaticky mění. Makedonský premiér Zoran Zaev neviděl jiné východisko než vypsání předčasných voleb – budou se konat příští rok v dubnu. Vítězství premiérových sociálních demokratů ani dalších proevropských sil není přitom ani trochu samozřejmé. Evropské odmítnutí nutně povzbudí nacionalisty, kteří mají pevné pozice ve všech balkánských zemích.
„Bez pevně dané cesty k unijnímu členství mohou balkánské země snadno sklouznout k vypjatému nacionalismu,“míní analytička Vessela Tcherneva z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
V případě Severní Makedonie, která již podepsala protokol o přistoupení k NATO, hrozí, že se její přibližování k Západu nadlouho zastaví. Stejně tak to vnímají další hráči v regionu.
Rusko, Turecko a Čína na něco takového jen čekají. Touží dál rozšířit svou působnost v regionu.
Mocenské soupeření
Autoritářští prezidenti Vladimir Putin, Recep Tayyip Erdogan i Si Ťin-pching si mohou dobře rozumět s místními politiky. Ti ocení, že od nich neuslyší žádná moralizující slova o demokracii a právním státu, kterými šermuje Brusel v hodnocení připravenosti kandidátských zemí.
Bez pevně dané cesty k unijnímu členství mohou balkánské země snadno sklouznout k vypjatému nacionalismu.
Sílící vliv těchto zemí představuje pro Balkán skutečná rizika.
Nemusí jít přitom jen o soupeření „měkké síly“. Moskva nedávno vůbec poprvé přesunula do Srbska na společné cvičení svůj sofistikovaný systém protiraketové obrany S-400. Podle švýcarského listu Neue Zurcher Zeitung má tento krok velkou symboliku, vzhledem k tomu, že nedávno Rusové prodali stejný systém i Turecku.