Německý extremismus jako „spirála násilí“
Výhrůžky smrtí, auta v plamenech, zapálené jeřáby. Násilných činů přibývá od extremistů zprava i zleva
BERLÍN Oba jsou prominentními politiky a bývalými předsedy německé strany Zelených: Cem Özdemir a Claudia Rothová. Özdemir nyní působí ve spolkovém sněmu jako poslanec a předseda výboru pro dopravu, Rothová je místopředsedkyní spolkového sněmu.
Oba v posledních dnech také dostali výhrůžky smrtí. Předpokládá se, že za nimi stojí pravicoví extremisté. Konkrétně skupina, která si říká Atomwaffen Division Deutschland, neboli Německá jednotka jaderných zbraní.
Na interním seznamu osob, které je podle této skupiny třeba „odstranit“, byl Özdemir na prvním místě, Rothová hned za ním.
„Zažíváme právě velmi problematické vyostřování a hrubnutí naší společnosti,“řekl k tomu ministr vnitra Horst Seehofer v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung.
Jeho stranický kolega z CSU a bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann v této souvislosti uvedl, že jde o „útok na mír a demokracii“. Stát musí podle něj v případě pravicového extremismu postupovat mnohem důrazněji než dosud.
Debatu o tom, jak v souvislosti s pravicovými radikály postupovat dál, znovu zesílil nedávný útok na židovskou synagogu a stánek s kebabem v sasko-anhaltském městě Halle.
Spolková vláda následně oznámila, že zpřísní už tak dost přísný zákon, který má usměrňovat diskusi na internetu. Firmy provozující sociální sítě budou mít mimo jiné povinnost samy aktivně vyhledávat a hlásit nenávistné příspěvky a komentáře, které se na jejich platformách objeví. Další členové vlády nyní navrhují zpřísnit také tresty za pravicově motivované činy.
„Teroristický útok“zleva
Nejsou to však jen pravicoví extremisté, jejichž narůstajícího násilí si německé úřady všímají. Stejný problém přichází také od extremistů zleva.
Své o tom ví například Lipsko. O saském městě, stejně jako o bývalých východoněmeckých spolkových zemích, se mluví zejména v souvislosti s pravicovými radikály. Jen za poslední týdny tu nicméně došlo ke třem velmi násilným útokům levicových extremistů.
V boji proti „luxusním bytům“a developerům zaútočili na staveniště v jižní části města, zapálili tři jeřáby a vyhrožovali, že zaútočí také na okolní byty. Starosta města Burkhard Jung za sociální demokraty (SPD) to následně označil za „teroristický čin“.
Totéž se v dalších částech Lipska znovu opakovalo dvakrát během října. Zasahovali policisté a hasiči, dva byli zraněni. Anarchisté tak prý protestovali proti „gentrifikaci“. Jen v Lipsku dosáhla škoda po sedmi letošních útocích levicových extremistů výše 20 milionů eur. Podle německé kontrarozvědky bude levicově motivovaných útoků přibývat, a to zejména na infrastrukturu, železnici, firmy, budovy spojené s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) nebo na policejní služebny.
Podle saské kriminální policie útoky levicových radikálů v poslední době „postoupily na nový stupeň násilí“, které bude „setrvale narůstat“. Jen v Lipsku podle policejních záznamů bylo letos 305 levicově extremistických činů, těch pravicově extremistických 192.
Podobné problémy mají další německá města, zejména Berlín a Hamburk. Právě tato tři města se v Německu považují za centra levicového extremismu.
V Berlíně se před několika dny levicová demonstrace zvrhla v přehlídku násilí, na policisty anarchisté útočili kameny, lahvemi a vším, co zrovna bylo po ruce, šestnáct jich zranili. To vše ve snaze zabránit stavební firmě v renovaci budov, které dříve obsadili.