Jak vyjít s příjmem a být v pohodě
Finanční rezerva pro případ nenadálých situací se hodí každému a v každém věku. A Češi to, jak dokládá aktuální průzkum České bankovní asociace publikovaný v září letošního roku, vědí.
Z příjmu si podle něj peníze stranou odkládá naprostá většina Čechů. Jenže si neodkládají dost, což se nejvíce projeví v případě náhlého výpadku příjmů. Každý pátý člověk přiznává, že by z našetřených peněz vyžil maximálně měsíc, další třetina by zvládla čtvrt roku.
„Odborníci přitom radí, aby výše rezervy byla alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti,“vysvětluje Helena Brychtová, vedoucí vzdělávacích projektů České bankovní asociace. Právě půl roku je podle ní zpravidla dostatečná doba pro to, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání a podobně rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí.
Pokud dostatečný finanční polštář ještě nemáte, je nejvyšší čas s tím začít něco dělat. Zatím je totiž ekonomika stále ještě ve velmi dobré kondici. Vývoj v poslední době však naznačuje, že tato idylka nebude trvat věčně.
10–20–30–40
S tím, jak rozložit příjem, vám pomůže zlaté pravidlo finanční inteligence, které zní: 10–20–30–40. Znamená
to, že z desetiny vašeho měsíčního příjmu byste si měli vytvářet krátkodobou rezervu, kterou pak můžete využít na nenadálé výdaje, jako je například rozbitá pračka, lednice či auto.
„Základní podmínkou pro finanční rezervu je mít prostředky brzy k dispozici,“říká Jiří Humhal, finanční ředitel společnosti Zonky. Tyto peníze ukládejte ideálně na spořicí účet, i když se příliš nezhodnotí. Pětinu příjmu věnujte na spoření na „horší časy“.
Zbytek je určen pro každoměsíční spotřebu. „Přibližně třetinu příjmu zaplatíte za účty na bydlení, jako jsou energie, voda, nájem či splátka hypotéky,“vysvětluje význam další cifry pravidla Ondřej Hatlapatka, finanční poradce Partners.
Maximálně 40 procent příjmu by mělo padnout na běžnou spotřebu, tedy jídlo, dopravu, školu, koníčky, telefony, dovolené, ošacení a obuv, zkrátka za běžný život. „Nezapomínejte však na to, že do této kategorie byste měli zahrnout i splátky za spotřebitelské úvěry, pokud nějaké máte," připomíná Hatlapatka.
Vezměme si jako příklad rodinu se dvěma dětmi a čistým měsíčním příjmem 48 tisíc korun. „Na bydlení by měla vydat maximálně 14 400 korun, na běžnou spotřebu 19 200 korun. Zbytek by si měli odkládat stranou, 5 tisíc korun na spořicí účet a 9 400 korun na dlouhodobé rezervy,“popisuje Hatlapatka.
Náklady na bydlení asi „nestáhnete“. V běžných výdajích se však určitě nějaký prostor najde, i když si myslíte opak.
„Pomůže vám s tím pravdivá analýza výdajů. Sepište si vše, za co jste v minulém měsíci, nebo ještě lépe v několika měsících, utratili,“říká Humhal. A to až do těch nejmenších detailů, jakou je třeba koupě časopisu či kávy. Jen tak totiž získáte přehled, jak na tom jste, a určitě najdete něco, co se dá v případě potřeby škrtnout.
Nemáte-li dostatečný finanční polštář, je nejvyšší čas s tím něco dělat. Zatím je totiž ekonomika stále ještě ve velmi dobré kondici. Vývoj v poslední době však naznačuje, že tato idylka nebude trvat věčně.