Nové družstevní bydlení Prahy už má první plochu
Jedním z opatření vedení metropole, jak zlevnit bydlení, je výstavba družstevních bytů. Ty první mají vzniknout v Praze 13.
PRAHA Pražská rada začátkem týdne schválila návrh opatření, které má za cíl zlevnit bydlení v Praze – jde o výstavbu družstevních bytů za účasti města. To by poskytlo zejména vhodné pozemky, které má ve svém vlastnictví. Tím by tak došlo ke snížení celkových nákladů na výstavbu bytů a jejich pořízení, a to až o dvacet procent, které tvoří cena pozemku. Spolupráce ale musí fungovat současně i s městskými částmi, kde by bytové domy mohly vyrůst.
Vyhovující pozemky pro výstavbu už vytipoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). „První místo, kde se začne projekt naplňovat, bude Praha 13. Doufáme, že to neskončí jenom tam,“uvedl zastupitel Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) spolu s radní Hanou
Kordovou Marvanovou (Spojené síly pro Prahu / STAN), která projekt předložila.
V Praze 13 se počítá s prvními třemi domy, ve kterých by mohlo být přes 150 bytů. Ty by měly stát na místě stávající autobusové točny u Oistrachovy ulice za stanicí metra Luka, kde byl původně plánován pečovatelský dům. „Ten projekt se nakonec neuskutečnil a stavební povolení propadlo. Z tohoto pohledu ale víme, že tento pozemek je nejvhodnější a nejrychleji k uchopení,“vysvětluje zastupitelka Prahy 13 Ivana Todlová (TOP 09).
Praha 13 je jednou z pražských částí, kde probíhá největší bytová výstavba a v současné době tam je vytipováno dalších osm pozemků, které vlastní magistrát a kde by mohly stát i další domy. Podle Kordové Marvanové to ovšem není jediná vhodná městská část, aktuálně se vyjednává také s Prahou 12 a 14.
Důvodem návrhu vystavit družstevní byty je zejména to, že dostupnost bydlení v hlavním městě se podle jeho vedení stává skoro nedosažitelnou. Navíc družstevnictví má v Česku stoletou tradici, která vznikala už za dob Rakouska-Uherska.
„Ceny nemovitostí v Praze stoupají tak dramaticky, že v žádném případě stejně nestoupají i příjmy. Pro sociálně slabé, ale i pro lidi, kteří mají slušný příjem, jsou ze střední vrstvy, je problém pořídit si bydlení,“ vysvětluje Kordová Marvanová. „A je to problém i pro mladé rodiny a seniory,“doplňuje.
Družstevník = nájemník
Družstevní bydlení by tak bylo podle radní i řešením pro ty, kteří v důsledku opatření České národní banky nemají ani šanci si o hypotéku požádat. „Družstevníci nejsou zatíženi sami hypotékou, protože splácí úvěr v rámci nájemného, ze kterého staví bytové družstvo dům. To znamená, že družstevník je nájemník,“vyjmenovává jednu z předností bydlení v družstevním nájmu Kordová Marvanová.
Sama družstva návrh Prahy vítají. „Jsme připraveni se účastnit a máme o to zájem. Bytová družstva jsou standardní formou bydlení rozšířenou celosvětově,“říká předseda bytového družstva SBD Praha Martin Kroh. „Podle nás chybí v Praze minimálně 50 tisíc bytů, a pokud se to nepohne urychleně dopředu, tak deficit bude jenom narůstat,“doplňuje předseda SBD Stavbař František Sojka.
Výstavbu a následnou údržbu domu by mělo na starosti již fungující družstvo, které Praha vybere formou veřejné soutěže. Město by se následně stalo členem bytového družstva a mělo by tak k dispozici třetinu bytů. „Praze to umožní dostatečné pojistky a kontrolní mechanismy, aby město skutečně garantovalo, že tato družstva budou pro bydlící Pražany, kteří si pořizují byt pro vlastní bydlením,“doplňuje Kordová Marvanová.
Na základě dohody by tak do družstev vstupovali pouze lidé, kteří nevlastní jinou nemovitost, plánují v bytě dlouhodobě žít a vzdají se možnosti byt pronajímat.
Třetina bytů, které by pronajímalo město, by mohla sloužit jako nájmy pro profese potřebné pro chod města, jako jsou třeba učitelé či strážníci. To byl i jeden z důvodů, proč se na výstavbě družstevního bydlení shodlo vedení Prahy 13. „Naše městská část hledá motivační prostředky pro to, aby se zatraktivnila jako zaměstnavatel pro speciální profese, o kterých víme, že nedosáhnou na komerční bydlení,“potvrdila Todlová.