Rok pražské koalice
Vedení Prahy dosud řešilo vnitřní spory, metro D, vládní čtvrť i smlouvu s Čínou Praha se zasnila a stojí na rozcestí, říká politolog
PRAHA Přesně před rokem nastoupil do funkce primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a s ním začala Praze vládnout nová městská rada složená z členů koaličních stran Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09/STAN). Nové vedení si začalo říkat „koalice změny“. Jak se jí podařilo Prahu proměnit?
Snad nejzásadnějším tématem v Praze je dlouhodobě špatný stav dopravy. Současné vedení proto jako jedno z opatření ohlásilo zavedení mýta pro vjezd do města. Stejně tak se po Praze postupně dále rozšiřují rezidentní zóny placeného stání. Jiným krokem má být rozvoj hromadné dopravy.
Současná koalice navázala na své předchůdce a před letními prázdninami zahájila geologický průzkum pro stavbu linky metra D z Pankráce do Písnice, na který má příští rok v létě navázat stavba tunelů celkem za 57 miliard korun. „Fakticky se jedná o zahájení stavby metra D, protože přes devadesát procent šachet a štol, které vzniknou, bude následně využito i pro provoz metra,“prohlásil v červnu náměstek primátora pro dopravu
Adam
Scheinherr
(Praha
PRAHA Při hodnocení ročního působení pražské koalice politologové oceňují, že se do čela magistrátu dostala nová generace komunálních politiků, vítají stavbu metra i podporu školství.
Připomínají však, že se pražské koalici nevyhnuly interní spory. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se z jejich pohledu nejvýrazněji zapsal nikoli v komunálu, ale na poli zahraniční politiky, a to kvůli vypovězení smlouvy s Pekingem.
Podle politologa Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně není po ročním působení primátora Hřiba zatím vidět žádný hmatatelný výsledek jeho práce. „Po tak krátkém období to není žádný velký průšvih. Kvůli různým sporům ale koalice moc akceschopně nepůsobí,“vysvětluje Mareš.
Konflikty Pirátů a TOP 09
Také politolog Milan Znoj z Ústavu politologie na Univerzitě Karlově si všímá pražských sporů. „Konflikty se objevily hlavně mezi Piráty a TOP 09. Vyplývají jednak z různého ideového zaměření, protože Piráti jsou více středově orientovaní a jsou u nich i politici s vyloženě levicovými nápady. Obě strany také cílí na stejné voliče a jsou tak vlastně konkurenty uvnitř stejné koalice,“ sobě). Ten také prosadil návrat tramvají na Václavské náměstí. Ale práce tam mají začít až v roce 2022.
Koalice letos v září představila novou vizi chybějící východní části vnitřního Městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou. Novinkou jsou především výrazně delší tunely, které se mají protáhnout z původních 4,2 kilometru až na 8,5 kilometru. To sice umožní zachovat více zeleně a vybudovat například nové rekreační oblasti u Vltavy v Libni, zároveň to však oddálí vznik projektu a výrazně jej prodraží. A dostavbě se za poslední rok nepřiblížil ani chybějící úsek Radlické radiály od Stodůlek až k napojení na okruh u Dobříšské. Magistrát s Prahou 5 a odborníky totiž řešil úpravy projektu.
Mosty a spor o vládní čtvrť
V havarijním stavu jsou také desítky pražských mostů. Minulý týden začala stavba Trojské lávky, která má do roka nahradit konstrukci, jež se zřítila před dvěma lety. Vedení magistrátu nechalo komplexně prověřit stav Libeňského, Barrandovského, Palackého, Hlávkova mostu nebo mostu Legií. Výsledky chce znát do konce roku. dodává Znoj. Oceňuje, že se do čela Prahy dostala mladá generace politiků. Ta ovšem často není ve zcela jednoduché situaci i kvůli tomu, že zatím nezískala příliš mnoho politických ostruh.
Věku vrcholných politiků v metropoli si všímá i Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který ale postrádá schopnost rychlého rozhodování či řešení problémů. „Generace dnes již politických veteránů byla mnohdy více akceschopná,“říká. Nejvýstižnější slovo pro poslední rok pražské politiky je podle něj konflikt. „A také je to, jako by se Praha zasnila a stála někde na rozcestí,“říká Kubáček.
Připomíná, že Pražané zažívají období zdražování. „Ceny se zvyšují v oblasti bydlení, vody, odvozu odpadu i elektrické energie. A klademe
O pražském magistrátu bylo v posledním roce hojně slyšet v souvislosti s uvažovanou výstavbou vládní čtvrti v Letňanech. Její vznik prosazuje premiér Andrej Babiš (ANO), když argumentuje úsporami za provoz nebo za pronájem převážně historických staveb v centru města, z nichž by se na novou adresu mohla přesunout některá ministerstva a další státní úřady. Naopak primátor Hřib odmítá další vylidňování Prahy 1. „Není vhodné v Praze stavět úřednické ghetto. Náš záměr je mít v Letňanech primárně rezidenční čtvrť a také tam vystavět novou, moderní nemocnici,“vysvětlil primátor. Jednání mezi státem a městem jsou tak na mrtvém bodě.
Velkou odezvu v médiích mělo úsilí současných radních města vyškrtnout z partnerské smlouvy s Pekingem pasáž, v níž Praha výslovně uznává jednotnou Čínu. Jednání však nikam nevedla, proto česká metropole v polovině října rozhodla o ukončení partnerství. Koalici ve vedení Prahy od
jara srážejí si otázku proč. Praha je jako Šípková Růženka, která se ale nemůže vymlouvat na to, že by nemohla investovat,“míní politolog. Domnívá se také, že metropole je bohatou nevěstou, která bude dál bohatnout také v souvislosti s tím, že od občanů vybere více peněz.
Kubáček uznává, že problém s pomalou realizací investic existoval také během minulého volebního období. „Nyní to ale více dráždí, protože ty ambice byly obrovské. Praha je také v obrovském přebytku – nedá se říci, že by na různé projekty neměla peníze,“uvádí politolog. Pro spory uvnitř koalice má označení „okopávání“, protože si podle něj „všichni všechno vracejí“. „Nejmenší procento útoků má Praha sobě Jana Čižinského, která ale nepřišla s ničím zásadním,“dodává Kubáček.
Na politice města Kubáček oceňuje, že zahájilo výstavbu metra D. Pozitivně hodnotí i to, že Praha přispívá k navýšení platů učitelů. Běžní občané by ale podle něj spíše uvítali, pokud by nemuseli platit více za odvoz komunálního odpadu nebo domovní daň. Signál, který tak komunální politici v souvislosti se zdražováním vysílají směrem k voličům podle něj zní: „My o vás nestojíme.“ opakované vnitřní spory. Vše odstartovala kritika, kterou předseda zastupitelského klubu Spojených sil Jiří Pospíšil adresoval Pirátům, když hovořili o možnosti zjišťovat počty prázdných bytů pomocí dat z elektroměrů. To Pospíšil považoval za šmírování.
Role se obrátily, když primátor Hřib neúspěšně usiloval o odvolání ředitele městské firmy Pražská plynárenská Pavla Janečka kvůli jeho údajným manažerským pochybením. Tomu se pro změnu bránili právě zástupci Spojených sil.
Jak se změní Bubny-Zátory?
Pro město je zásadní i oblast územního rozvoje. Poměrně v tichosti pokračuje příprava strategického Metropolitního plánu, kde nyní město vypořádává tisíce připomínek.
Náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) zato v červnu veřejně prezentoval konečně dopracovanou územní studii plánované čtvrti pro 25 tisíc obyvatel v Bubnech-Zátorech v Praze 7.
Stále důležitějším tématem se ve společnosti stává životní prostředí. Rada města na to v červnu reagovala vyhlášením takzvaného klimatického závazku: plánuje snížit emise CO2 v Praze nejméně o 45 procent do roku 2030. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Koalice také slíbila zasadit ve městě během osmi let milion stromů. Aktuálně metropoli tíží především prudce rostoucí ceny bytů a nedostatek dostupného bydlení. Radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) si proto letos na jaře nechal udělat analýzu obecních bytů v majetku městských částí i magistrátu, ze které vyplynulo, že zhruba dva tisíce jich je prázdných. Většinou jsou totiž ve špatném stavu. Rekonstrukce prvních stovek bytů nejspíše začne až v příštím roce.
Hlavní město kromě toho přišlo s plánem podpory družstevního bydlení. V rámci prvního projektu nabídne ve Stodůlkách vybranému bytovému družstvu své pozemky, na nichž ve třech domech vznikne celkem 150 bytů. Třetinu z nich si Praha následně ponechá.
Stavby se zatím neurychlí
Vládnoucí koalici se naopak nepodařilo splnit závazek urychlení povolovacích procesů pro novostavby. Konkrétně navrhli zřídit centrální stavební úřad na magistrátu, který by se věnoval výhradně velkým stavebním projektům. Takový plán však jednomyslně odmítly jednotlivé městské části.
„Nezbývá nám než to respektovat, protože se dá těžko něco měnit, když s tím radnice nesouhlasí,“uvedla radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu / STAN), která změnu vyhlášky připravovala.
Této radní se na druhou stranu v létě podařilo odevzdat v parlamentu návrh novely zákona, podle které by města a obce získaly předkupní právo na nepotřebný státní majetek na svém území. Kordová Marvanová také prosadila vznik Muzea paměti XX. století. Na tom, kde a v jaké podobě vznikne, se však koalice dosud neshodla.
Rozporné reakce vyvolalo i rozhodnutí rady a následně i zastupitelstva poslat nejméně na pět let Slovanskou epopej Alfonse Muchy do Moravského Krumlova. Veřejnost kromě toho nyní vášnivě diskutuje o verdiktu města zrušit tradiční novoroční ohňostroj a nahradit jej videomappingem.
Generace dnešních politických veteránů byla mnohdy více akceschopná.