Hongkong: blíží se po půl roce rozuzlení?
Šíří se spekulace, že místní vláda ještě přitvrdí a chystá zákaz vycházení
HONGKONG Po několika dnech nejhorších násilností za mnoho let se v Hongkongu včera začalo proslýchat, že místní vláda hodlá proti demonstrantům ještě přitvrdit a chystá na víkend zákaz vycházení.
Spekulace přiživil list Global Times vydávaný čínskou komunistickou stranou, který tuto informaci zveřejnil na svém twitterovém účtu. Po krátké době však příspěvek zmizel a vláda se nechala slyšet, že tyto zvěsti „jsou naprosto neopodstatněné“. Demonstranti jí ovšem nedůvěřují, a tak informace začala žít vlastním životem.
I přes rozporuplná tvrzení si včera málokdo troufal odhadovat, zda po téměř půl roce došla Pekingu trpělivost, nebo zda se jednalo jen o výhrůžku a agonie bude v někdejší britské kolonii pokračovat.
Pro nějakou formu přitvrzení by svědčil fakt, že pročínská správkyně Hongkongu Carrie Lamová se cítí posílená nečekanou podporou, jíž se jí dostalo od samotného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
On sám včera během návštěvy v Brazílii vzkázal, že „násilí je nutno neprodleně zastavit“.
„Jsme rozhodně schopní i odhodlaní zvládnout nepokoje. Přivítáme jakákoliv opatření, která nám pomohou dosáhnout obnovení pořádku,“prohlásil následně mluvčí hongkongské policie John Tse.
Pokud by to znamenalo, že se místní úřady rozhodly skoncovat s rebelií silou, zdaleka není jisté, že akce by se účastnila čínská armádní posádka. Ta je v Hongkongu dislokovaná v počtu zhruba 12 000 vojáků včetně těžké techniky. Hongkongské úřady by situaci nejspíš musely zvládnout vlastními silami – pro Peking je podle většiny analytiků takový zásah s nejasnými konci v roce 30. výročí masakru na náměstí Tchien-an-men nesmírně citlivý.
Co sytí odhodlání Hongkonžanů
V souvislosti s dlouhodobými protesty, které nutně musely negativně poznamenat ekonomiku osmimilionového města a způsobit množství potíží jeho obyvatelům, se mnozí podivují, jak to, že se nezvedá větší vlna nevole proti aktivním demonstrantům. Kde se tedy bere odhodlání většiny Hongkonžanů,
s nímž snášejí různá životní omezení nebo se rovnou zapojují do demonstrací?
Vedle opravdové touhy po svobodě a demokratických pravidlech to podle jejich vlastních vyjádření může být i tím, že cítí značný ekonomický tlak. I obyčejní lidé říkají, že příliv Číňanů z pevniny všechno změnil k horšímu. „Začali jsme se ve vlastním městě cítit jako občané druhé kategorie,“řekl pro list Christian Science Monitor mladý podnikatel Roy Chen. Číňané z pevniny podle něho Hongkong ochromili. „Naše obchody zmizely, vznikly nové, zaměřené na ně,“tvrdil. Davy z pevninské Číny si podle něj přivydělávají tím, že vykupují zdejší zboží, kosmetiku, léky, kojeneckou výživu, značkové výrobky, aby je pak se ziskem přeprodávaly doma, což vedlo k neustálému růstu cen. V důsledku tlaku lidí z pevniny vzrostly i nájmy, Hongkonžané byli čím dál nespokojenější.
Je tu i ekonomická frustrace
Jen za loňský rok přijelo z Číny do Hongkongu na 50 milionů návštěvníků. Přes milion dalších se tam přestěhoval natrvalo. Jejich práce jistě přispěla k ekonomickému růstu enklávy, mnozí Hongkonžané však vidí spíše negativa. Hovoří o obsazování pracovních míst, zahlcování dopravy i služeb a o nižší dostupnosti bydlení. „Číňané jsou jako mračno kobylek,“tvrdí Roy Chen.
I když se jako hlavní důvod nynějších masových protestů zdůrazňuje potřeba uchování demokratických svobod, výše uvedené motivy jsou rovněž přítomny a možná i ve větší míře. Hongkonžané zkrátka jeví čím dál větší frustraci ze sociálních, ekonomických i kulturních dopadů rostoucího přílivu Číňanů z pevniny, tamních firem a investic od roku 1997, kdy Peking získal britskou kolonii zpět. Cítí se ohroženi a mluví o tlaku na všech frontách.
Protesty zaměřené hlavně na politické zásahy Pekingu, vynesly v kombinaci s rostoucím nacionalismem na obou stranách do popředí i hlubší rozdělení, o nichž se předtím příliš nemluvilo. Například problém identit. Jde o to, že původní obyvatelé Hongkongu si začali stále více uvědomovat, že jsou Hongkonžané a ne Číňané. I pokud by demonstrace byly nakonec rozehnány násilně, toto všechno lidem v Hongkongu v hlavách zůstane.