Benátky potopila i korupce
Velká voda ničí město na laguně, bezpečnostní bariéry přitom stále nejsou dokončené
Bazilika svatého Marka je zaplavena, na stejnojmenném náměstí je metr vody. Vodní živel vtrhl také do hotelů a obytných čtvrtí, na březích leží vyplavená vaporetta, vodní taxíky. Zastavena byla doprava na Velkém kanálu, hlavní dopravní tepně.
Turisté prchali. Stejně tak všichni, kdo nemají ve městě na laguně trvalou adresu a svůj majetek.
Benátky zažívají největší záplavy od roku 1966. Pod hladinou bylo 85 procent rozlohy historického centra. Voda byla včera 1,6 metru nad úrovní moře. V úterý to bylo dokonce 187 centimetrů, což představovalo druhou nejvyšší úroveň, jakou kdy úřady zaznamenaly.
Skupiny dobrovolníků likvidovaly následky povodně, snažily se očistit památky od nánosů bahna.
Italská vláda vyhlásila v Benátkách stav nouze, slíbila také městu okamžitou finanční pomoc ve výši 20 milionů eur. „Celkové škody se ale vyšplhají na miliardy eur,“odhaduje starosta Luigi Brugnaro s tím, že další pomoc bude muset následovat.
Záplavy v benátské laguně probíhají pravidelně. Tentokrát je ale rozsah katastrofy mimořádný. Proto se hledají příčiny.
Starosta Brugnaro ukazuje na globální změny klimatu. Tomu napovídají odhady, podle kterých je dnes hladina moře o 20 centimetrů vyšší, než byla zhruba před sto lety. Hlavní viník je ale jinde. Starobylé jádro města měly už dávno chránit spolehlivé bezpečnostní hráze. Leží na ostrovech v mělké laguně, kterou odděluje od Jaderského moře úzká kosa Lido. V období, kdy přichází velká voda – které zde říkají acqua alta – se měly tyto mobilní hráze uzavřít a město před přívalem vody chránit.
Jenže nechrání. Hotové budou až někdy v roce 2021.
Projekt podražil
Jejich stavbu zpozdily chronické problémy, kterými často trpí (nejen) v Itálii výstavba infrastruktury ve státní režii. Korupce, vytrvalé překračování rozpočtu i termínů.
O potřebě pevných hrází se přitom mluvilo odedávna. Pevnější kontury získal mnohamiliardový projekt, nazvaný Mose (Mojžíš), už v roce 1991. Systém protipovodňové ochrany zahrnuje celkem 78 třistatunových ocelových hrází, které mohou být kdykoli vztyčeny, aby chránily ohrožené Benátky.
Stavět se začalo v roce 2003. Jako termín dokončení byl určen rok 2014, později 2016. A už záhy se ukázalo, že původně plánovaných 5,5 miliardy eur nebude zdaleka stačit. Peníze proudily neznámo kam a stát nad nimi ztrácel kontrolu.
„Politici stavbu stále zdržovali, miliardy eur rozkradli, všichni měli skončit ve vězení,“říká Dino Perzolla, benátský důchodce.
Skandál vrcholil před pěti lety, kdy tehdejší starosta za levicovou Demokratickou stranu Giorgio Orsoni rezignoval poté, co byl obviněn z korupce, spolu s ním bylo vyšetřováno dalších 34 lidí. Orsoni popřel, že by se dopustil něčeho nezákonného.
V obvinění stálo, že stavební konsorcium dotovalo Orsoniho volební kampaň. Soud se zatím táhne, obvinění se odvolávají. Jisté ale je, že mnoho státních peněz bylo zneužito.
Vedle Demokratické strany údajně plynuly štědré částky i na konto pravicové strany Forza Italia a expremiéra Silvia Berlusconiho.
Nestabilní podloží
Nyní jsou stavební práce hotovy z nějakých 94 procent. Projekt však podle listu Il Post pronásleduje množství technických problémů. Při pokusu o zkušební test otřásaly hrázemi silné vibrace a experti následně zjistili, že jejich rozsáhlé části pod vodou zrezivěly.
Zatímco se stavbaři snaží projekt popohnat a vyřešit tyto závady, vyvstávají další překážky. S tvrdou kritikou přišli ekologové, kteří tvrdí, že bude nenávratně poškozen křehký ekosystém laguny.
Město přitom neohrožuje jen stoupající mořská hladina. Benátky se totiž navíc neustále propadají. Kvůli posunu tektonických desek a vytrvalému odčerpávání vody se boří do geologického podloží.
Hráze byly navrženy tak, aby chránily město na dobu 50 až 100 let. Co ale bude potom?
Podle profesorky oceánografie Paoly Rizzolyové, která v Benátkách vyrůstala, je teď prioritou hráze dokončit. „Čím déle budeme čekat, tím hůře,“říká. Až budou hráze konečně stát, je podle ní možná debata o dalších krocích.