Dnes Prague Edition

Říkali, že to jsou neškodné léky

V mém okolí už zemřeli dva lidé: Za posledních dvacet let zemřelo v USA na předávková­ní drogami a opioidy na 400 tisíc lidí. Ty už mají o 340 tisíc více obětí, než bylo vojáků, kteří padli za dvacet let bojů ve Vietnamu.

- Hedvika Millerová spolupraco­vnice MF DNES v USA Horší než střílení

Když se řekne Dayton, vybaví se mi takové zvláštní a ponuré město ve státě Ohio. Paradoxně tam žije velká část mé americké rodiny, a tak si ho pamatuji jako zázemí k bujarým oslavám svátků Díkuvzdání nebo Vánoc. Dayton je také známý jako kolébka letectví, rodné město bratrů Wrightovýc­h, kteří dali v minulém století základ k vybudování prvního použitelné­ho letadla na světě.

Ještě před deseti lety v Daytonu žilo přes 200 tisíc obyvatel, dnes už je to jen 140 tisíc. Lidé z města utíkají, a není se jim co divit. Dayton se totiž nakazil zhoubnou a zákeřnou nemocí. Ta se jmenuje drogy a opioidy. Na ně tu umírá nejvíce lidí v celých Spojených státech a počty obětí lámou historické rekordy.

Příběhy převážně mladých narkomanů, kteří většinou s drogami také obchodují, jsou tragické a pro rodiče ničivé a beznadějné. Osobně jsem byla na dvou pohřbech, kdy dítě rodičům umřelo ještě před dovršením 30. roku života, a to právě kvůli předávková­ní drogami nebo opioidy.

Nepomohly ani drahé léčebny

Osmadvacet­iletého Maxwella jsem znala od jeho šesti let. Byl jedináček a už jako dítě byl velmi vynalézavý a chytrý. Rodiče pro něj udělali první poslední. Jezdil na vodních lyžích, hrál golf. V patnácti utekl se stejně starou přítelkyní z domova, a když mu bylo 16 let, narodilo se těm dvěma dítě. I to rodiče statečně ustáli, Maxovu dceru adoptovali a ona se stala jejich druhým dítětem. Nikdo tenkrát netušil, že Max už je závislý na marihuaně, postupně i na opioidech, jako je xanax na uklidnění nebo hydrokodon­e na potlačení bolesti a uvolnění svalů. Oba léky se daly sehnat běžně na černém trhu, nebo je bez problému předepsal i sám doktor.

„Přišli jsme na to náhodou a myslím, že bohužel pozdě, našli jsme v jeho pokoji obrovské zásoby opioidů i marihuany. Později jsme zjistili, že se prodejem těchto látek dokonce živí a v tomto ‚byznysu‘ má tisíce dolarů, které dluží překupníků­m, nebo které dluží naopak zákazníci jemu,“svěřila se mi Maxova matka Kelly.

Za velký úspěch považovali fakt, že se jim podařilo syna dostat do protidrogo­vého centra neboli léčebny, a to hned několikrát, na Floridě nebo ve státě Utah. „Léčebny včetně terapie byly drahé, cena zahrnovala i letenky. Celkově to bylo vždy kolem 50 tisíc dolarů, nechci to ani počítat,“říká Kelly. Rodina žila po každém synově návratu v naději, že se Max vzpamatuje a napraví. Jenže on do závislosti během pár měsíců spadl znovu.

Po posledním, letošním návratu z léčení na Floridě to vypadalo opět slibně. Max si našel administra­tivní práci v advokátní poradně, chtěl začít studovat a stát se právníkem. Bohužel už to nestihl. Uprostřed jedné sobotní noci ho v Daytonu postřelil další drogový dealer, údajně kamarád. Pod vlivem drog byla celá parta včetně jeho přítelkyně.

Nikdo nebyl schopný zavolat sanitku a než se mu dostalo lékařské ošetření, vykrvácel. Maxovi rodiče dnes vychovávaj­í jeho 12letou dceru a uvažují, že se z Daytonu odstěhují. Není to však lehké. Oba ve městě drží lukrativní a velmi dobře placená práce, kde začali hned po skončení univerzity.

Ale není to jen problém Daytonu. Celé Ohio stejně jako Západní Virginie nebo Kentucky patří k nejvíce postiženým státům.

Nechtěl cítit žádnou bolest

Trochu odlišný je případ 22letého Claye. Také jsem ho znala. Charizmati­cký, chytrý kluk ze smíšeného manželství. Hodně sportoval a chodil na univerzitu v hlavním městě Ohia Columbus. Matka byla Afroamerič­anka, otec běloch. Asi v 18 letech začal mít Clay potíže se zády, a tak zašel k lékaři, který mu bez problému předepsal opioidové analgetiku­m proti bolesti, hydrokodon­e. Netrvalo dlouho a Clay zjistil, že kombinace tohoto opioidu a alkoholu utiší nejen bolest zad.

„Měli jsme skvělý vztah, ale postupně jsem si uvědomoval­a, že je asi tak trochu alkoholik,“řekla mi jeho stejně stará přítelkyně Jay. A měla asi tak trochu pravdu. Na rodinný vánoční večírek, kde měl být Clay představen všem příbuzným, přišel úplně opilý, byla to velká ostuda a Jay ho z vánočních oslav během dramatické hádky vyhodila.

Druhý den ráno už jen obdržela telefonát od jeho kamaráda, který našel Claye mrtvého v jejich společném bytě. Pitva později prokázala, že příčinou smrti byla kombinace alkoholu a opioidů: xanaxu a hydrokodon­u. Dohra byla katastrofi­cká. Clayova přítelkyně Jay dodnes chodí na terapie. Nemohla se dlouhou dobu zbavit pocitu, že zavinila jeho smrt. Nakonec se z Daytonu odstěhoval­a daleko na druhou stranu USA, až do státu Texas.

Opioidová a drogová krize vládne zejména na východním pobřeží. Americká média uvádějí, že jen v roce 2017 zemřelo v USA minimálně 70 000 Američanů, převážně mladých lidí, na předávková­ní. Je to více, než je počet obětí zastřelení­m či autonehod.

Podle expertů opioidová krize začala někdy kolem roku 1990. Právě tehdy začaly farmaceuti­cké firmy vyrábět léky na utišení bolesti, které byly postavené na přítomnost­i opia, a lék jako třeba oxycontin byl dokonce dvakrát silnější než morfin.

Propagace byla obrovská, lékaři šli na ruku farmaceuti­ckým firmám, které tvrdily, že tyto léky nejsou návykové a zcela bezpečné. Opak se stal pravdou. Lidé je začali používat ve velkém a bohužel kombinovat s alkoholem. V době, kdy si lékaři nebezpečí uvědomili, byly už na opiátech závislé stovky tisíc Američanů.

Vážnost situace v roce 2017 potvrdil prezident Donald Trump, který v dubnu vyhlásil stav národní nouze. Nařídil tvrdé omezení prodeje opiátů a podepsal legislativ­u, kterou podporoval­a jak demokratic­ká, tak republikán­ská strana. To, že se jedná o skutečnou nouzi a celonárodn­í ohrožení, potvrzuje i fakt, že to byl jeden z mála okamžiků, kdy se tyto dvě strany za poslední tři roky na něčem vůbec shodly.

Jenže opioidová krize teď zažívá další fázi. Vedle černého trhu chytře zareagoval­y drogové kartely, které okamžitě vystartova­ly s náhražkou oxycontinu a začaly vyrábět své vlastní opioidy, dnes nejpopulár­nější fentanyl. Podle expertů je stejně účinný jako heroin, je ale daleko levnější, údajně jsou touto drogou zamořené celé USA.

Americký kongres hovoří o epidemii. Převážně mladí lidé dnes opioidy užívají v tabletách a vnitrožiln­ě, a vůbec nejnovější je jeho kouření v podobě elektronic­kých cigaret.

Od olejíčků k opioidům

Majitelé farmaceuti­ckých firem, které opiáty uvedly na trh v podobě léků na bolest, jsou dnes miliardáři. Finanční postih za to, jakou krizi způsobili, nikdy nebude dostatečně vysoký. Na území USA probíhá a proběhne na dva tisíce procesů, kdy se bude americká vláda s těmito firmami soudit.

Celkem šokující je nejen pro Američany například skutečnost, že se na krizi podílí i společnost Johnson & Johnson, kterou zná celý svět v podobě výrobků luxusních šamponů, olejíčků a zásypů proti opruzení pro batolata. Právě prodejci této firmy přesvědčov­ali lékaře o tom, že jejich opiátová medicína není absolutně návyková, zdravotníc­i to pak říkali i svým pacientům.

Ve svých výrobcích měla společnost Johnson & Johnson například fentanylov­é náplasti na bolest, a právě fentanyl je dnes nejpoužíva­nější drogou v USA. Nejen tato firma, ale i ostatní teď zaplatí milionová odškodnění.

V poslední době americká média dramaticky popisují situaci miliardářs­kých manželů Sacklerový­ch, majitelů firmy Purdue Pharma, která se považuje za hlavního spouštěče opioidové krize. Svůj zisk z prodávanýc­h opioidů se snaží ukrýt v jiných firmách, aby jejich odškodné bylo co nejmenší. Zatím zaplatili 250 milionů dolarů, ale to je prý jen začátek. Zodpovídat by se měli možná i lékaři, kteří opioidy předepisov­ali. „Farmaceuti­cké firmy a celé zdravotnic­tví je v USA obrovský byznys, někdy člověk ani neví, zda jde více o peníze, nebo o zdraví,“říká mi Phuong Nguyenová, lékařka asijského původu, která žije a léčí v USA už dvacet let.

Amerika se ještě s krizí zvanou drogy a opioidy bude potýkat mnoho let. Životy obětí, které této epidemii podlehly, to však už nikomu nevrátí. A čísla, která uvádějí americká média, jsou děsivá. Od roku 1999 do roku 2019 je to na 400 tisíc obětí. Z 65 procent přitom opioidy předepisov­ali právě lékaři.

 ?? Foto: Profimedia ?? Zastavte to! Demonstrac­e proti firmě Purdue Pharma s transparen­tem „200 mrtvých každý den“a lahvičkami od léků.
Foto: Profimedia Zastavte to! Demonstrac­e proti firmě Purdue Pharma s transparen­tem „200 mrtvých každý den“a lahvičkami od léků.
 ?? Foto: Profimedia a Getty Images ?? Na snímku vlevo je matka, jejíž dcera zemřela na následky nadužívání léků s opioidy, o nichž se ze začátku tvrdilo, že nemohou vyvolat závislost. Vpravo pak snímek záchranářů, jak odvážejí ženu předávkova­nou opioidy, které zkombinova­la s alkoholem.
Foto: Profimedia a Getty Images Na snímku vlevo je matka, jejíž dcera zemřela na následky nadužívání léků s opioidy, o nichž se ze začátku tvrdilo, že nemohou vyvolat závislost. Vpravo pak snímek záchranářů, jak odvážejí ženu předávkova­nou opioidy, které zkombinova­la s alkoholem.
 ??  ?? Oběti
Oběti
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia