„Vyběhli proti nám fízlové s obuškem“
PRAHA V době podzimních protirežimních demonstrací pracoval Tomáš Vystrčil jako noční hlídač. Z filozofické fakulty, kterou předtím studoval, byl totiž vyhozen. „Nebyl jsem ani ve Svazu mládeže, ani Svazu československo-sovětského přátelství, a když jsem měl v dotazníku popsat svůj vztah k ‚bratrské pomoci‘ v roce ’68, napsal jsem, že to byla okupace. A to byl průšvih,“říká Vystrčil.
Filozofii pak studoval alespoň neoficiálně, na bytových seminářích disidentů, které byly undergroundovou alternativou univerzitního studia. Právě na těchto akcích získával informace o nepovolených demonstracích, které předcházely sametové revoluci, a jichž se účastnil.
„Byly to demonstrace, kam chodilo v průměru několik set lidí a které bývaly hodně nepříjemné, protože nás policajti vždy někam zatlačili a velkou část lidí odvezli. Člověk tam chodil s obavou, co se stane, ale zároveň s nadějí, že je otázkou času, než režim padne,“popisuje.
Demonstraci 17. listopadu, jejíž třicáté výročí v neděli připomínají akce po celé Praze, ovšem Vystrčil vynechal. Připadalo mu, že nemá smysl chodit na studentskou akci, která má oficiální povolení. „S kamarádem jsme tenkrát seděli v Opatovické ulici kousek od Národní, měli jsme otevřené okno a kouřili. Když jsme slyšeli skandování, říkali jsme si nejprve, že třeba vyhrála Sparta. Nenapadlo nás, že by demonstranti došli až tam. Pak jsme se bouchli do čela a pochopili, co se děje,“vzpomíná. Když vyšli ven se podívat, jaká je situace, prchali zrovna uličkami v okolí Národní třídy lidé, kterým se podařilo proklouznout z obklíčení policejních kordonů.
„Proti nám vyběhli dva fízlové s obušky a začali do nás mydlit. Dostali jsme přes záda a zapadli jsme zpátky do baráku, čímž skončil náš 17. listopad,“popisuje Vystrčil svůj zážitek ze dne, který před třiceti lety odstartoval sametovou revoluci a pád komunistického režimu.
V následujících dnech se zapojil například do distribuce Informačního servisu, tedy prvního nezávislého zpravodaje o aktuálních událostech. Na Národní třídu se během oslav výročí vydá hlavně diskutovat. K podobě oslav má ovšem jako přímý účastník revolučních dní určité výhrady. Vadí mu například, že se během nich více neupozorňuje na současné problémy.
Například organizátoři akce Korzo Národní sami poukazují na to, že jsou oslavy na Národní třídě apolitické. „Jenže 17. listopad byla výsostně politická událost, oslavy tedy apolitické být nemohou,“myslí si Vystrčil. „Nežijeme už sice v totalitním systému, ale de facto je společnost ještě pořád nakažená komunismem a řada věcí se nedořešila. To by se během výročí mělo více připomínat,“dodává.
17. listopad byla výsostně politická událost, oslavy tedy apolitické být nemohou. Společnost je ještě pořád nakažená komunismem a řada věcí se nedořešila.