Černý obchod s léky na předpis
Reportéři MF DNES dopadli překupníka s pilulkami proti úzkosti
Vezmete si všech pět platíček za dva tisíce korun? Všechny jsou z české lékárny, exspiraci mají až do roku 2021,“otáčí Pavel z Mostu na parkovišti před místním zdravotním střediskem v ruce pět balení léků proti úzkosti Neurol a poklepává v rohu krabičky na datum spotřeby. Neměl by je mít a už vůbec ne s nimi obchodovat, protože je to trestné. Jde o léky, které smějí lidé získat jen na předpis od lékaře, jsou návykové a u zdravých lidí fungují jako drogy. Pavel jich má plnou igelitovou tašku na zadním sedadle auta a k tomu nabízí i další dryáky: xanax, lexaurin nebo třeba v Česku roky zakázanou obdobu viagry kamagru.
Reportéři MF DNES pronikli do světa obchodníků s léčivy, který funguje velmi triviálně: léky předepisují lékaři lidem, kteří k nim přijdou s vymyšlenými historkami o úzkostech, depresích či panických záchvatech. Místo užívání je pak prodávají přes internet za desetinásobky jejich ceny.
Pavel léky nabízí na serveru bazoš.cz stručným inzerátem: Prodám neurol. Most a okolí. Zatímco většina prodejců se skrývá a jediný kontakt na ně je e-mailová adresa, Pavel tam má své telefonní číslo a ochotně si domlouvá předání v Mostě na následující den. Zájemce přesvědčuje, že si musí pospíšit, protože další dny už léky nebudou.
„Pět plat po patnácti kusech, za plato chci 400. Vyzvednout si to můžete kdykoliv, mám to vždy u sebe,“píše reportérovi MF DNES, který se vydává za zájemce. Schůzka – druhý den na parkovišti u zdravotního střediska v Mostu. Prodejce, jehož identitu MF DNES zná, ale nezveřejňuje, přijíždí na minutu přesně. Jede rovnou z práce, léky má už připravené u řadicí páky. „Kupujou to obyčejní kluci všech věkových kategorií. Ale neptám se jich, na co to chtějí,“vypráví, když reportéři studují lék, zda je to skutečně neurol z české distribuce a s dostatečnou exspirací. „Dostal jsem se k tomu přes kolegu, který k tomu má pravděpodobně přístup. Já jsem až další v řadě, také to nakupuji,“popisuje. Přístup znamená pacienta, který předstírá úzkost, a lékaře, který mu léky předepisuje.
Mluví klidně, není nervózní a ani se nerozhlíží, zda nejsou blízko strážníci, kteří před minutou prošli okolo. Prodává už minimálně rok a „byznys“mu vždy vyšel. Jde o výnosný obchod: za jedno plato v balení chce překupník 400 korun. V lékárně za něj pacient zaplatí doplatek do padesátikoruny.
Proč tedy brát „pilulky štěstí“od překupníků? „Mám vyzkoušené, že mi lexaurin při depresivních stavech pomohl. Než jít k lékaři a vysvětlovat, proč to chci, kolik jich chci, jaké stavy mám a podobně, tak si to koupím přes internet. Zároveň jsem ho několikrát doporučila i kamarádkám. A funguje to,“vysvětluje Jana K., jedna z žen, která léky shání v diskusích na fóru doktoronline.cz.
Lékárníci, kteří dlouhodobě vědí o zneužívání léků proti úzkosti, léků na uklidnění, na spaní či léků na snížení svalového napětí, jsou i tak překvapeni, jak jednoduše byznys funguje. „Je to kriminální činnost, kterou už musí řešit policie. Lidé, kteří tyto léky užívají, aniž by je měli předepsány lékařem, se mohou předávkovat a hrozí i úmrtí,“varuje viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Psychiatři přitom už roky mluví o tom, že v Česku jsou benzodiazepiny (neurol apod.) nadužívány a lékaři je předepisují i v situacích, které by bylo možné zvládnout třeba dlouhodobou psychoterapií nebo pomocí antidepresiv. „Jsou nadužívané proto, že je to rychlé a snadné řešení, kdy lidé právě taková řešení upřednostňují. Vezmete si neurol a efekt se dostaví do třiceti minut, kdežto antidepresiva musíte brát tři týdny. Není to léčba příčiny, ale jen potlačení samotné úzkosti,“říká českobudějovický psychiatr Lukáš Krejčů.
Stejně jako další lékaři, i on se setkává s pacienty-podvodníky. Lidmi, kteří své problémy hrají s jediným cílem: aby jim lékař předepsal léky. „Setkáváme se s tím, zkouší to lidé i u mě v ordinaci. Nicméně nejvíce takových případů je u praktických lékařů, kteří samozřejmě léčí celou škálu nemocí. Na rozdíl od nás, kteří jsme specialisté či odborníci a máme lepší čuch na tyto lidi, kteří to hrají, tak oni často lidem léky rovnou předepíší,“říká Lukáš Krejčů.
Typický příklad: do ordinace přijde pacientka, která si stěžuje například na pracovní stres, premenstruační syndrom nebo úzkost. „Odhadnout, zda je její stav reálný, je velmi těžké. Často zmiňují třeba i to, že o konkrétním léku, který chtějí předepsat, slyšeli od známých,“dodává Krejčů.
K lékům na černém trhu se přitom dostávají i děti. MF DNES v minulém týdnu popsala, jak právě
Prodejce léků
Pavel z Mostu už rok na internetu nabízí prášky, které jsou v lékárnách jen na předpis – například neurol nebo xanax. Takový byznys je nelegální.
Muž si v pondělí nejprve myslel, že jedná se zákazníky.
Následně reportéři MF DNES odhalili svou identitu. Obchodník s léky souhlasil, že jim zodpoví pár otázek. Prášky získával od kolegy z práce.
Uvědomujete si, že riskujete? To vám za to stojí?
Pravděpodobně nestojí.
Samozřejmě, ale před rokem jsem byl v úplně jiné situaci. Finanční i pracovní.
Takže teď dojíždím byznys, protože to už není takové, jak to vypadalo na začátku.
Proč jste s tím začal?
Byla po tom poptávka. Nikdy jsem neprodával kamarádům. Vždycky to byl někdo, kdo se ozval mně. Prostě o tom někde slyšel, nemohl to sehnat, styděl se jít k doktorce. Dostal jsem se k tomu totiž přes prášky na erekci. Jednou za mnou přišel kolega, dlužil mi nějaké peníze. Místo toho mi dal ty prášky, abych je prodal.
Jak moc jste si tím za ten rok přivydělal?
To jsou minimální částky.
Neblázněte.
Jenom my bychom vám zaplatili dva tisíce.
Mě to taky něco stálo... Ale neptejte se, neřeknu vám to.
A vyplatí se vám to?
Už ne. Začátek byl dobrý. V Mostě to nebylo k dostání. Teď všichni jedou na internetu.
Proč jste se s námi chtěl sejít osobně? Nebylo by pro vás bezpečnější nám to poslat poštou? To je mnohem anonymnější.
Na to já kašlu.
Co je na internetu všechno k dostání?
To jsem neřešil. Kluci z posilovny mi nabízeli různé přípravky, ale o ničem dalším nevím. Jen to, co mám v šuplíku.
My chceme pochopit, jak to funguje. Třeba xanax totiž zneužívají i malé děti na základních školách.
Malé děti mými klienty nejsou, to jste se zbláznili. Dobře, tak na rovinu. Posílal jsem z této várky neurol holčině na Moravu, která mi říkala, že je asistentka dvou ředitelů a dělá pro ně prezentaci. Byla prostě nervózní. — Dominika Hromková, Václav Janouš léky na úzkost neurol, xanax či ritalin (který lze oficiálně získat jen na základě opiového nejpřísněji evidovaného receptu) zneužívali školáci na Přerovsku. Kriminální policie tam vyslechla na osmdesát dětí a třináct mladých i obvinila.
Před zneužíváním léků, jako je třeba právě náhražka viagry kamagra, kterou nabízel i prodejce Pavel z Mostu, varuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Právě lék na podporu erekce – výrobek indické společnosti – je v Česku zakázán a všechny léky obsahující látky sildenafil nebo tadalafil jsou vázány na lékařský předpis. „Opakovaně varujeme před užíváním neregistrovaných léčivých přípravků nabízených v internetovém prostředí, neboť u takových přípravků není často znám jejich původ, přesné složení a není zajištěno ani správné zacházení,“napsal Tomáš Valíček ze státního ústavu ohledně kamagry.
Za nelegální prodej léků přes internet může hrozit až několikaletý trest odnětí svobody. Před dvěma lety soudy řešily případ Pavly Černé a Jiřího Kusého, kteří přes internet prodali léky především na spaní a hubnutí za více než 4,6 milionu korun. Soud je poslal do vězení na osm a půl roku.
V Mostě policie nyní žádný nelegální prodej léků nevyšetřuje. „Nemůžu proto jednoznačně odpovědět, jak bychom vámi zmíněný případ kvalifikovali,“odpověděla mluvčí mosteckých policistů Ludmila Světláková na dotaz, co by hrozilo prodejci Pavlovi.
Od příštího roku by měla začít platit novela zákona o léčivech. Její součástí je i povinnost vést takzvaný lékový záznam pacienta. Díky němu budou mít lékaři přehled o tom, jaké léky konkrétní pacient užívá a v minulosti užíval. „Sdílený lékový záznam může mít pozitivní dopad i na případy nelegálního prodeje. Lékaři totiž budou mít možnost zjistit, co danému pacientovi předepsali jiní jejich kolegové a v jakém množství,“uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová. Nemělo by se tedy pak stávat, že jeden pacient přijde k vícero lékařům, nechá si od každého předepsat stejné léky a pak je prodává.