Dotace na přesuny kolon NATO
Kvůli potížím s vojenskou technikou má země možnost získat dotace na civilněvojenské dopravní stavby.
Hodinu čekání u Zruče nad Sázavou a další hodinu a půl u Humpolce o nějakých 40 kilometrů dál od Prahy si užili řidiči, kteří podobně jako američtí vojáci vyrazili letos 30. května po dálnici D1 do Brna. Dopravní kolaps, který kromě řidičů rozčílil premiéra Andreje Babiše, opětovně rozvířil debatu o potřebě přesouvat vojenskou techniku v běžném provozu.
Pro Česko nicméně bude mít i pozitivní dopad. Nedostatků na tuzemské dálniční síti a na dopravní infrastruktuře jiných zemí si všimla Evropská komise. Česko tak může dostat na dopravu další peníze, tentokrát z balíku určeného na obranu.
„Zkouška použitelnosti českých komunikací v případě ozbrojeného konfliktu proběhla úspěšně. #neprojdou,“vtipkoval na svém soukromém účtu o přesunu amerických vojenských kolon na cvičení do Rumunska mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha. Situace, kdy pouhých 350 kusů techniky zablokuje hlavní páteřní tepnu v zemi, se však opakovat nesmí.
Na zlepšení propustnosti dopravní infrastruktury proto EU vyčlení 6,5 miliardy eur (zhruba 166 miliard korun) z fondu Connecting Europe Facility (CEF).
Investice mohou směřovat jak do silniční sítě, tak do železnice. Jediným dopravním prostředkem, se kterým se pro přesuny vojenské techniky od začátku nepočítá, jsou vnitrozemské vodní cesty.
„Vodní infrastruktura nebude zařazena do programu CEF, neboť z hlediska vojenských požadavků není strategickým druhem dopravy,“uvedla mluvčí generálního štábu české armády Vlastimila Cyprisová. Podle ní resorty obrany a dopravy v současnosti pracují na seznamu šesti prioritních civilně-vojenských projektů, na nichž by čerpání peněz vyzkoušely.
Peníze by mohly směřovat na rekonstrukce dálničních mostů, do modernizace silničních a železničních přechodů přes státní hranice nebo modernizace železničních uzlů. Nepůjde z nich ale platit například jeřáby v překladištích, sklady, mobilní rampy a další logistickou infrastrukturu.
Výhodnější než civilní dotace
Přestože se o definitivních parametrech programu bude podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové jednat až napřesrok, dosavadní informace slibují lepší podmínky, než nabízí vysychající Operační program doprava (OPD). Ten je přitom v současnosti hlavním dotačním zdrojem poháněcím dopravní výstavbu.
OPD bude v následujícím, sedmiletém období začínajícím rokem 2021 vyžadovat po Česku větší zapojení, pokud jde o spolufinancování společných staveb. Zatímco nyní Unie na výstavbu nových silnic a železnic proplácí až 85 procent nákladů, nově má být poměr financování z evropských a státních peněz maximálně padesát na padesát.
U projektů spadajících do potřeb civilní i vojenské přepravní infrastruktury může být podle Cyprisové podíl dotací vyšší. V ideálním případě by mohlo Česko pomýšlet na proplacení čtyř pětin nákladů z fondů CEF.
Vojenské konvoje přes Česko projíždějí opakovaně od roku 2015. Tehdy 120 vozidel včetně obrněných transportérů Stryker při cestě z Pobaltí do Německa projelo po vlastní ose šesti zeměmi střední a východní Evropy. Cestu dlouhou 1 800 kilometrů tehdy vedení Severoatlantické aliance (NATO) označovalo jako „dragounskou jízdu“, která měla být „viditelnou demonstrací amerického závazku vůči spojencům v NATO“.
Zatímco první průjezd si vysloužil od části společnosti kritiku jako nepatřičná demonstrace síly, další případy se už odehrály bez kontroverzí. Požadavky na přepravu materiálu i lidí po železnici se tak objevily ve větším počtu až letos kvůli zmíněným kolonám na D1. Zahraniční armády přitom českou železnici využívají běžně, uvedla Cyprisová, ale nevzbuzují zdaleka takovou pozornost.