Stopka solární energii

Stát chce upřednostnit úspory před obnovitelnými zdroji. Ve hře je 135 miliard

Solární boom v Česku vrcholil před necelými deseti lety. Celou zemi prakticky přes noc pokryly fotovoltaické panely a důsledky nezvládnuté podpory pociťují Češi dodnes. Kvůli chybě tehdejší vlády platí za dodávky elektřiny zbytečně moc peněz.

V posledních letech však ceny panelů prudce klesly. A jak ukazují výsledky posledních německých aukcí, elektřina ze slunce už stojí skoro stejně jako na burze za velkoobchodní ceny. Hrozí tak, že stát udělá podobnou chybu jako před lety. Tehdy podpořil zbytečně předražené zdroje, teď naopak novým, levnějším zdrojům podporu nedá.

Tuzemští politici dávají opakovaně najevo, že o další fotovoltaické zdroje nestojí. Z připravovaného zákona nejprve vyškrtli systém aukcí pro nové solární parky, byť jde o standardní nástroj, který v Německu či Polsku funguje řadu let.

A teď navíc na ministerstvu průmyslu přepracovali návrh na rozdělení peněz z nově vznikajícího modernizačního fondu, do něhož půjdou peníze z emisních povolenek. Zatímco podle původních předpokladů mělo v letech 2021 až 2030 jít na podporu nových zelených elektráren 51 miliard korun, nově to má být jen 15 miliard.

Peníze se mají přesunout například na energetické úspory. Mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová říká, že nový návrh reaguje na predikci očekávaného rozvoje jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, především solárních a větrných elektráren.

„Řada druhů obnovitelných zdrojů se nyní už dokáže rozvíjet bez jakékoliv formy podpory a dotace. Mnoho subjektů to také veřejně deklarovalo. A jak sami investoři, výrobci a provozovatelé obnovitelných zdrojů uvádějí, během dvou až tří let by tento aspekt měl být ještě výraznější a významnější,“uvádí Filipová.

„Je to obor, který v Česku dlouhá léta stagnoval. Nějakou podporu by proto potřeboval. Alespoň zpočátku,“tvrdí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podle studie, kterou si svaz nechal zpracovat, vycházejí aktuálně nejekonomičtěji právě fotovoltaické elektrárny. Investiční podpora například v podobě příspěvku na výstavbu – ne zvýhodněné výkupní ceny jako v minulosti – by pomohla obor znovu nastartovat.

Nejde přitom jen o cestu k nižším emisím, ale také o to, aby mělo Česko i za pár let dostatek elektřiny. Šéf provozovatele přenosové soustavy ČEPS Martin Durčák nedávno prohlásil, že Česko by se od roku 2030 mohlo postupně stát závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. „Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by došlo k zásadní změně bilance oproti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme,“uvádí Durčák.

I podle ČEZ jsou nyní nové fotovoltaické elektrárny tím nejlevnějším zdrojem elektřiny a logickou náhradou za dosluhující starší uhelné zdroje. Na nedávné konferenci o útlumu svých uhelných zdrojů lidé z ČEZ uvedli, že potenciál solárních elektráren se v Česku odhaduje až na pět gigawattů. Přibližně 500 megawattů lze postavit přímo na pozemcích ČEZ, jde zejména o brownfieldy na výsypkách dolů nebo u elektráren.

Sedlák říká, že ministerstvo nemá analýzu, jak nejefektivněji investovat prostředky, aby se podařilo co nejlevněji snížit emise. Cesta přes energetické úspory však může být komplikovanější než s pomocí nových fotovoltaik, protože spousta levnějších opatření už se udělala a každé další je o něco dražší.

Filipová nicméně upozorňuje, že modernizační fond nebude jediným zdrojem financování obnovitelných zdrojů prostřednictvím investičních dotací. „Další podpora by se měla zavést v jednotlivých operačních programech, financovaných ze strukturálních fondů. Dále to budou také dotační programy určené pro fyzické osoby, jako je Nová zelená úsporám,“říká.

Tuzemské ambice v oblasti výstavby čistých elektráren přitom zaostávají nejen za Západem, ale také za zeměmi visegrádské čtyřky. To vyplývá z cílů, které v rámci svých národních klimaticko-energetických plánů posílají jednotlivé země do Bruselu.

Zatímco převážně fosilní Polsko chce v roce 2030 vyrábět z obnovitelných zdrojů 30 procent elektřiny, Česko jen 17 procent. A to je dokonce výrazně méně, než s čím ve svém optimalizovaném scénáři počítala státní energetická koncepce, která vznikla téměř před pěti lety.

Zatímco v Česku se v posledních letech fotovoltaiky téměř nestavěly, v Maďarsku a Polsku se jejich objem plynule zvyšuje. Stavějí je tam přitom mnohem výhodněji než Česko v době solárního boomu.

Původně mělo jít na podporu nových zelených elektráren 51 miliard korun, nově to má být pouze 15 miliard.