Premiérova milenka a generálové
Kauza Nagyová smetla před šesti lety vládu Petra Nečase.
Vnoci na 13. červen 2013 provedl dnes již neexistující protimafiánský útvar ÚOOZ vedený Robertem Šlachtou nejznámější razii ve své historii. Detektivové pod dozorem žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zasahovali na úřadu vlády a dalších třech desítkách míst po celé zemi. Zatkli mimo jiné šéfku Úřadu vlády Janu Nagyovou nebo ředitele armádní tajné služby Milana Kovandu.
Jak se později ukázalo, Nagyová coby milenka tehdejšího premiéra Petra Nečase úkolovala vedení Vojenského zpravodajství, aby sledovalo Nečasovu tehdejší manželku Radku. Chtěla tím získat informace, které by uspíšily Nečasův rozvod.
Téměř šest let od zásahu na Úřadu vlády za to letos padl první pravomocný rozsudek celé kauzy. Odvolací soud v březnu uložil Nagyové a někdejšímu vedení armádní tajné služby – exředitelům Ondreji Páleníkovi a Milanu Kovandovi a jejich někdejšímu podřízenému Janu Pohůnkovi – podmíněné tresty.
Poslanci a lobbisté
Ve druhé větvi případu šlo o podnikatele Romana Janouška a Ivo Rittiga, známé kontroverzní postavy ze zákulisí pražské politiky a byznysu. „Náš zájem nebyl zabývat se politikou, nějakou politickou stranou. Prověřovali jsme zločineckou skupinu osob, která fungovala na základě klientelistických vazeb. Cílem skupiny měl být enormní zisk,“shrnul krátce po zátahu cíl celé operace Robert Šlachta. Klientelistické vazby měly podle detektivů dokazovat mimo jiné luxusní dárky, které dostávala Jana Nagyová. Ta byla nakonec obviněna za to, že z drahých
Petr Tluchoř, Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a exnáměstek ministerstva zemědělství Roman Boček. Zmíněná trojice, která bránila schválení daňového balíčku, se ocitla v podezření, že se vzdala svých mandátů výměnou za lukrativní posty ve státní správě. Podle názoru žalobců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci šlo o formu korupce. Nejvyšší soud však rozhodl, že byli v té době chráněni poslaneckou imunitou. A na jaře 2015 se exposlancům za jejich stíhání omluvilo ministerstvo spravedlnosti. Vyplatilo jim rovněž odškodné ve výši 1,9 milionu korun. „Rozhodnutí Nejvyššího
soudu, že na toto jednání poslanců se vztahovala takzvaná indemnita, bylo první svého druhu. Předtím tady nebylo. Teď jsme tímto názorem vázáni. A to je celé,“zhodnotil vyústění kauzy vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, vedle Šlachty druhá hlavní tvář případu Nagyová.