Cenzuru utnul dav na Letné
Projekce na Letenské pláni připomíná největší demonstraci v dějinách země, na které se před třiceti lety sešlo 750 tisíc lidí.
LETNÁ Ránu z milosti dostal komunistický režim až 25. listopadu 1989. Na dnešek připadá třicáté výročí od největší letenské demonstrace. Sešlo se na ní 750 tisíc lidí.
Přímý přenos z této události tehdy mohli sledovat i diváci ČST (Československé televize). Tehdejší živé vysílání bylo průlomové hlavně tím, že padla komunisty kontrolovaná cenzura – jeden z pilířů ovlivňování veřejného mínění ve prospěch totalitní moci.
Do té doby živé vysílání nebývalo opravdu přímým přenosem. Takzvaný „time shift“, časový posun, totiž přímý přenos opozdil třeba i o několik minut. A tak i kdyby například nějaký představitel opozice chtěl ve vysílání pronést cosi proti režimu nebo ukázat transparent, režimu loajální režie by měla dostatek času na to zareagovat.
Komunikace 89
Podobně zásadní kontrola do 25. listopadu 1989 byla i v ČTK a dalších klíčových médiích. Jak fungovala média v době totality, připomíná i výstava „Komunikace 89“.
Její pavilon je na Letné umístěn jen kousek od stadionu fotbalové Sparty, odkud 25. listopadu 1989 promlouval k veřejnosti kněz Václav Malý či řada disidentů včetně těch, kteří byli čerstvě propuštěni z vězení či vazby na základě milosti či rozhodnutí o abolici, tedy zastavení trestního stíhání a ukončení vazby. Rozhodnutí propustit tehdy takzvané vězně svědomí stvrdil svým podpisem poslední komunistický prezident Gustáv Husák.
Včera uspořádali organizátoři projektu „Komunikace 89“na Letné Den pádu cenzury. Na velkoplošné obrazovce umístěné před ochozem stadionu běží od nedělních dvanácti hodin záznamy z vysílání ČST, které bylo k vidění na televizních obrazovkách 25. listopadu 1989.
Dobové záběry jsou proloženy těmi současnými z akcí, které souvisejí se současnou výstavou. Mezi ně patří Autodialog s Václavem Havlem. Organizátorům se podařilo získat legendární Volkswagen Golf, kterým Václav Havel v roce 1989 jel na demonstraci 25. listopadu 1989. Dodnes provozuschopný vůz se na Letnou vrátil po třiceti letech a známé osobnosti, jako Zdeněk Svěrák či senátor David Smoljak (STAN) či herec Bolek Polívka, i náhodní kolemjdoucí natočili vzkaz Havlovi. Studenti z Gymnázia Jana Keplera přitom z více než stovky příspěvků vybrali desítku krátkých videí. Ta se objeví na velkoplošné projekci, která skončí dnes ve 13 hodin.
„Jmenuji se Karel Jeníček, jsem ročník 1946 a v prvé řadě vám chci poděkovat, že se mi splnil sen, ve který jsem vůbec ani nedoufal. Že se díky vám a vašim přátelům dožiju svobody,“řekl jeden z účastníků Autodialogu Václavu Havlovi. Celou řadu zajímavých momentů obsahují i staré záběry a záznamy z dob revoluce.
„Jsem poručík Ludvík Pinc z Pohotovostní motorizované jednotky Veřejné bezpečnosti... Stejně jako v řadách veřejnosti i mezi příslušníky Veřejné bezpečnosti narůstá nespokojenost s hospodářským a politickým vývojem společnosti. I my, příslušníci Veřejné bezpečnosti, schvalujeme demokratizační přeměny,“uvedl na Letné v roce 1989 policista Pinc. Ten se dříve sám odmítl účastnit násilí na jedné z protirežimních demonstrací. Po jeho proslovu tak muselo být jasné nejen účastníkům demonstrace či televizním divákům, ale i komunistickým papalášům, že i kdyby dali povel k potlačení protirežimních akcí, nebylo by jisté, jestli by se našel dostatek členů ozbrojených složek, kteří by se za totalitní režim ještě byli ochotní ve zbrani postavit.
Přesto ještě den před letenskou demonstrací, 24. listopadu, ministr národní obrany ČSSR Milán Václavík komunistickému vedení oznámil, že armáda s tanky je mimo jiné připravena obsadit rozhlas i televizi.
Desetitisícová návštěvnost
I když velkoplošná projekce na Letné končí již dnes, výstava „Komunikace 89“o médiích za totality tam potrvá až do konce listopadu. „Ve všední dny je tam zástup škol a i s ohledem na to, kolik jich je ještě objednáno, počítáme s tím, že se návštěvnost výstavy přiblíží desetitisícovému číslu. Přijíždějí hlavně školáci ze druhého stupně ZŠ a středoškoláci. Přijíždějí dokonce i z Moravy, protože jim expozice zapadá do jejich modelu projektového vzdělávání,“vysvětluje za organizátora akce Pavel Štingl, který je ředitelem Památníku Šoa Bubny.