Přepište dějiny. Ruské vejce nevymyslel Hliňák

Blíží se Silvestr a s ním i tácy plné obložených chlebíčků. Pro vás doma to možná není příliš vzrušující představa, ale mně se to aktuálně z Indie jeví hodně jinak. Nic proti paneer butter masale, ale takový chlebíček s ruským vejcem mi s posledním dnem roku ladí přece jen mnohem víc. A ještě raději bych si dal samotné ruské vejce a k němu přikusoval rohlík.

O něčem takovém si ovšem v Kérale mohu nechat leda tak zdát. V Indii ruské vejce, jak ho známe my, rozhodně nekoupíte. Ostatně nepořídíte ho nikde jinde než v srdci Evropy.

Několikrát jsem četl, že ruské vejce v českém pojetí vymyslel v 50. letech minulého století provozář pražského Automatu Koruna Josef Hliňák. Tomu údajně ve skladu přebývala vajíčka a potřeboval se jich – stejně jako nadbytku řepy a sleďů – nějak zbavit.

Proto šéfkuchaře Jiřího Ročnera přiměl, aby z českého bramborového salátu přídavkem sleďů a řepy vyrobil „ruský salát“. Na hromádky tohoto salátu jej pak nechal naklást poloviny vařených vajíček a zalít majonézou. „Ruské vejce“bylo na světě! Hliňák je tak prý pojmenoval proto, že všechno sovětské i ruské mělo tehdy zelenou. A skutečně, ruská vejce si brzo získala oblibu a Hliňák se dočkal povýšení.

Příběh je to hezký, avšak tímto okamžikem jej můžeme přesunout ke smyšlenkám typu černé sanitky. Řeknu vám, dalo mi práci držet to pod pokličkou až do dneška, ale všechno chce svůj čas.

Už v létě – když jsem ve starých novinách hledal informace o dávných příchodech zvířat do naší zoo – jsem úplnou náhodou natrefil na informaci, která výše popsanou historku přesvědčivě vyvrací.

V ranním vydání Národní politiky ze 17. dubna 1937 byla otištěna sada receptů, z nichž jeden zní: „Ruská vejce: Na misku dáme trochu pikantního salátu, poklademe půlkami vajec na tvrdo vařených, polijeme vše tatarskou omáčkou. Zdobíme citronem, hlávkovým salátem a kaviárem.“

Tak – a je to venku! Ruské vejce bylo známo už před válkou! Josef Hliňák je v 50. letech nanejvýš znovu objevil, poté prosadil na trh a zasloužil se o jeho oblibu, ale prvenství mu rozhodně nepatří.

Další bádání ovšem nechám povolanějším. S ruským vejcem jsem se natrápil dost; a vůbec nejhorší to bylo během psaní tohoto sloupku. Jak já vám ty vaše chlebíčky s ruským vejcem závidím! Ale užijte si je. Jdu na paneer butter masalu – a ruské vejce si dám jako úplně první jídlo po návratu domů.