Tupí a ještě tupější v parodii
Režisér a producent Miloslav Šmídmajer uvedl premiéru svého Případu mrtvého nebožtíka tradiční populistickou frází, že „to není Shakespeare, ale legrácka, ptákovina“. Ale Někdo to rád horké je taky „jen“legrácka – a jaký je to film!
Ať je to výmluva, nebo neznalost, domácí tvůrci se snaží diváky přesvědčit, že komedie nemusí mít smysl, obsah, příběh, řemeslo, vkus, ba dokonce ani humor.
Sponzorská povinnost
V Případu mrtvého nebožtíka jde navíc o parodii, což je žánr, který potřebuje jednak přesný stanovený předmět výsměchu, jednak vlastní styl. Ani jedno z toho však novinka kin nemá, pouze obecně si slovy autorů „utahuje z krimiseriálů, kterých jsou plné obrazovky“, což znamená přehlídku hloupých policistů ve stylu tupí a ještě tupější.
Produkčně snímek potvrzuje aktuální rčení z branže tvrdící, že „co nebere už ani Prima, vezme Nova“; za svou podporu se televize dočkala třeba citací o „vyšší sledovanosti než Ordinace“nebo o únosci, jenž coby výkupné požaduje „kolekci seriálu Ulice na DVD“.
Podobně z děje trčí sponzorské výrobky: aby se uplatnil jistý lihový nápoj, musí být patologovi špatně od žaludku, a že si hrdinové ve vítězném finále vezmou obleky od určité firmy, patří už takřka k povinné výbavě tuzemských veseloher.
Legrace bez akce
Co se druhu zábavy týče, policejní anekdoty jako z Kameňáku se tu potkávají s filmem Byl jednou jeden polda nebo seriálem Policajti z předměstí; dojde na výhrůžku, že „případ převezme major Zeman“, či na věčné trable detektiva s jeho milovaným veteránským vozem po vzoru cyklu Polda. Místy se vykrádají dvě národní perly daného žánru, Adéla ještě nevečeřela a Rozpuštěný a vypuštěný, nicméně hlavním vzorem zůstává Policejní akademie. V ní však omezení nešikové používali k pobavení akci, kdežto v levném Případu mrtvého nebožtíka se i jediná autonehoda odbude mimo obraz; prakticky veškerá výroba smíchu se odehrává na půdě konverzace. Včetně dětinských vtipů typu Sladká-Kozinová či test IQ zvládnutý natřikrát.
Záloha na Kriegela
Dvě opory však snímek má. Jednak hereckou sestavu, jíž vévodí bezelstný výraz Davida Novotného – jiní občas sáhnou ke karikatuře; jednak kratičké drobné žerty v duchu crazy od prověrky Beatles přes rozdávání kávy až po reklamní předěl
Novy. Za obojí filmu náleží po deseti procentech, zbylých pět lze udělit jako vratnou zálohu. Pokud totiž producent zisk z Případu mrtvého nebožtíka vloží do stále odkládaného projektu o Františku Kriegelovi, za nímž stojí silný příběh, kniha i peníze mecenášů, pak splní „legrácka“alespoň jeden bohulibý účel.
Případ mrtvého nebožtíka