Komunisté ho utrápili kvůli západní hudbě
Před 30 lety zemřel Jiří Gans, v 70. letech obviněný ze špionáže a odsouzený k 15 letům ve vězení. Komunistický režim se rozhodl ho zlikvidovat. Pro výstrahu ostatním. Teď mu v Českých Budějovicích odhalili pamětní desku.
Vojenský prokurátor mu navrhoval trest smrti. Nakonec dostal Jiří Gans v únoru 1977 v procesu „jen“patnáct let těžkého žaláře. Když z něj po Husákově amnestii v roce 1985 vyšel, byla z něj zmučená troska, která už ani nevnímala změny v listopadu 1989.
Ganse zneužili komunisté k propagandistické kampani. Na jeho příkladu chtěli zastrašit mládež a stoupence neoficiální kultury. Známá postava Českých Budějovic se přitom provinila jen jedinou věcí. Milovala západní hudbu a literaturu. U Ganse se scházeli mladí, kteří zde poslouchali LP desky nebo si prohlíželi americké časopisy. Totalitní režim z něj však udělal agenta řízeného CIA a obvinil ho ze špionáže.
Jiří Gans zemřel před třiceti lety. Teď mu v Českých Budějovicích odhalili pamětní desku.
Jiří Gans se narodil 16. listopadu 1928 v Praze. Jeho otec byl podnikatel židovského původu. Kvůli tomu byl malý Jiří v roce 1942 vyloučen z rasových důvodů z gymnázia. Vystudoval dvouletý kurz angličtiny, který zakončil státní zkouškou. Po válce se s matkou přestěhoval do Českých Budějovic. Jeho strýc zde měl obchod se starým železem, který však komunisté po únoru 1948 znárodnili. Kvůli vrozené těžké zrakové vadě měl ztížené pracovní možnosti. Vystřídal několik zaměstnání, pracoval i jako noční hlídač.
Na výzvu Hlasu Ameriky založil Jiří Gans v roce 1964 budějovický Klub přátel americké hudby. Díky tomu dostával pravidelně poštou hudební časopisy i jazzová a rocková alba. O rok později se na Pražském jazzovém festivalu seznámil s americkým tiskovým a kulturním atašé Robertem B. Warnerem. Začali se vzájemně navštěvovat a Warner dodával Gansovi nahrávky. To vše vyvolalo pozornost StB.
StB ho sledovala od 60. let
Na počátku 70. let byl už Gans známou budějovickou figurou. Místní fanoušci rockové hudby k němu chodili poslouchat nahrávky, Gans pořádal kulturní akce, podílel se i na rozehnaném koncertu Plastic People v Rudolfově v roce 1974, který skončil brutálním policejním zákrokem.
V té době už byl neustále pod dohledem StB. Podle pamětníků bylo běžné, že během společného oběda byl vedlejší stůl plný tajných policistů.
V dubnu 1976 byl Gans obviněn ze spáchání trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže. Zástěrkou měly být večírky v jeho bytě. „Na Jirku tehdy dokonce nasadili policejní provokatérku,“vzpomínal před lety již zesnulý Miroslav Mucek.
I když bylo stíhání zastaveno, provedli policisté domovní prohlídku. Našli americké časopisy, v nichž byly mimo jiné i kritické texty o východním bloku a karikatury sovětských politiků. A komunisté měli novou záminku obnovit vyšetřování. Druhé obvinění už bylo ze spáchání trestného činu hanobení světové socialistické soustavy a jejích představitelů. Potom, co se Gans při výslechu přiznal i ke stykům s americkými diplomaty, bylo rozšířeno o vyzvědačství.
Po uvalení vazby následovaly celodenní výslechy, během kterých se Gans pod brutálním nátlakem doznával k proviněním, která nemohl spáchat, a podepisoval výpovědi už dopředu vypracované vyšetřovateli.
„Důkaz“z NDR
Estébáci z něj tak udělali špiona, který spolupracuje se Západem, pozoruje budějovické letiště a vydává informace za hranice. Co na tom, že Gans byl na jedno oko skoro slepý a na druhém měl 15 dioptrií. Známé poznával jen na dva metry a na letiště ani nedohlédl. „Dlouhé a tvrdé výslechy podstoupil bez obhájce. I z hlediska tehdejšího práva to bylo nepřípustné,“podotkl historik Petr Cajthaml.
Případ vedený jako tajný převzalo speciální oddělení v Praze a Gans byl převezen do vazby v Praze-Ruzyni. Teprve tam mu byl po několika týdnech přidělen obhájce.
Vyšetřovatelé proti němu použili i zmanipulovaný „důkaz“v knize Who is Who in CIA, v níž byl atašé Warner veden jako kádrový příslušník CIA. Publikace však byla dezinformací vytvořenou ve východním Německu.
Prokurátor chtěl trest smrti
Neveřejný proces, do kterého byli vtaženi i dva jeho kamarádi z Budějovic – Milan Kortus a Petr Čtvrtník – vyvrcholil v únoru 1977 u Vyššího vojenského soudu v Příbrami. Gans byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody ve třetí nápravné skupině.
Prokurátor Ladislav Kozel mu ještě předtím navrhoval trest smrti, proti rozsudku se odvolával a chtěl pro Ganse aspoň dvacet let. To vojenské kolegium soudu zamítlo.
Komunistům však nestačilo jen zavřít dalšího nevinného člověka. Rozhodli se ho totálně zlikvidovat. Národ se měl z televize dozvědět, jak strana umí zatočit se všemi nepřáteli socialismu. Odvysílala televizní propagandistický snímek Past v éteru, ve kterém byly použity i záběry z donuceného Gansova doznání v Ruzyni. Tehdy byl v tak zoufalém psychickém stavu, že prohlásil, „kdybyste mi dali rozsudek smrti, tak ho podepíšu“. Noviny byly plné jeho fotografií a článků o jeho osobě.
„Nenávist k socialismu a nekritický obdiv ke všemu, co má punc cizí kultury, přivedly Jiřího Ganse až ke spolupráci s tajnými službami Spojených států,“psala Jihočeská pravda v článku s názvem Případ zrádce Jiřího Ganse, u kterého nebyl ani uveden autor.
Výkon trestu nastoupil Gans ve věznici Valdice. Prodělal zde několik mozkových mrtvic, na jeho zdravotní stav nikdo nebral ohledy, takže opakovaně dostával i kázeňské tresty. Poslední roky strávil na oddělení pro přestárlé vězně, kde jen pasivně přežíval.
V září 1985 byl po devíti letech a 68 dnech propuštěn na svobodu na základě amnestie prezidenta Gustáva Husáka. „V propouštěcí den byl posazen na vlak a poslán domů. Bez léků, bez čehokoliv. Již druhý den byl nalezen na ulici, sotva chodící, sotva mluvící. Byl vyhladovělý, nedokázal udržet rovnováhu. Byl převezen na neurologii v Českých Budějovicích,“popisuje Tea Mucková v diplomové práci, kterou obhájila na Jihočeské univerzitě.
Poslední roky strávil v domově důchodců ve Chvalkově a v LDN v Hrudkově na Českobudějovicku. Jeho zdravotní stav se stále zhoršoval, dění kolem už vůbec nevnímal. Revoluční dny v listopadu 1989 strávil na lůžku a změny neregistroval. Zemřel 16. ledna 1990 ve věku 61 let.
„Stal se nevinnou obětí lži, která byla vykonstruována z individuálních potřeb socialismu, ve snaze udržet mladé lidi ve strachu před svobodou a západním světem. Pohřeb byl uspořádán jeho kamarády,“dodává Mucková.
Vzpomínka po 30 letech
Vyšší vojenský soud v Táboře v roce 1991 zrušil původní rozsudek a o rok později Ganse zprostil po smrti i obžaloby z vyzvědačství. Vyšetřovatelé StB, Mikuláš Tita a Jiří Pešek, kteří vedli brutální výslechy, byli sice obviněni ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, ale nakonec je soud osvobodil.
Gansův tragický osud připomíná od středy pamětní deska na domě v budějovické ulici B. Smetany, kde žil. „Velká účast na odhalení potvrdila, že Jiří Gans si pamětní desku zaslouží. Je to osobnost, na kterou vzpomíná spousta místních,“dodal Roman Lavička, který byl hlavním iniciátorem pamětní desky.