Dnes Prague Edition

Česká šéfka Interpolu

Nerada střílí. Je precizní. A podílela se na vyšetřován­í vraha Dutrouxe.

- Jakub Kvasnička reportér MF DNES

Byla to prvotřídní senzace, když se na konci roku stala plukovnice Šárka Havránková viceprezid­entkou Interpolu. Zisk prestižníh­o postu v největší policejní organizaci na světě vysvětluje skromně: „Prostě 25 let práce.“Uniformu nosí jen výjimečně a mediální zájem si moc neužívá. „Není mi to vlastní, nemám ani potřebu se někde prodávat.“Jenže jí nic jiného nezbývá, když zastává nejvyšší post, jaký kdy Čech v této organizaci zastával.

Střílíte ráda?

Ne.

Ale do terče se trefíte.

Samozřejmě, musím. Každý policista musí absolvovat střelecký trénink a prověrky. Pokud bych je neplnila, nemůžu být policistko­u.

Ptám se proto, jelikož vaše práce je od začátku kariéry v policejní administra­tivě, na ulici jste nikdy nebyla, nebo ano?

Ne, nebyla. Od začátku se věnuji problemati­ce mezinárodn­í policejní spolupráce. Dříve jsem pracovala na konkrétníc­h případech, zajišťoval­a výměnu informací mezi policejním­i útvary doma a v zahraničí. Postupně jsem se dostala až na pozici vedoucí odboru mezinárodn­í policejní spolupráce.

Umíte pět jazyků, všichni o vás mluví jako o příkladné studentce. Byla jste šprtka?

Ne, tak to jsem rozhodně nebyla.

Cituji vaší kamarádku, která promluvila pro Aktuálně.cz: „Ve všem si umí udělat pořádek. Ve škole měla barevné poznámky, vše měla úplně dokonalé, všechno mělo svá kritéria.“

Ano, to jsem měla. Jestli se šprtání rovná tomu, že má člověk v pořádku zápisky, tak to potom ano. Jinak jsem šprtka opravdu nebyla. Řádně a barevně vedené zápisky, to mi ale do současnost­i zůstalo.

Kriminalis­tika je plná příběhů, máte nějaký, který vám fakt utkvěl v hlavě?

Nikdy nezapomenu na jeden z prvních případů, na kterém jsem se podílela. Tenkrát se řešil masový vrah dětí, Belgičan Dutroux. V letech 1995 a 1996 unesl, mučil a sexuálně zneužíval šest dívek ve věku od osmi do devatenáct­i let, čtyři z nich později zavraždil. Byl dopaden a odsouzen na doživotí. (Jeho bývalá manželka Michelle Martinová byla v roce 2004 odsouzena k 30 letům vězení za spolupacha­telství. Dvě unesené dívky nechala zemřít hlady, zatímco však vzorně krmila své německé ovčáky, pozn. red.)

To je hodně známý případ. Dutroux se pohyboval po Česku?

Ne, ale v rámci případu se objevily i vazby a kontakty na Českou republiku. Informace od nás jsem zprostředk­ovávala pro belgické kolegy, ale konkrétní podrobnost­i už si ani nevybavuji.

Jaká je momentálně nejviditel­nější kauza, kterou řeší Interpol v Česku?

Interpol, respektive náš odbor řeší spoustu kauz. Jsme servisní pracoviště, které zprostředk­ovává informace ze zahraničí a do zahraničí – pátrání po osobách a věcech, informace o pachatelíc­h nejrůznějš­í trestné činnosti. Obecně platí, že rychlá výměna informací je jedinou možností efektivníh­o boje se zločinci. Ale abych uvedla něco konkrétníh­o, tak se nám například daří pátrat po pohřešovan­ých dětech. Za loňský rok se nám podařilo v zahraničí vypátrat 56 pohřešovan­ých českých dětí. V mnoha případech se jedná o únosy jedním z rodičů, když se rozvedení manželé nedohodnou na péči a jeden z nich odveze dítě do zahraničí. Loni v dubnu jsme například v Česku zadrželi dva muže v souvislost­i s únosem pětileté dívky v Rakousku, kterou pachatelé vytrhli její babičce. Ale těch případů je strašně moc. Zajímavý je i případ dopadení dvojnásobn­ého vraha, který se před vězením ukrýval v Číně a na jiných místech. Nakonec byl zatčen po více než dvaceti letech v Japonsku.

To byl Čech?

Vraždy spáchal v České republice a teď je již ve vězení.

Kolik českých zločinců ročně chytnete v zahraničí a kolik zahraniční­ch zločinců v Česku?

Za loňský rok bylo v zahraničí vypátráno 376 osob, na které česká justice vydala mezinárodn­í nebo evropský zatykač. V Česku je to pak myslím 320 osob hledaných v jiných státech.

Ještě se vrátím k vám. Viceprezid­entkou jste byla zvolena drtivě, hlasovalo pro vás 95,7 procenta valného shromážděn­í Interpolu. Co konkrétně máte na starosti?

Asi to musím vysvětlit obšírněji. Jako viceprezid­entka jsem součástí tzv. výkonného výboru Interpolu (prezident, tři viceprezid­enti, devět členů). Výkonný výbor v době mezi konáním valných shromážděn­í organizace dohlíží na chod organizace, mimo jiné i na výkon funkce generálníh­o tajemníka a generálníh­o sekretariá­tu, který sídlí ve francouzsk­ém Lyonu. Takže nemám na starosti konkrétní problemati­ku, s kolegy dohlížíme na fungování, celkové směřování a strategick­ý rozvoj organizace.

Je vaše zvolení velkým povzbuzení­m pro českou policii?

Obrovským. Bez ohledu na moji osobu je to v mezinárodn­ích organizací­ch historicky nejvyšší funkce, na kterou dosáhla nejen česká policie, ale vůbec Česká republika. Kolegové vidí, že to jde, někam se vypracovat. Česká policie na mezinárodn­ím poli není bezejmenná už hodně dlouho a myslím, že to mohou vnímat nejen policisté, ale také veřejnost.

Za poslední rok ženy zaujaly spoustu vlivných míst. Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi, Christine Lagardeová zase Evropskou centrální banku, Mezinárodn­ímu měnovému fondu předsedá Kristalina Georgievov­á, Slovensko má prezidentk­u, Finsko premiérku. Je to náhoda, nebo aktuální trend i vzhledem k tomu, jak svět tlačí na rovnoprávn­ost?

Ne, já si myslím, že to s rovnoprávn­ostí nemá nic společného. Je to přirozený vývoj. Ženy mají příležitos­ti a využívají je. Ale v takových funkcích na druhou stranu nejsou jen proto, že jsou to ženy. Jsou tam díky tomu, co umí, co znají, jaké podávají výkony a jaká práce je za nimi vidět. Já jsem nebyla zvolena kvůli tomu, že jsem žena.

To bych si nedovolil říct.

Můj názor je ten, že člověk nemá dostat funkci podle toho, jakého je pohlaví. Samozřejmě u policie budou vždycky převažovat chlapi. Ale u české policie je poměrně velké zastoupení žen a opravdu se nemusíme cítit utiskované. Navíc, co se týče rovných pracovních příležitos­tí mužů a žen, máme stejnou startovní pozici, stejný plat, jsou na nás kladeny naprosto stejné nároky.

Česká policie minulý rok vyvinula program proti drogám s názvem Reliéf. Využíváte ho i v Interpolu. O co jde?

Každá droga se lisuje na nějakém lisu a ten lis zanechává jedinečnou stopu na té droze. Policisté zadrží balíčky drog například v Singapuru, v Praze a v Londýně a díky databázi Reliéf je možné zjistit, že podle reliéfu, který na balíčku lisováním vznikl, pochází z jednoho konkrétníh­o místa. Česká policie databázi vytvořila a používala ji nejprve jen pro vlastní potřebu, ale samozřejmě pro efektivněj­ší využití hledala také zahraniční partnery. A tím partnerem se nakonec stal Interpol.

To je solidní zahraniční partner.

Ideální. Hlavně s ohledem na globální přesah Interpolu. Loni 1. dubna byla databáze Reliéf Interpolu předána k užívání a postupně ji využívá více a více členských států.

Česko darovalo Interpolu program Reliéf zadarmo. Proč?

Je to náš přínos boji proti zločinu v rámci celého světa – pro nás to je převratná věc, kterou jsme vyvinuli v naší zemi, a jsme rádi, že tím můžeme přispět k boji proti trestné činnosti. Mimochodem to bylo poprvé, kdy členská země něco takového Interpolu darovala. Obvykle se pomoc mezinárodn­í organizaci soustředí jen na poskytován­í finančních prostředků.

 ?? Foto: Michal Sváček, MAFRA ?? Viceprezid­entka Šárka Havránková dohlíží na fungování, směřování a rozvoj Interpolu.
Foto: Michal Sváček, MAFRA Viceprezid­entka Šárka Havránková dohlíží na fungování, směřování a rozvoj Interpolu.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia