Jak Češi vaří pivo v Číně
V Číně se vypije nejvíc piva na světě. Vedle silných značek se tam prosazují i minipivovary
Číňané mají rádi pivo stejně jako lidé jinde na světě. Navíc je to obrovský trh a pro pivovary je otázkou prestiže na něj proniknout. V obří konkurenci ovšem není jednoduché se prosadit. Trh ovládají nadnárodní značky jako Heineken a americký Budweiser, o přízeň soupeří i piva třeba z Ruska či Malajsie.
V čínských restauracích i v regálech obchodů se však už dají najít i české značky. Předloni rozjel velkou expanzi v Šanghaji a okolí Plzeňský Prazdroj, kterému pomáhá silná pozice mateřského japonského pivovaru Asahi na tamním trhu. Už déle tam působí Budějovický Budvar, Litovel nebo Zubr. A teď přímo v Číně vaří i český pivovar.
„Věděli jsme, že dovážet české pivo je velmi složitý a komplikovaný proces. Proto jsme začali uvažovat, jak dostat české pivo do Číny, a přitom tyto komplikace co nejvíc minimalizovat,“vysvětluje Lukáš Janotka, manažer pro rozvoj z rodinného Starobělského pivovaru.
Nakonec se v tomto pivovaru rozhodli, že zlatavý mok nebudou dovážet přes půlku světa, ale šli na to od „pivovarského komína“. V Číně postavili vlastní minipivovar, který vyrostl ve městě Wu-si v provincii Ťiang-su zhruba 160 kilometrů západně od Šanghaje.
Pod značkou Royal Czech Beer tu minipivovar uvaří zhruba 10 tisíc litrů piva měsíčně. Jde o klasický světlý jedenácti- a třináctistupňový ležák, vedle toho vaří i světlé svrchně kvašené pivo IPA. A sezonně jsou na čepu limitované edice, třeba ochucená piva.
Součástí pivovaru je i restaurace se zhruba stovkou míst. Vyrobené pivo se prodává i v několika restauracích v okolí, některé z nich patří čínskému obchodnímu partnerovi. Podle Janotky byl tento postup levnější, než kdyby se snažili hned od začátku proniknout do supermarketu s pivem v lahvi nebo v plechovce. Byť do budoucna chtějí pivo v Číně také stáčet a do obchodů ho dodávat.
„Vstup na trh prostřednictvím vlastních restaurací je mnohem jednodušší a šlo to rychle. Budování značky by vyžadovalo obrovské investice do marketingu. Velký boj mezi pivovary je také o samotné restaurace, záleží na barmanech, jaké pivo budou čepovat, doporučovat,“říká Janotka.
Podobně jako Starobělský pivovar postupovala při vstupu na čínský trh třeba americká značka řemeslných piv Goose Island, která od roku 2011 patří pod křídla světové pivovarnické jedničky AB InBev. Piva vaří v Číně s místním partnerem, prodává je ve vlastních barech, které jsou na více místech po celé Číně.
Majitelé restaurací podle Janotky slyší třeba na to, že v pivovaru je český sládek a že se pivo vaří z českých surovin – žateckého chmele, sladu, kvasnic. Říká, že Česko si s pivem spojí odhadem každý třetí Číňan. A byť mají Číňané pivo rádi, cíleně si nezajdou „na jedno“. Jak říká Janotka, pijí hodně, často je to však součástí nějakého jednání. To se však nepije pivo, ale třeba obilná pálenka paj-ťiou.
Pivovar s restaurací se nachází v přírodním parku Rose Park s jezerem, hotelem a růžovými plantážemi. Oblast v sezoně, od července do října, navštíví 120 tisíc návštěvníků. Ceny v restauraci jsou vyšší, cílí na vyšší střední třídu.
„Bez čínského byznysového partnera by to nebylo jednoduché. Když je připravený na spolupráci, když má o něco zájem, jde to všechno strašně rychle. Odpadá fáze ‚oťukávání‘, která jinak může trvat hrozně dlouho. Když se musíte doprošovat, je to signál, že se jim do toho moc nechce,“říká Janotka.
Majitelé Starobělského pivovaru do Číny jezdí od poloviny 90. let. Nabídka postavit vlastní pivovar přišla od jejich partnera v roce 2016, o rok později se začalo stavět a první várku „českého“piva lidé ochutnali v květnu 2018. Náklady dosáhly téměř deseti milionů korun.
V samotném pivovaru pracuje osm čínských zaměstnanců, vrchní sládek Pavel Salaj přilétá z Čech nepravidelně. Už dříve rozjel několik pivovarů v zahraničí, například v Hanoji či v Petrohradě.
Sám Janotka umí čínsky, působí i jako překladatel. A také pomáhá s kontrolou kvality produktů, jejichž výrobu si tam objednaly české firmy. Tvrdí, že úroveň dodávek se obecně zlepšuje, ale stejně je třeba si dávat pozor.
Znalost čínštiny je podle něj v pracovním styku klíčová. „Zaměstnanci rozumí i angličtině, udělají, co se po nich chce, ale už by v takovém případě nepřišli a nesdělili třeba případný problém,“říká.
„Pokud se se svým šéfem ztotožní, pokud vidí jasnou vizi, jsou velmi loajální. V takovém případě nevadí, že je jejich šéf cizinec. Evropu vnímají jako technologicky vyspělou civilizaci, vidí, že tam přinášíme něco dobrého,“dodává Janotka.
Čína je největším pivním trhem na světě s roční spotřebou kolem 46 miliard litrů. Celkově Číňané vypijí dvakrát víc piva než Američané a pětkrát víc než Němci. A tři čtvrtiny objemu piva, které se do Číny dováží, pocházejí z Evropské unie, nejvíc z Německa či Belgie.
Vstup na trh prostřednictvím vlastních restaurací je mnohem jednodušší. Velký boj mezi pivovary je také o samotné restaurace, záleží na barmanech, jaké pivo budou čepovat.