Hračičkové jsou vítáni
Herní prvky v zaměstnání pomáhají mladší generaci udržet si chuť pracovat
Zkušenosti z počítačových her se mohou v příštích letech stát přínosem při hledání zaměstnání. Firmy nejrůznějších odvětví zavádějí na svých pracovištích herní prvky a někteří zaměstnavatelé při náboru lidí na hráče přímo cílí.
Práce hrou je zatím realitou spíše v zahraničí. O zatraktivnění rutinních činností se tímto způsobem pokouší například Amazon. Internetový gigant začal loni v některých skladech testovat obrazovky, na kterých mohou skladníci v pracovní době hrát jednoduché arkádové hry. „Trik“spočívá v tom, že za rychlé vyřizování zásilek získávají v těchto hrách bonusy. Zaměstnanci, kteří se dobrovolného hraní zúčastnili, získávali vedle virtuálních herních vyznamenání i interní „měnu“, kterou mohli následně směňovat za reklamní předměty.
Takzvaná gamifikace, tedy využívání herních prvků i v jiných oblastech, než jsou samotné hry, je značně populární ve sdílené ekonomice. Typickým příkladem jsou řidiči alternativních taxislužeb Uber nebo Lyft, kteří sbírají odměny za plnění cílů v podobě počtu jízd nebo ujeté vzdálenosti.
Netrpěliví a neloajální
Herní koncepty jsou obzvlášť přitažlivé pro mladou generaci. „Mileniálové a pozdější generace už vyrostli na počítačových hrách, v nichž je jakýkoli pokrok viditelný okamžitě. Podobnou míru zpětné vazby pak očekávají i v reálném světě,“myslí si Petr Pouchlý, šéf firmy Court of Moravia, která se věnuje přenášení herních prvků do firemní praxe. U některých mladých lidí, kteří v zaměstnání nemají vytyčené konkrétní cíle, jako například v počítačové hře, tak podle něj klesá chuť pracovat.
„Zaměstnavatelé si pak stěžují, že mileniálové nejsou dostatečně loajální a nemají trpělivost. Ale oni svým způsobem jen očekávají způsob chování, na který jsou zvyklí z herního světa,“říká Pouchlý.
Některé firmy se však přijímání nových pracovníků z řad hráčů nebrání. „Existuje několik zaměstnavatelů, kteří upřednostňují uchazeče se zkušenostmi s hraním počítačových či konzolových her. Jsou to hlavně designérské společnosti, které ke svému vývoji používají virtuální realitu a vítají uchazeče, kteří mají povědomí o jejím ovládání,“říká Lukáš Michálek, personální konzultant Experis IT ze skupiny ManpowerGroup.
Příkladem je konglomerát General
Electric, který technologii virtuální reality využívá při tréninku robotů. Tyto stroje pak kontrolují ropné plošiny nebo jaderné elektrárny.
Hry rozvíjejí dovednosti
Dovednosti hráčů dokážou ocenit i náboráři ozbrojených složek. Britské letectvo (RAF) na svých stránkách aktuálně nabízí pozici pilota jako ideální pro ty, které zajímá mimo jiné hraní her a počítače. „Schopnost vstřebávat informace, rychle reagovat, koordinovat činnosti a přitom pod tlakem zachovat chladnou hlavu. To jsou často vlastnosti lidí, kteří jsou dobří v počítačových hrách,“uvedl mluvčí RAF pro stanici BBC. Konkrétním uplatněním takového uchazeče může být například pilot dronu.
Ze stejných důvodů se do nabírání hráčů pouští i armáda Spojených států. Činí tak od roku 2018, kdy poprvé po třinácti letech nesplnila svůj náborový cíl.
V zahraničí vznikla také platforma, která nabízí hráčům počítačových her kariérní poradenství. Startup Game Academy jim na základě analýzy herních dat doporučí konkrétní pracovní příležitosti.
Popularita videoher je na vzestupu, v roce 2019 dosáhla globální velikost herního trhu hodnoty 150 miliard dolarů, vyplývá z dat analytické platformy Newzoo. Ještě v roce 2016 to bylo necelých 100 miliard.
Díky pokroku v tomto odvětví počítačových her jsou moderní hry komplexnější než kdykoli předtím. Řada odborníků je už nepovažuje za pouhou zábavu a vnímá i jejich další přínosy.
Studie univerzity v Glasgow už před třemi roky dospěla k závěru, že videohry rozvíjejí tzv. „graduate attributes“, tedy dovednosti, které by si měli během studia osvojit vysokoškolští studenti.