Past na policisty v odboji
Síť policejních odbojářů Karla Jaroše dosáhla i do centrály gestapa. Před 80 lety ji smetla razie
NUSLE Až do centrály gestapa v Bredovské ulici zasahovaly linky odbojářů z řad české protektorátní policie. Ústřední postavu rezistence v jejích řadách představoval nuselský policejní rada Karel Jaroš. Osudovým se pro policistu a síť jeho spolupracovníků stal úder tajné státní policie před 80 lety.
Prolomit tajemství kurýrních linek českého odboje se podařilo až v roce 1940 majoru Wilhlemu Schmälschlegerovi z vídeňského „Astu“– expozitury Abwehru, německé vojenské zpravodajské služby. Schmälschleger řídil operace proti ústředně špionážní služby, zakonspirované na francouzské ambasádě v Budapešti. Touto přepážkou putovaly z Prahy prostřednictvím kurýrů, průvodčích rychlíků, zásilky českého odboje do Bělehradu, Paříže a Londýna. „V opačném směru byly dopravovány vysílací stanice a jejich součástky anebo speciální sabotážní materiál,“uvedl historik Jiří Šolc.
Údaje vídeňského „Astu“maďarské tajné policii umožnily v Budapešti zatknout pražského továrníka Miloše Bondiho. „Při prohlídce objevili i telefonní seznam pražské řídící úřadovny gestapa,“uvedl historik Petr Kettner. Kořist vzbudila u pražského gestapa poprask. Během výslechu Bondi mluvil, gestapo poté v Praze zatklo řadu lidí a obsadilo několik konspiračních bytů.
Vězněm „řezníka“Oskara
Gestapákům šlo „na ruku“i štěstí. „Státně policejním opatřením se ve sledovaném bytě v Břevnově podařilo zajistit jistého Peigera, když plnil tajnou schránku materiálem vojenského obsahu,“vypověděl po válce bývalý komisař gestapa Alois Hornischer. Počet zatčených dále rostl stejně jako množství zkonfiskovaného materiálu. Gestapáci objevili též další kopii telefonního seznamu své centrály v Bredovské ulici.
Objev tajné policii umožnil „nabourat“
policejní odbojovou síť. Telefonní seznam vyšetřovatele přivedl k obvodnímu inspektoru Josefu Švabíkovi, přidělenému gestapu. „Švabík doznal, že spolupracuje s policejním tajemníkem Habánem, taktéž přiděleným gestapu. Habán uvedl, že stojí ve spojení s radou Jarošem,“uvedla poválečná zpráva. Gestapo Jaroše zařazeného na komisařství v Nuslích předvolalo k výslechu, prý kvůli činnosti v Liberci ve 30. letech. V Petschkově paláci ale na Jaroše čekal obávaný „řezník“, komisař Oskar Fleischer, a tajemník Karl Herschelmann.
Výslech plný surovostí za užití obušku trval celou noc. „Ráno Jaroš sotva chodil. Prozradil mi, že udělal hloupost a prozradil nějaké lidi,“vypověděl po válce Josef Chalupský, tajemník gestapa, předválečný český policista. Z Jaroše Fleischer vymlátil mimo jiné krycí jména „Vojta“a „Pobera“. Ta tehdy užívali dva členové legendární skupiny Tři králové – štábní kapitán Václav Morávek a podplukovník Josef Mašín.
Kartotéka zrádců
Fleischer z Jaroše dostal také jména osob, které „Poberovi“dodávaly zbraně a třaskaviny ze semtínské Explosie.
„Vyzrazen byl Jaroslav Mann z Explosie, k němuž jezdil pro výbušniny do Pardubic poručík Medal a skrýval je u automechanika Zöldnera na Žižkově,“popsala řetěz zatýkání poválečná analýza.
Bezprostředně po Jarošově výslechu došlo k dopadení dalších policejních odbojářů. Nuselský policejní lékař Zdeněk Müller zatčení předešel a otrávil se. Přepadové komando tajné policie zamířilo také do kanceláře ve čtvrtém patře odborového domu na Perštýně. Ten
Jaroš užíval ke schůzkám s „Vojtou“. Naštěstí dohodnutý systém varování zafungoval a Morávek se do Fleischerovy pasti nechytil.
Gestapáci zatkli v městské knihovně i tamního úředníka Miloše Jirku. U něj Jaroš skrýval kartotéku konfidentů gestapa a zrádců z Vlajky či Svatoplukových gard. Jirku gestapáci propustili a chtěli využít jako volavku v zátahu na Tři krále. Ten takovou roli odmítl a putoval zpátky do pankrácké věznice.
Tečku za policejní odbojovou sítí udělal Volksgericht (Lidový soud) v Berlíně. Jaroš pro přípravu velezrady s devíti spolupracovníky skončil pod gilotinou na popravišti berlínské věznice Plötzensee. Pět Jarošových kolegů nepřežilo surové výslechy a dlouhé věznění.
„Následkem výpovědi továrníka Bondiho a jeho spolupracovníků vyšly najevo tak závažné skutečnosti o skupině Tří králů, že gestapo mělo informace, které mu umožnily efektivní zásahy proti odboji,“ uvedla roku 1946 analýza V. odboru Ředitelství národní bezpečnosti o skupině Tří králů.
Žákem Lovce hlav
Kariéru Jaroš zahájil ve 20. letech. Ambiciózní a schopný úředník neunikl pozornosti policejního ředitele Stanislava Bendy. Prvorepublikový expert na vnitřní a politické zpravodajství, známý jako Lovec hlav, vedl v Bratislavě státobezpečnostní odbor. Jaroš pod jeho vedením dostal na starost referát I. státobezpečnostního oddělení. Vedl tam například vyšetřování důvěrného rázu proti maďarské a německé iredentě (nacionalistickému hnutí).
Benda na konci 20. let po povýšení do čela zpravodajského odboru pražského policejního ředitelství přidělil Jarošovi řízení jednoho z referátů Zpravodajské ústředny. Na konci 30. let odešli oba do Liberce, do první linie boje proti nacistickému podsvětí. Po okupaci pohraničí byl Jaroš přidělen do Nuslí.