Kde domov můj
Prchl z Polska, s hokejem procestoval svět. Teď Wojtek Wolski září v extralize
Jeho životní pouť je snad ještě působivější než to, co od Nového roku předvádí na českých zimácích. Wojtek Wolski se narodil v Polsku. Už jako prcek ale s rodiči prchl do Toronta, kde z něj vyrostl špičkový hokejista. Hrál v NHL, kde vyzkoušel šest klubů. Vyhrál Kontinentální ligu, ale v Rusku také málem ochrnul. S Kanadou má bronz z poslední olympiády, v Asii si ještě koncem roku vydělával. „Rád bych někdy zůstal na jednom místě a měl krásný domov,“líčí třiatřicetiletý útočník. „Takový je ale hokej. A jestli ho milujete, zvládnete všechno.“
I proto teď válí za Třinec. Je jedním z nejlepších cizinců, kteří kdy zavítali do extraligy. A po nezdařené štaci v čínském Kunlunu je spokojený. A navíc cesta do rodného Zabrze zabere vytáhlému dobrodruhovi něco málo přes hodinku.
Už jste navštívil rodné město?
Jasně, bylo to skvělé! Babičce bude devadesát, ale pořád se cítí dobře. Při loučení jsem jí říkal, že za ní budu jezdit, jak mi to zápasy dovolí. Loni jsem ji viděl jenom jednou na pár hodin. Teď dorazili i rodiče, všichni takhle pohromadě jsme byli snad po patnácti letech!
Dlouhá doba.
Kvůli hokeji, cestování a vlastní rodině se do Polska moc často nedostanu. Mám jenom jednu dovolenou, která je sice dlouhá, ale tu raději strávím někde v teple na pláži s dětmi. To rodiče jsou poctivější a za babičkou jezdí docela často.
Proč s vámi na konci 80. let uprchli z Polska?
Kvůli komunistům. Každý chtěl pryč a naši chtěli mít možnost lepšího života. Kanada a Toronto tuhle šanci spoustě Evropanů nabízela. Předtím se už povedlo utéct strýci, který se s námi spojil a jen nám to doporučoval. Jsem vděčný, že nám rodiče tohle darovali.
Ale snadné to neměli. Vám byly dva roky, staršímu bratrovi sedm.
Rozhodně ne. Když jsme se dostali za hranice, poslali nás do Berlína. Za dva roky jsme v Německu vystřídali pět uprchlických táborů, než jsme se díky daru dostali do Kanady.
Vybavíte si něco z Německa?
Přišlo mi to jako strašná zábava. S dalšími dětmi jsme v táborech různě blbli nebo hráli fotbal. Jako kluk jsem nerozeznal, jakou mají zodpovědnost rodiče. A ani potom nám strašně dlouho neřekli, co prožívali. Až když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct let, prozradili mi to. Předtím mi tvrdili, že jsme se do Německa přestěhovali za prací. A teď čím jsem starší, tím víc je obdivuju.
Proč?
Pro mě je v dnešní době strašně těžké se přestěhovat do nové země za novým angažmá. Přitom mám na rozdíl od nich tolik výhod! Vím, kde budu bydlet. Jdu za jistou prací. Mám peníze, umím jazyk, přinejhorším použiju překladač. Rodiče neuměli cizí řeč, neměli nic. Peníze, práci ani nápad, co si počnou.
Čím se živili?
Táta byl dřív předák na dole, ale měl ohromně šikovné ruce. Když jsme se přestěhovali do Kanady, začal na zakázku vyrábět nábytek. Pak celé kuchyně na míru. Dělal to 25 let a teď už staví na zakázku celé domy.
Krátce po útěku přišla revoluce. Nechtěl se otec vrátit do Polska?
Víte, že jsem se o tom s ním nedávno bavil? Dlouho o pádu komunismu moc nevěděl. Ale táta je dříč, tvrdě pracuje, nedělá mu problém začít od nuly. Proto si i vybral Kanadu a je tam teď šťastný.
Vy se cítíte jako Kanaďan?
Jako člověk to mám rozdělené. Napůl Kanaďan, napůl Polák. Ale na ledě se cítím jako Kanaďan.
Proč jste si vybral hokej?
Napodoboval jsem staršího bratra. Pronásledoval jsem ho všude, kam šel. A protože hrál hokej, byla to jasná volba. Navíc v Kanadě ho zkusí každé dítě.
Měl jste nějaký vzor?
Miloval jsem dva hráče – Maria Lemieuxe a Petera Forsberga, se kterým jsem si i zahrál. Sice to byla jedna z jeho posledních sezon v NHL, ale když se cítil dobře, byl stále na ledě nejlepší.
Co si ještě vybavíte z Colorada, kde jste v NHL začínal?
Na to, jak se ke mně všichni úžasně chovali. Joe Sakic, Rob Blake, Pierre Turgeon, Adam Foote, Milan Hejduk, Alex Tanguay. Starší hokejisté by se dnes kolikrát měli k mladším chovat lépe, ale tehdy jsem měl štěstí. Spoustu jsem toho naučil. startů a 267 (99+168) bodů nasbíral Wolski v NHL.
Co třeba od Milana Hejduka?
Miloval, když byl na ledě. Miloval hokej stejně jako tenis, golf nebo fotbal. Připadalo mi, že byl velké dítě. Byla sranda to sledovat a dokázal to přenést na ostatní. Ani vás nenapadlo, že je taková superstar. A možná si to neuvědomoval ani on. Choval se jako normální kluk, o kterém byste ani neřekli, že každý rok dá v NHL třicet gólů. Taky se mi líbil jeho klid. Nezažil jsem, že by byl extrémně nadšený, ale ani skleslý. To mu pomáhalo.
Z Colorada vás poslali do Phoenixu. Pak New York Rangers, AHL v Connecticutu...
(skáče do řeči) Florida, Washington. V jednu chvíli jsem si říkal, zda nezačnu pro NHL pracovat jako inspektor. V každém týmu zkontroluju, že vše funguje, a zase půjdu dál. (směje se) Profesionální sportovec je naivní, pokud si myslí, že vydrží na jednom místě. To byste musel být superstar, ale ani ty nemají jistotu, jen se podívejte na Taylora Halla. Děláte byznys, do kterého přicházejí noví, mladší a levnější hokejisté. Když tohle pochopíte, snadněji vše vstřebáte.
Jak jste snášel stěhování?
Jako mladší těžce. I teď je to složité, když jste odloučený od manželky, která se v Torontu stará o tři děti. Ale je to moje práce. Když hrajete, vyděláváte. Když vítězíte, vyděláváte ještě víc. Živíte rodinu. Brzy jsem si přestal dělat iluze, že v jednom krásném domově budu celou kariéru. získal ve čtyřech zápasech extraligy. Včera měl bilanci 2+1.
I proto vám nedělalo potíž v roce 2013 vyměnit NHL za Rusko?
Není nic lepšího než NHL. Kdo tvrdí něco jiného, lže. Jenže zápasy jsem si už tolik neužíval, nehrál jsem ani dobře a najednou přišla skvělá nabídka z KHL. Pochyboval jsem, že ještě takovou někdy dostanu. Řekl jsem si: Dobře, odehraju dva roky v Novgorodu, půjde mi to a třeba se do Ameriky vrátím.
Potom přišel z Ruska ještě lepší kontrakt. Přiznám se, že po tolika sezonách v NHL se vám na to kývne snadněji. Kdybych byl mladší, žene mě touha v NHL hrát dál. Bylo by to pěkné, ale v mém případě už to nedávalo smysl. A nelituju. Na tohle období mám nejkrásnější vzpomínky. V Magnitogorsku jsme vyhráli titul. Dostal jsem se na olympiádu, kde jsme s Kanadou byli třetí. To jsou věci, které bych nikdy nezažil, kdybych nehrál v KHL.
Také byste nezažil hrůzu, když jste na podzim 2016 po nárazu do mantinelu málem ochrnul.
Chvíli jsem nic necítil a hned mi blesklo hlavou, co už v životě nestihnu. Chci ještě chodit, běhat, hrát golf, vzít děti do náruče. V nemocnici mi brzy řekli, že léčení zabere pár týdnů, ale špatně mi to přeložili. Týdny spletly za měsíce, trvalo to skoro pět měsíců, protože jsem si na dvou místech poškodil krční páteř. Dlouho jsem taky nemohl vidět manželku, která v Kanadě čekala druhé dítě. Zmeškal jsem svatbu svého nejlepšího kamaráda. Život vám dává lekce, které musíte zvládnout.
Tu nejsložitější jste zvládl.
Věřím, že šťastné konce souvisí s tím, jak máte nastavenou hlavu. Když se objevila nominace na hry v Koreji, rozbrečel jsem se. Jen pár hodin předtím mi na mobilu vyskočila fotka, jak jsem vypadal přesně před rokem po operaci.
Co vás teď motivuje?
Zůstat zdravý, hrát co nejlépe, dostat se do play off. V Třinci tvrdě pracujeme, k tomu jsou tu dobří hráči. To je kombinace, která vám dává šance vítězit. A dál? Ještě nevím, za poslední měsíc se toho seběhlo moc, takže v hlavě mám jen zápasy.
Tušíte, kde se usadíte po kariéře?
Zůstanu v Severní Americe s rodinou. Jen ještě nedokážu říct kde.
Branky a nahrávky: 10. Mallet (Štencel), 15. Dej (R. Veselý, Trška), 37. Indrák (Štencel, Dej), 38. Mallet (R. Veselý), 58. O. Roman (Lakatoš, Trška) - 14. J. Mikúš (L. Kašpar, T. Pavelka), 31. L. Kašpar (Ščotka, Trávníček), 54. Jánošík (Kubát). Rozhodčí: Pešina, Kubičík - Hlavatý, Tošenovjan. Vyloučení: 3:7. Využití: 1:1. Diváků: 5 335. Třetiny: 2:1, 2:1, 1:1.
Branky a nahrávky: 48. Stach, 49. J. Strnad (Stach, T. Kaut), 58. O'Donnell, 59. Melka (O' Donnell, Austin), 60. J. Strnad (B. Nash, T. Kaut) - 53. Plekanec (Kucsera, Zaťovič). Rozhodčí: Úlehla, Jeřábek - Brejcha, Jelínek. Vyloučení: 3:4. Využití: 2:1. Diváků: 5 028. Třetiny: 0:0, 0:0, 5:1.
Branky a nahrávky: 11. Bulíř (Šmíd, Knot), 12. J. Vlach (Ordoš), 26. Birner (Bulíř, L. Hudáček), 32. Hanousek (Birner), 32. L. Hudáček (Marosz, Kotvan), 39. L. Hudáček (Ordoš, Birner), 56. Zachar (Derner) - 60. Rob (Kracík). Rozhodčí: Lacina, Heikinnen (Fin.) - Ganger, Klouček. Vyloučení: 4:2. Využití: 1:0. V oslabení: 1:0. Diváků: 7 308. Třetiny: 2:0, 4:0, 1:1.
Branky a nahrávky: 1. P. Musil (Nahodil, Klimek), 58. Klimek (Nahodil). Rozhodčí: Šír, R. Svoboda - Bryška, Frodl. Vyloučení: 2:2, navíc Čáp (HK) 10 min. Bez využití. Diváků: 3 721. Třetiny: 1:0, 0:0, 1:0.
Branky a nahrávky: 19. Poulíček (Holland, M. Látal), 42. Poulíček (Kusý, Holland) - 30. Wolski (Martin Růžička, M. Stránský), 37. Wolski z tr. střílení, 52. O. Kovařčík (Wolski, Roth). Rozhodčí: Pražák, Veselý - Jindra, Zíka. Vyloučení: 4:4. Využití: 0:1. Diváků: 7 294. Třetiny: 1:0, 0:2, 1:1.
1. Liberec
2. Sparta
3. Plzeň
4. Ml. Boleslav
5. Třinec
6. Brno
7. Karlovy Vary
8. Zlín
9. Hradec Kr.
10. Kladno
11. Olomouc
12. Vítkovice
13. Litvínov
14. Pardubice 3522 4 371710 3620 2 3616 5 3517 3 3716 3 3713 6 3614 3 3613 4 3713 3 3811 5 36 8 6 36 9 2 38 8 2 1 8 122:84 1 9 130:98 6 8 121:94 510 108:88 411 112:90 513 108:111 315 122:108 316 112:106 415 88:88 516 95:117 517 85:104 418 91:128 520 97:128 721 83:130 75 72 70 63 61 59 54 51 51 50 48 40 36 35
Další program, dnes: 15.00 Zlín - Sparta (37. kolo). Zítra: 15.00 Brno - Plzeň, Třinec - Liberec, 15.30 Litvínov - Olomouc, 16.00 Hradec Králové - Zlín, Vítkovice - Karlovy Vary, Sparta - Pardubice, 17.20 Mladá Boleslav - Kladno (vše 38. kolo). Online reportáže na idnes.cz/sport.
Říkal jsem si, zda nezačnu pracovat jako inspektor pro NHL. Zkontroluju, že vše funguje, a zase půjdu dál.