Elektronická neschopenka „drhne“

Lékaři a zaměstnavatelé se sžívají se softwarem.

Jaroslava Čiefová začala s praxí obvodní praktické lékařky na pražském Chodově na poliklinice patřící společnosti EUC docela nedávno, a tak pacientů ani vypsaných eNeschopenek zatím tolik nemá. Naštěstí, dodává. „Zatím jsem vypsala dvě, a strašně se mi ulevilo, když v systému svítily zeleně, že byly zpracovány,“říká.

Elektronické neschopenky namísto pětidílných papírových musejí lékaři vystavovat od 1. ledna 2020. „Je to úspora času i papírování, eNeschopenka bude miláčkem lékařů,“líčila přednosti elektronické neschopenky na tiskové konferenci první pracovní den v lednu ministryně práce Jana Maláčová, pod kterou agenda spadá. Podle zkušeností lékařů i zaměstnavatelů ovšem neprobíhá její náběh bez problémů – stojí je čas, peníze a úsilí.

Ostrý „pilotní“provoz

Jaké problémy při oběhu elektronického formuláře mezi lékaři, sociálkou a zaměstnavateli mohou nastat, se zjišťuje přímo v praxi. „Kompletní napojení a vyzkoušení eNeschopenky na reálných případech není do konce roku možné z legislativních důvodů,“uvedlo už loni ministerstvo na svém webu s tím, že vše se spustí rovnou naostro až k 1. lednu s účinností novely zákona.

K aktualizacím lékařského softwaru, ve kterém lékaři evidují své pacienty a zároveň skrze něj vydávají eRecepty a nově i eNeschopenky, dochází prakticky každý den a nedostatky vychytávají IT dodavatelé za pochodu. Během návštěvy reportérky v ordinaci doktorky Čiefové přibylo k jednomu z formulářů nové tlačítko.

Vše platí provozovatelé zdravotnických zařízení. „Náklady na implementaci a navázání na ostatní systémy představují řádově nižší stovky tisíc pro celou síť našich klinik,“uvedla Eva Hokrová, mluvčí EUC. Samostatní praktici si musejí upgrade softwaru objednat a zaplatit sami. „Cena modulu v jednom z nejpoužívanějších programů byla kolem 5 000, poté měsíčně asi 100 korun,“říká Veronika Fejfarová, praktická lékařka z Mělníku, která na Facebooku spravuje skupinu Všeobecní praktičtí lékaři.

eNeschopenky lze zadávat i bez speciálního softwaru, přes internet na Portálu ČSSZ – lékař se přihlašuje nejčastěji přes svou datovou schránku. „Představa, že se stále přihlašuji znovu heslem při plné čekárně, je děsivá,“říká Fejfarová, která nezná nikoho, kdo to využívá.

Pacient změnu zaznamená v tom, že od lékaře dostane namísto tří jen jedno vytištěné papírové potvrzení o pracovní neschopnosti. To si ovšem nechává u sebe, nikam ho neposílá. „Zaměstnanec je stále povinen svému zaměstnavateli ohlásit, že je v pracovní neschopnosti, stačí telefonicky nebo e-mailem. To ale platilo i před zavedením eNeschopenek,“upozorňuje mluvčí ministerstva práce Jan Brodský.

Dotknout se pacienta nicméně může zákopová válka mezi praktiky a ambulantními specialisty. Ti se vystavování neschopenek někdy vyhýbají, někteří z nich si údajně ani neplánují zřizovat software pro eNeschopenku. Pacienty posílají za praktiky s dobrou radou, ať si nechají napsat třeba virózu.

„Kolegyně z nemocnice má přímo nařízené, že vystavovat eNeschopenku nemá, jelikož zdržuje.

eNeschopenka

Zavedení elektronické neschopenky se týká 22 tisíc lékařů (praktiků a ambulantních specialistů), 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 milionu pojištěnců.

Důchodci, děti a studenti neschopenky nedostávají, nezaměstnaní dostávají od lékaře speciální papírovou omluvenku pro úřad práce. Pokuta za bojkot e-neschopenky může být pro lékaře až 10 000 korun.

Papírové neschopenky by měly úplně skončit do dvou let. Prvních čtrnáct dní nemoci platí zaměstnavatel zaměstnanci „náhradu mzdy“, poté dostává nemocný dávku „nemocenské“od České správy sociálního zabezpečení.

Donutit specialisty vypisovat eNeschopenky nemůžeme, jedině nahlásit konkrétního lékaře,“říká Fejfarová. Obvodnímu lékaři nezbývá než pacientovi vyhovět: „Přece jen praktické lékařství je osobnější, budujete vztah, pacienta vídáte opakovaně. Ne jako nemocniční lékař,“dodává lékařka. Povinnost vystavit neschopenku má přitom lékař, který práceneschopnost zjistí, výjimkou je pohotovost a záchranka.

Bojují i zaměstnavatelé

Vedoucí mzdové účtárny Kristýna M., která má na starosti více než tisícovku zaměstnanců, zatím čeká, až dodavatel IT zapracuje modul pro eNeschopenku do účetního softwaru. Zatím improvizuje. „Museli jsme pro naše účetní zřídit pověření zaměstnavatele, abychom mohli od ČSSZ dostávat notifikace o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti našich zaměstnanců,“říká. Pražská sociální správa podle ní byla v prosinci přetížená a na prověření se čekalo i měsíc. „Žádosti zaměstnavatelů jsou v Praze zpracovávány v průměru nejpozději do pěti pracovních dnů,“uvedlo minulý týden ministerstvo.

Místo papírových dílů neschopenky teď informace o pracovní neschopnosti chodí Kristýně M. elektronicky do datové schránky, odkud je tiskne a zanáší do firemního programu, stejně jako předtím papírové neschopenky. Na konci ledna by se ale vše mělo na pár kliknutí stahovat z Portálu ČSSZ přímo do počítače.

Papírové neschopenky nicméně definitivně ze hry nejsou. „Vyfasovali jsme stovku nových papírových formulářů. Pokud je použijeme, je potřeba tam napsat důvod, proč nešla neschopenka elektronicky vystavit,“vysvětluje Fejfarová. Lékaři se k papíru uchylují, když jim počítač opakovaně hlásí chybu. Vše pak pošlou ČSSZ poštou, nebo jako dokument přes datovou schránku. Ve volném čase pak volají na infolinku ČSSZ nebo na helpline svého dodavatele softwaru a snaží se odhalit, kde je chyba. „V prosinci jsme zaznamenali na speciální infolince 4 389 dotazů, k 15. lednu jich je 3 837,“uvedlo ministerstvo. Na jeden přijatý hovor připadá jeden nepřijatý, takže někdy je tak třeba volat opakovaně.