Rozhovor: Jak se falšují potraviny
Už dlouhé roky spoluvytváří testy zboží a služeb pro MF DNES. „Dnes už se tolik nefalšuje kvalita zboží jako v minulosti,“říká Lenka Vichnarová.
Ve stejný den, kdy vychází tento rozhovor v MF DNES, si čtenáři mohou poprvé koupit nový měsíčník TÉMA–TESTUJEME. „Testovali jsme náhražky klasických potravin a porovnávali je s originály. Vzali jsme třeba klasický řízek a srovnali jsme ho s neřízky, tedy s výrobky, které nejsou z masa, ale z jeho náhražek,“říká redaktorka Lenka Vichnarová. Celkem to bylo 27 výrobků rozdělených do pěti skupin. „V jedné jsme posuzovali klasické kravské mléko a nemléka, tedy alternativy, třeba makové či mandlové. Další skupinou byly sýry, které také nemusejí být vyrobené z mléka. Zaměřili jsme se i na hamburgery, sílící trend náhražek se totiž prosadil i do velkých řetězců rychlého občerstvení, které už nenabízejí hamburgery pouze z masa,“podotýká.
Nemáslo nechtěně znám. Jednou jsem ho koupil omylem. Ale z čeho je třeba ten neřízek?
Základ tvoří sójová, pšeničná či hrachová bílkovina, dále jsou v nich rostlinné oleje, éčka a zahušťovadla.
Musela jste všechno ochutnat?
Já ne, ochutnávali odborníci, vegani i kolegové z redakce, úplně nadšeně po tom ale nevypadali.
Jsou ochutnávky vždy součástí testu?
U potravin většinou ano a někdy jsou dost zajímavé. Vzpomínám, jak jsme kdysi ochutnávali asi čtrnáct rychlých, instantních polévek s glutamáty. V noci nám všem bylo tak zle, že jsme ráno málem nedošli do práce. To bylo hodně náročné, podobně jako testování alkoholtesterů. Najatí externisté pili vodku za dohledu lékařské služby. Ta jim odebírala krev, aby v ní zjistila hladinu alkoholu a výsledky se mohly porovnat s hodnotami naměřenými alkoholtestery. Tehdy test trval od rána až dlouho do večera.
Co vyšlo ze zmíněného testu pro časopis TÉMA–TESTUJEME?
Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že si s náhražkou neživočišného původu kupují zdravější variantu, nebývá to pravda. Ve většině kategorií zvítězil klasický výrobek, který sloužil pro porovnání s náhražkami. Nejhůř dopadly alternativy sýrů, složené z kokosového tuku a škrobu. Na nich odborníci nenašli nic pozitivního. Jedna z porotkyň je charakterizovala jako nutriční i chuťové propadáky, které neobsahují žádné pozitivní látky a klasické sýry rozhodně nemohou nahradit.
Redakce stále všechno nakupuje za vlastní peníze v běžné síti obchodů?
Ano, test je zcela nezávislý na výrobcích a prodejcích. Zboží nakupujeme v různých obchodních řetězcích, aby vše nebylo třeba z Lidlu nebo z Tesca, využíváme i e-shopy. Scházíme se předem s odborníky, aby se vytipovalo, co se u daného výrobku bude sledovat, jaké parametry jsou pro spotřebitele nejdůležitější. U potravin není důležitá jen chuť, ale i přítomnost nezdravých látek, třeba škodlivých nasycených kyselin v tucích, zjišťujeme také, jestli výrobce neklame spotřebitele na obale uváděným složením výrobku. U potravin se proto testy skládají z ochutnávek a z analytických zkoušek v akreditovaných laboratořích. Výsledky není možné zmanipulovat. Díky tomu má Test DNES za více než čtvrtstoletí existence na trhu dobré renomé. Celková známka nejčastějšího modelu testu se skládá z výsledků analýz a senzorické zkoušky – tedy výsledků ochutnávky. A vždy je u testu uvedeno, jak jsme k dané známce došli.
Kolik testy stojí?
Mezi nejdražší patří testy elektrospotřebičů. Už vstupní náklady jsou vysoké. Když jsme kdysi testovali dvanáct praček, byl to nákup přes sto tisíc, a i další zkoušky kvality praní byly nákladné. Snažíme se drahé testy vyvažovat levnějšími, kdy se posuzuje složení výrobků deklarované na obalu a k tomu se dělají ochutnávky. Testujeme ale i služby: mezi velmi levné patřil třeba nedávný test taxikářů.
Počkejte, jeli jste i z pražského letiště? To se mohlo s některými filuty prodražit.
Ano, byly tam velké rozdíly v cenách. Zkoušeli jsme také, jak jsou na tom taxikáři s angličtinou. V jednom případě se dispečerka na telefonu našeho anglicky mluvícího figuranta lekla a dvakrát zavěsila. Pokud testujeme služby, pomáhají nám naše regionální redakce, bez nich bychom test taxikářů, zoo či lyžařských středisek dělat nemohli.
Jaké testy teď připravujete?
Pokud zůstaneme u nového magazínu TÉMA–TESTUJEME, tak do únorového vydání chystáme velký test ekologických dětských plen. Kvůli nákladným zkouškám v laboratořích patří s částkou přes 100 tisíc korun mezi ty velmi drahé. Testuje se nejen to, jak drží miminkům na těle nebo jak funkční je zapínání, ale i jejich nasákavost či obsah těžkých kovů a formaldehydů. Vedle toho plenky prověřuje také dvanáct maminek s dětmi. Do deníku MF DNES připravujeme zase na únor test termosek celkem asi za 30 tisíc korun.
U termosek asi největší část nákladů padne na testování.
Základní test fyzikálních vlastností není drahý, vyšel by asi na 12 tisíc korun. Z minulosti ale víme, že se někdy na termosky používají i zdraví škodlivé plasty. A to je dražší část. Pokud se podezření potvrdí, pak bychom museli, a v minulosti už se to několikrát s jinými výrobky stalo, dát podnět ke stažení termosek z trhu.
Jak vybíráte, co půjde do testu?
Mapujeme trh, nákupní trendy i změny v chování spotřebitelů. Když začaly být populární domácí pekárny chleba, otestovali jsme je. Zaměřujeme se na potraviny, které lidé často nakupují, hledáme i takové, kde by mohl být nějaký problém. Někdy vycházíme z podnětů čtenářů. Zároveň se snažíme o smysluplnou dramaturgii, aby se vedle potravin otestovaly i služby. Do každého testu vybíráme většinou dvanáct až osmnáct výrobků, při jejich výběru přihlížíme k výsledkům průzkumu trhu specializovaných agentur.
Když jsem si zadal do vyhledávače Test DNES, na jedné z prvních pozic se objevil test vlašských salátů, který měl pod sebou skoro tisíc komentářů. Jaký z testů měl podle vás velký dopad?
Napadá mě test jídel v porodnicích nebo stravy pro seniory. Náročné to bylo hlavně logisticky, protože jsme nechtěli testovat jen Prahu. A zrovna tyto testy by bylo potřeba zopakovat.
Opakujete některé testy kvůli srovnání?
Ano, zejména základní potraviny – másla, jogurty, mléka se testují poměrně často, a pak výrobky, u kterých se našlo nějaké pochybení. Abychom se přesvědčili, že to výrobce napravil.
Vy jste u testů v MF DNES prakticky od počátku, jaké to bylo?
Test DNES vznikl v roce 1994 a já jsem nastoupila o dva roky později. Projekt tehdy nastartoval kolega Jindřich Štěpánek, brzy se k němu přidala Hanka Večerková, která se stala tváří testu na dalších 25 let. S otevřením trhu se začaly dít věci. Redakce třeba dlouhodobě porovnávala supermarkety. Dělali jsme cenové košíky, protože tehdy byly velké rozdíly mezi jednotlivými prodejnami a lidé si teprve zvykali, že nejsou jednotné ceny.
Proč jste s testováním začala?
Byla jsem na rodičovské dovolené, když jsem zjistila, že test začal vycházet – tehdy jako stránka v deníku. Těšila jsem se na den, kdy byl v novinách, a chtěla jsem se do redakční práce zapojit. I když jsem dříve nepsala a měla jen teoretické a praktické zkušenosti z obchodu, jak jsem uviděla inzerát na konkurz, hned jsem se přihlásila.
Jaký byl váš první test?
Týkal se krémů na boty, ale ten bych ani nezmiňovala, protože z něj nevypadlo nic převratného. Vzpomínám si ale na dva testy z počáteční éry, na kterých se dá ukázat, jaký význam testování má. Jedna společnost hlásala v reklamě, že s pomocí jejich bublinkové pračky a studené vody se vypere bez problémů i vlna. Když se to na pánském obleku otestovalo, stal se z něj obleček pro desetiletého chlapečka. V druhém případě šlo o nově vznikající telefonní operátory, kteří deklarovali velké pokrytí území svými sítěmi. Při testech jsme ale ověřili, že opravdu klamali spotřebitele. Každopádně ze začátku to byla velká průkopnická činnost. Redakce se zaměřovala na kvalitu a falšování potravin, které se dnes neděje v takové míře.
Třeba podíl masa v mražených rybách. Polovina obsahu bývala namražená voda, a to se stávalo opakovaně.
Co se od dob počátku testů zlepšilo?
V podstatě všechno. Spotřebitelé jsou poučenější, náročnější a konkurence neúprosná. Třeba u dětských výrobků jsou přísně nastavená kritéria, která musí výrobci splňovat, takže když nedávno redakce dělala test jablečných přesnídávek v kapsičkách, všechny dopadly dobře.
Protestovali někdy výrobci proti výsledkům?
Ano, v minulosti tvrdili, že testy nebyly vytvořeny hodnověrně, a snažili se je napadat. Tu éru už máme za sebou. Teď se to stane málokdy. Test má renomé, využívá akreditovaných zkušeben. Ještě se občas někteří výrobci snaží nějaké zboží redakci podsunout k otestování jako novinku. Nikdy jsme ale na takovou nabídku nekývli.
Testujete i služby. Nedávno to byly čínské e-shopy.
Lidé mocně nakupují na čínských e-shopech, je to trend. Náročné bylo vytipovat, co vlastně testovat. Nakonec jsme se rozhodli pro powerbanky, které mají dané parametry, jejich porovnání je jednodušší, než by to bylo u oblečení; elektroniku navíc lidé na e-shopech nakupují hodně často. Primárně nám šlo o prověření komfortu nakupování, jak snadno se zboží objednává, jak dlouhá je doba dodání, jak to je s poštovným, zda přijde zboží ze skladu v Číně nebo mají sklad v Evropě. A jestli nakonec nevyjde nákup levněji v českém e-shopu.
Co vás na této práci baví?
Je to radost a dobrodružství. Radost, že můžu pracovat v týmu s nesmírně šikovnými lidmi, kteří dokážou proniknout do problematiky jiného zboží či služby, a pak to, co zjistí, zcela srozumitelně předat čtenářům. A dobrodružství vidím v tom, že mám nějaký názor na konkrétní zboží, odhaduji, jak dopadne ve srovnání s konkurencí, a pak třeba koukám, že jsem tipovala špatně. A příště jdu v obchodě po vítězi testu.
Je pravda, že dnes se na internetu vydává za test kdeco a nejsou známá vstupní data a zadavatelé?
My jsme transparentní. V internetovém prostoru se však šíří i nepravdy. Vzpomínám na dříve propagovaný kokosový olej, o kterém se dnes ale ví, že by neměl být v jídelníčku výrazněji zastoupený. Přesto se na internetu dočtete, jak je zdravý. Proto je důležité, abychom trh testovali. Běžný spotřebitel bez potřebného zázemí nikdy ty věci sám neposoudí, tak jak to můžeme udělat my.