Peníze na dosah. Obce zvyšují daň

Daň z nemovitostí je vítaným zdrojem příjmů pro obce, které potřebují prostředky na rozvoj.

Rekordní počet obcí letos přilepší svému rozpočtu tím, že zvýšily daň z nemovitostí. Už 719 obcí tak dnes využívá místní koeficient, kterým si mohou daň až zpětinásobit. Většinou tak činí kvůli tomu, že plánují veřejné investice a potřebují pokrýt zdražování.

Daň z nemovitých věcí je jediná daň, která se nepřerozděluje na celostátní úrovni. Naopak zůstává celá obci, přičemž za celou republiku jde o 12 miliard korun.

„Obce zvyšují daň obvykle za účelem rozsáhlých investičních akcí do infrastruktury, jako jsou obecní vodovody a kanalizace. Narůstají také náklady s likvidací komunálního odpadu a nahoru jdou i platy zaměstnanců, náklady na údržbu zeleně, veřejné osvětlení, na školství a sociální služby a domovy seniorů,“vypočítává František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova.

Daň z nemovitosti se počítá tak, že základní sazba stanovená zákonem se vynásobí dvěma koeficienty. Jednak koeficientem, který je každé obci přidělen podle počtu obyvatel, a jednak takzvaným místním koeficientem. Ten si obec nastavuje sama a pohybuje se na škále jedna až pět.

Obcí, které využívají nejvyšší číslo, je aktuálně devatenáct. Jsou to zejména lázeňská města, horská střediska nebo aglomerace, kde se nacházejí velké prosperující firmy, například Temelín a Dukovany. Týká se to i satelitních obcí v okolí Prahy, jako jsou Černošice, Čestlice, Mnichovice, Jesenice či Dolní Břežany.

Letos se mezi ně nově zařadily obce Dolní Morava na Orlickoústecku a Ledvice na Teplicku.

„Za občany, kteří tu mají trvalé bydliště, zaplatí daň obec formou daru. Peníze chceme vybrat zejména od Severočeských dolů (ČEZ), které v našem katastru mají důl, elektrárnu a úpravnu uhlí, a také od Lesů ČR,“říká starosta Ledvic Zdeněk Javůrek.

Vybranou daň obec hodlá použít na zasíťování pětadvaceti pozemků, kam by se mohli přistěhovat noví obyvatelé, a na další investiční akce. Nově by mohla obec se 16milionovým rozpočtem vybrat tři miliony navíc, odhaduje starosta.

Podle Javůrka přicházejí obce, jako je ta jeho, při rozdělování daní na celostátní úrovni zkrátka. „Máme tu velké fabriky, ale protože mají sídlo jinde, peníze z daní k nám nejdou. Přitom tu kvůli nim máme největší zátěž – hluk a prach, což ničí občanům zdraví a znehodnocuje nemovitosti,“dodává.

Odpad v červených číslech

Obec Dolní Morava v nejvýchodnějším cípu Pardubického kraje zažívá v návaznosti na investice společnosti Sněžník do zdejšího rekreačního resortu zvýšenou návštěvnost. To si pochopitelně žádá investice do veřejné infrastruktury, na kterou obec se čtyřmi sty obyvateli a dvanáctimilionovým rozpočtem nemá dostatek prostředků. Rozhodla se proto těžit z přítomnosti rekreačních areálů na svém území, podobně jako to dělá Boží Dar v Krušných horách nebo Čeladná v Beskydech. Ty mají daň z nemovitostí rovněž vyšroubovanou na maximum.

Místo necelého milionu by díky navýšení daně mohla Dolní Morava vybírat zhruba milionů pět. Aby se zvýšení nedotklo místních, vytvořila obec dotační program na údržbu nemovitostí. „Každý, kdo má v Dolní Moravě trvalý pobyt a nemovitost, může požádat o dar ve stoprocentní výši daně z nemovitosti,“uvádí starosta Richard Novák.

Třetím příkladem zvýšení daně je

Obce zvyšují daň obvykle za účelem rozsáhlých investičních akcí do infrastruktury.

malá obce Záryby-Martinov u Brandýsa nad Labem, která daň z nemovitostí občanům a firmám zvyšuje trojnásobně.

„Zvýšení daně jsme oddalovali. Z obecního rozpočtu doplácíme přes 600 tisíc korun na likvidaci komunálního odpadu. Chystáme se otevřít sběrný dvůr, kam chceme svážet mimo jiné bioodpad. I po očekávaném navýšení vybrané daně o 300 tisíc zůstane odpadové hospodářství v červených číslech,“podotýká starosta Záryb Petr Mašek.

Právě odpadové hospodářství je jednou z kapitol, která bude pro obce stále dražší. Stát se v souladu s evropskou směrnicí chystá zdražovat a postupně omezovat skládkování, takže starostové budou muset čím dál víc přemýšlet, jak odpady omezit a lépe třídit.

Zdražuje i Praha. Pro celé území hlavního města byl letos zaveden místní koeficient ve výši 2, tedy skok na dvojnásobek. Starostové jednotlivých městských částí zároveň dostali pravomoc s daní dále hýbat pomocí koeficientu velikosti obce – ten mohou stanovit v rozmezí 2,5 až pět. Tím mohou celopražské zdvojnásobení daně neutralizovat.

„Ve 33 městských částech metropole obyvatelé pocítí od letoška zvýšení

nemovitostní daně, zatímco ve 24 městských částech zůstane daň bez změny. Nepovažují to ve většině částí za rozumný krok. Zvýšením dále zdraží bydlení, které je již nyní pro řadu lidí velmi drahé,“říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Pouze dvě obce letos daň z nemovitosti snížily. „Předchozí zastupitelstvo před třemi lety daň zvýšilo skokově na trojnásobek, pro obyvatele

to bylo těžko únosné, slíbili jsme ve volbách její snížení o třetinu, což činíme,“říká Věra Lehká, starostka obce Březová-Oleško na Praze-západ.

V Kostelci na Hané snižují na polovinu. „Daň se zvýšila v roce 2010, aby obec utáhla náklady na výstavbu kanalizace. Splácíme dobře, můžeme si dovolit daň zase snížit,“vysvětluje starosta František Horák.