Exhumace Mašínové: další důkazy z archivů
Dvě dlouhé řady drobných žulových náhrobků s dětskými jmény a trochu nepatřičně na konci řady jeden náhrobek větší se jménem Zdeňka Mašínová.
Právě někde tady na Ďáblickém hřbitově na okraji Prahy v roce 1956 zahrabali estébáci tělo manželky hrdiny druhého odboje generála Josefa Mašína a matky dvou hrdinů odboje třetího, Josefa a Ctirada.
Mašínová byla zatčena v roce 1953 za odbojovou činnost svých synů a odsouzena ve vykonstruovaném procesu na 25 let do vězení, kde zemřela. Její dcera Zdena usiluje o nalezení ostatků, exhumaci a pohřeb do rodinného hrobu v Lošanech na Kolínsku.
Náhrobek v Ďáblicích nechala umístit v roce 1994. Předtím zde bylo smetiště, která zakrylo desítky šachtových hrobů, do kterých byli pohřbíváni odpůrci komunistického režimu, ale i lidé bez příbuzných, mrtvě narozené děti nebo amputáty. Čerstvý archivní výzkum potvrdil díky nálezu nových dokumentů, že právě tady skončilo i její tělo. Dokonce poblíž místa, kde je kámen s jejím jménem. Podle historika Petra Blažka je možné v Ďáblicích ostatky Mašínové najít. Když zde byla v roce 2014 exhumována jiná oběť totality, páter Josef Toufar, nebylo k dispozici tolik dokumentů.
Archivní rešerše objednaná Prahou objevila neznámé dokumenty. „V archivu hlavního města se podařilo objevit materiály z vyšetřování v 90. letech, které mapují pohyb ostatků Zdeny Mašínové, ale i dalších obětí a protivníků komunistického režimu. Obsahuje i výpisy z matrik, kde je uvedeno, co se s těly stalo, jestli byla spálena a kde jsou uložena,“popisuje historik Petr Blažek, co se jemu a archivářce Aleně Šimánkové podařilo nalézt.
Archiv vydal neznámý příběh
„Podařilo se nám zjistit místo, kde Zdena Mašínová zemřela, vždycky se říkalo, že to bylo ve vězeňské nemocnici na Pankráci, ale není to pravda,“vysvětluje Blažek.
Podle nových dokumentů to nebylo v areálu nemocnice, ale v budově v Táborské ulici v pražských Nuslích. „Je to dvě stě metrů od místa, kde byl v Čiklově ulici po přestřelce s gestapáky zadržen její manžel Josef Mašín,“konstatuje historik. V Táborské ulici podle něj sídlila část vězeňské nemocnice, kde byli umístěni těžce nemocní, lidé po operacích... „Tam ji po operaci nechali, protože už nevěděli, co s ní. Musela trpět velkými bolestmi, nebyla schopná útěku, tak ji tam nechali umřít,“popisuje Blažek.
Díky archiváliím se podařilo zdokumentovat i pohyb jejích ostatků. Pro tělo si přijela pohřební služba s otevřeným autem.
„To je tam přímo poznamenané, že je to špatně, že to může vyvolat rozruch, ale že kvůli závadě nemohli sehnat jiné,“dodává historik. Tělo bylo pravděpodobně v nějaké bedně převezeno do Ústavu soudního lékařství. „Podařilo se najít pitevní zprávu, kde je i napsáno, jak byla Zdena Mašínová vysoká, je tam uvedeno i nějaké zranění nohy, které případně může pomoct při identifikaci.“
Mašínová zemřela 12. června 1956, 16. června byla provedena pitva a později byla převezena na hřbitov do Ďáblic. Dalším významným nálezem je podle Blažka kopie úmrtního listu s uvedeným datem vystavení 26. června 1956, kdy také měla být pohřbena.
Objevy historiků překvapivě přesně potvrzují to, jak na poslední dny Zdeny Mašínové vzpomíná její dcera.
Její poslední návštěva u matky se odehrála ve vězeňské nemocnici. „Na poslední návštěvu už ji jen přinesli na nosítkách, promluvila s námi jen pár slov. Za pár dnů poté zemřela,“vzpomíná Mašínová mladší.
Už předtím požádala pro těžce nemocnou matku, vězněnou v nelidských podmínkách, o milost.
Byla zamítnuta. „Bylo nám odpovězeno, že je nepřevychovatelná,“vzpomíná.
To, že zemřela, jí přišla vprostřed noci sdělit policie.
„Neřekli ani, kde bude pochovaná,“vzpomíná. Tehdy pro ni začalo hledání matčina hrobu, které se možná teď chýlí ke zdárnému konci.
Dcera se tehdy rozjela do Prahy, tam jí potajmu jeden policista sdělil, že má jet na ďáblický hřbitov. „Tam mi hrobník za úplatek řekl, že byla bez rakve pochována do hrobu s dvaatřiceti dětmi,“vzpomíná. „Byl tak laskav, že mi na plánku hřbitova dokonce ukázal kam. Čtyřicet let jsem pak chodila na smetiště, kde byl hrob mé matky,“dodává.
V ten samý den, kdy zemřela Zdena Mašínová, se narodil Pepíček Baumruk. Dítě, které zemřelo o dva dny později, bylo pohřbeno ve stejné jámě jako ona. Krátce po jeho smrti, v roce 1956, se na místě objevil malý pomníček s jeho jménem. Další důkaz pro určení místa uložení Mašínové.
Ďáblické pomníčky jsou mimořádná záležitost. Správce hřbitova byl vstřícný k pozůstalým, prozrazoval místa, kde jsou jejich příbuzní pohřbeni.
Přestože do devadesátých let připomínal prostor hromadných hrobů smetiště, byly zde malé náhrobky na místech, kde byly děti nebo oběti totality uloženy. Takový dostal i Pepíček. Vedle něj nechala v roce 1994 Zdena Mašínová mladší postavit pomníček své matce a na stejném místě je dodnes.
Ten je překvapivě na opačné straně cesty, než byly v roce 2014 exhumovány ostatky pátera Josefa Toufara. V Ďáblicích se totiž nepohřbívalo jen vlevo od hřbitovní cesty, jak se dlouho myslelo, ale i napravo od ní. Tam také byla Mašínová estébáky zahrabána.
Exhumaci vloni s několika podmínkami loni povolilo hlavní město Praha. První z nich byla splněna – byla zpracována předběžná archivní rešerše, která potvrdila místo, kde jsou ostatky uloženy.
„Musíme k tomu přistupovat mimořádně citlivě,“říká pražská radní pro sociální věci Milada Johnová. Dalším krokem je archeologická sonda, zároveň Praha požádá dceru Mašínové o vzorek DNA, aby se daly ostatky s čím porovnat. Archeologický výzkum má proběhnout už na jaře. V budoucnu by město chtělo zjistit, kdo všechno je v šachtových hrobech pochován, a nechat pietně upravit jejich okolí.