Rodiče by se neměli bát obtěžování na síti hlásit

Podle dětské psycholožky Jany Divoké může mít zkušenost dítěte se sexuálním predátorem na internetu stejné dopady, jako když prožije fyzické pohlavní zneužití.

Mají rodiče vůbec šanci zjistit, co se děje?

V případech, které jsem měla možnost osobně sledovat, se na to přišlo náhodou. Signálem může být, že se dítě či teenager začne jinak chovat. Může měnit vzhled – barvu vlasů, nosit piercing, jinak se oblékat nebo se začne zahalovat. Dochází i ke změně nálad. Někdy tyto události mohou s sebou nést i sebepoškozování. Jsou to však projevy, které mohou souviset i s jinými problémy.

Jak mají rodiče postupovat?

Pohlavní zneužívání přes internet může mít pro dítě fatální následky do dalšího života. Doporučovala bych jistě v případě, kdy se něco takového stane, kontaktovat odborníky. Rodiče mají ohlašovací povinnost na policii a rozhodně by se neměli bát záležitost ohlásit.

Čím to je, že jsou děti na síti tak důvěřivé?

Pamatuji si případ dívky z pěstounské rodiny, tedy dítěte, které to mělo v životě velmi těžké, nebo dítěte, které k nám chodilo na terapii kvůli rodinným problémům a problémům ve škole. Šlo tedy v obou případech o děti, které mají v životě nějaký větší problém, ale dokážu si představit, že se do podobné situace může dostat i dítě, v jehož životě se seběhnou i jiné okolnosti – problém s rodiči, vrstevníky, se školním prospěchem nebo nešťastná první láska. Náročné je samozřejmě i období dospívání.

Případy takového zážitku na internetu mohou mít na psychiku dítěte téměř stejné dopady, jako když prožije fyzické pohlavní zneužití. Asi nelze vyloučit, že by se mohlo jednat o experimentování dvou nezletilých dětí, ale může to být i někdo, kdo dítěti zásadně ublíží. (van, eza)