Podle katastru zeleně ubývá
Projekty nových parků a výsadby se snaží zvrátit trend ustupující přírody v metropoli Stavební boom ukrajuje hlavně ze zemědělské půdy či zahrad. Praha i městské části se snaží trend zvrátit například projekty parků či výsadbou zeleně v ulicích. „Městská
PRAHA Přestože má Praha včetně řady městských částí mnoho zajímavých projektů na výsadbu nové zeleně, opačným směrem jde nová výstavba, která naopak mnohdy ze zelených ploch metropole ukrajuje. Vyplývá to alespoň z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), který exkluzivně pro MF DNES vypracoval analýzu velikosti zelených ploch.
Měně zahrad, méně vody
Například na Vinohradech ještě v roce 2000 byly zahrady o celkové ploše 321 949 metrů čtverečních, od té doby z vinohradských zahrad ubylo 14 305 metrů čtverečních, což odpovídá více než dvěma fotbalovým hřištím.
V souvislosti s klimatickými změnami odborníci poukazují kromě významu zeleně také na nutnost zadržovat vodu v krajině. Za poslední dvacetiletí přitom na Vinohradech ubyla vodní plocha o rozloze 1,3 fotbalového hřiště.
Navzdory tomu si ale Praha 2, na jejímž území je největší část Vinohrad, na nedostatek přírody nestěžuje. Zelené plochy chce radnice rozšiřovat. „Máme na svém území zhruba 57 hektarů parků, které spravujeme a kam lze dojít odkudkoli v Praze 2 pěšky. Přesto podporujeme i zřizování prostor pro trávení volného času každoročním vypisováním grantů. V minulosti šlo například o prostor u kaple svaté Rodiny a o řadu dalších ploch ve vnitroblocích,“vysvětluje místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek (ODS).
Překážkou ve zřizování dalších zelených ploch pro městskou část podle něj je to, že hlavní město nesvěřilo do správy Prahy 2 ulice. „Budovat cokoli na cizím majetku je složité. Ve spolupráci s IPR (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pozn. red.) usilujeme o zklidnění prostoru křižovatky Americké se Záhřebskou s fontánou a doplněnými lavičkami,“dodává Vondrášek, který si slibuje hodně inspirace pro zelené projekty také od spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou.
Zeleň místo železničních kolejí
I když se mluví o tom, že největším zabijákem zeleně bývá nová výstavba, pravidlem to být nemusí. Výjimkou jsou například zelené střechy, zelený pás také vznikne na Praze 10 díky výstavbě železničního koridoru. „Drážní promenáda v místech po bývalé železniční trati se protáhne přes několik částí Prahy 10 a z původně ryze dopravní stavby tak vnikne zelená odpočinková zóna,“říká místostarostka Prahy 10 Jana Komrsková (Piráti). Podle ní již delší dobu Praha 10 rozšiřuje zelené plochy výsadbou stromů za nově narozené občánky. „Letos na jaře také začneme s projektem Adoptuj strom, kterým se budeme snažit zapojit občany do péče o přírodu v jejich bezprostředním okolí,“dodává Komrsková.
PRAHA Silné slovo v tom, jak bude vypadat rozvoj hlavního města, má Institut plánování a rozvoje. Podle mluvčího Marka Váchy na tom Praha se zelení není špatně ani v mezinárodním srovnání.
Dalo by se říci, že je Praha v oblasti zeleně bohatým městem?
Spolu s Reykjavíkem a Madridem je Praha podle hodnocení Green City Index 2018 v čele žebříčku nejzelenějších měst na světě a se svými 57 procenty „zelených ploch“zaujímá první pozici.
Ve Velké Británii sledují, jak dlouho trvá se z různých míst dostat do parku...
Zeleň je na mnoha místech sice blízko, ale nemůžeme mluvit pokaždé o parcích. Často jde pouze o takzvané městské džungle, což jsou místa, kterým často chybí potřebná vybavenost a péče.
Proč bychom si měli zeleně ve městech vážit?
Stromy nejenom čistí vzduch, ale také v horkých letních měsících ochlazují město. Parky jsou pak místem odpočinku, trávení volného času a setkávání. S tím počítá i nově chystaný Metropolitní plán. Jednou z jeho priorit je vytvoření přes dvě stovky nových parků převážně na místech dnes nevyužívaných zelených ploch, kde by místním hodně zvýšily kvalitu života. Cílem je, aby měli Pražané kvalitní park blízko ke svému bydlišti, ideálně do pár minut chůze.
Nezapomínáte na místa, kde sice zeleň je, ale lidé se tam necítí dobře kvůli špatné infrastruktuře, chybějícím lavičkám...
Většina nově připravovaných projektů, které má IPR na starosti, již počítá se vznikem nebo zkvalitněním zelených ploch. Jedná se například o soutok Vltavy s Berounkou, Trojskou kotlinu či revitalizaci Karlova náměstí. Nové parky vzniknou i na brownfieldech. Například jde o čtvrť Bubny-Zátory, kde má vzniknout šestihektarový park, či park na Rohanském ostrově, který bude patřit k největším v Praze.
Je v metropoli místo i na velmi malé, takzvané pocket parky?
Pocket parky a další trendy, které přicházejí ze západních měst – třeba městské zemědělství, jsou pro Prahu důležitou inspirací. Ačkoliv na rozdíl od Londýna máme větší podíl zeleně, na místě je otázka, jaká ta zeleň vlastně je. (hor)
●
●
●
●
Zdroj: britská studie Improving access to green spaces zabývající se přínosy dostupnosti zeleně obyvatelům měst