Pasta Boy dospěl. Zrodila se hvězda. Září Pasta Man

Smlouva v NHL mu v této sezoně vynese 155 milionů korun. Jeho fotografie se nedávno objevila na titulní straně českého Forbesu i kanadských The Hockey News. Fanoušci ho zvolili kapitánem jednoho ze čtyř týmů na tradiční exhibici All Star Game. Když se mezi lidmi v branži i běžnými sportovními příznivci řekne Pasta, skoro každý hned ví, o koho se jedná. Přezdívka Davida Pastrňáka se chytila doma i v NHL, kde válí za Boston.

Věhlas kluka, který v Havířově vyrůstal ve skromných poměrech v bytě 2+1 s obětavou mámou Marcelou a bratrem Jakubem, přesahuje běžné hranice, nezůstává uzavřený za branami zimních stadionů.

Jsme svědky zrození sportovní hvězdy, známé nejen v Česku, nýbrž též v nezanedbatelné části Evropy a Severní Ameriky.

Třiadvacetiletý útočník září hlavně na ledě, kde je ve svém živlu. Šťastný, rozpustilý, nepředvídatelný, pro publikum zábavný a pro soupeře zatraceně nebezpečný.

Sedm týdnů před koncem soutěže se drží mezi třemi nejlepšími hráči v tabulce střelců i v bodování. Pouze dva jeho krajané – Jaromír Jágr a Milan Hejduk – v nich v minulosti skončili na prvním místě.

Pakliže ho nezastaví zranění či nenadálá výsledková krize, dosáhne na skvostnou kombinaci 50 gólů a 100 bodů, kterou z Čechů dosud zvládl leda Jágr.

Má našlápnuto k báječné kariéře v oboru, který patří ke klasickým národním chloubám. Právě on je v době hokejového temna nejvýznamnějším světlonošem.

Je úžasné, že se prostřílel a prokličkoval do úplné špičky v éře, v níž česká škola zaznamenává historický úpadek a ve srovnání s velmocemi ztrácí. Konkurence se vyostřuje. V NHL dál roste evropský vliv, prosazují se i Švýcaři, Němci či Dánové.

Malý David začínal na ledě na dívčích bruslích s obroušenými zoubky. Když potřeboval novou hokejku, máma leckdy musela vyrazit na brigádu.

Teď vyčnívá mezi stovkami borců v nejlepší lize, aniž by připomínal primadonu. Nemiluje rozhovory s novináři, nicméně zvykl si na ně. Umí zašprýmovat a zároveň říká správné věci – chválí své parťáky a vystupuje pokorně. V úloze superstar působí přirozeně. Zdárně se vyhýbá skandálům. Objevuje se na dobročinných akcích.

Na jedinečnou výchovu paní Marcely navazují v Bostonu mazáci, jakými jsou David Krejčí, Zdeno Chára či Patrice Bergeron. V mužstvu je oblíbený. Není sobec. Šíří dobrou náladu. Zvlášť pěkně o něm mluví spoluhráči i kouč Bruce Cassidy.

Při rozbruslení laškuje s diváky stojícími za mantinelem. Kdekoho zajímá, v jakém originálním obleku přikvačí na zápas. V jeho dresu s číslem 88 chodí na utkání Bruins stovky jeho obdivovatelů.

Třebaže většinu nabídek na reklamní partnerství odmítá, střihl si komické role v televizních klipech pro výrobce hokejového vybavení Bauer nebo pro řetězec rychlého občerstvení Dunkin’Donuts.

Ač není typ, co se rád producíruje na veřejnosti, jeho popularita se šíří.

Když podnikatel Tomáš Petera loni vyjednával se zástupci NHL o týmech, jež by nastoupily v Praze, jeho jasně první volbou byli Bruins. Není pochyb, že se lístky na říjnové utkání Boston–Nashville v O2 areně vyprodají za pár hodin. Půjde se na „Pastu“. Už ovšem ne na mládence, který se rozkoukává mezi superstars.

Pastrňák dozrál v chlapíka, jenž druhým rokem žije se švédskou přítelkyní Rebeccou. V mistra, jehož odborníci díky úžasným počinům srovnávají s Jágrem, Philem Espositem či Mariem Lemieuxem.

Jeho kariéra by teprve měla vrcholit. Sám hodlá být ještě lepší. Pasta Boy však už dospěl. Je z něj Pasta Man.