Nejlepší mladí architekti
Soutěž společnosti Central Group na téma Unikátní stavba na komplikovaném místě
Nedostatek pozemků a dlouhé schvalování stavebního povolení nejsou jen „hříchy“Prahy, ale jsou to problémy nové výstavby v Česku obecně. Jenže alespoň první z nich popřeli už podruhé budoucí architekti, kteří se zúčastnili soutěže společnosti Central Group s tématem Unikátní stavba na komplikovaném místě.
Ukázalo se, že mladí architekti dokážou objevit v hlavním městě spoustu zajímavých míst, která leží tak trochu ladem nebo už dávno neslouží svému účelu. A zbytečně zahálejí.
Téma Unikátní stavba na komplikovaném místě se objevilo jako zadání už v předchozím, jedenáctém ročníku soutěže. Velký zájem studentů (v loňském roce soutěžilo 36 projektů) o dané téma vedl k jeho zopakování, a to poprvé v historii soutěže.
Letos sice přišlo méně návrhů, ale jak se shodla odborná porota v čele s architektem a historikem architektury Zdeňkem Lukešem, kvalita všech byla velmi vysoká. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhlo na Charitativním galavečeru společnosti Central Group v Obecním domě 13. února. Kromě zajímavých projektů nelze přehlédnout ještě jeden aspekt celé akce: některá jména nejlepších se opakují. Například Jakub Wiesner z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, vítěz loňského ročníku a autor „zavěšeného baru“v pražské Divadelní ulici, obsadil letos druhé místo.
A není to poprvé, co se v přísně anonymní soutěži jména opakují, v 10. a 11. ročníku se mezi nejlepší dostal třeba Ondřej Blaha, také on si už odnesl první a druhé místo. Je to nejlepší důkaz, že se talentovaní mladí tvůrci dokážou prosazovat svými návrhy už na školách nebo krátce po jejich skončení. Na to při jednání poroty upozornil i další porotce, Adam Gebrian. Úspěšné projekty nemají s věkem nic společného. To se týká nejen české architektonické scény, jde o celosvětový jev.
Nejlepším důkazem je ostatně i architekt Ondřej Chybík, který zvítězil v soutěži společnosti Central Group v roce 2011, dnes zasedá v odborné porotě a jeho studio Chybík + Krištof patří v České republice k těm nejúspěšnějším a doslova sbírá jedno ocenění za druhým jak doma, tak v zahraničí.
Jde vlastně o důležitý vzkaz pro investory: Nebojte se zadávat i velké projekty mladým tvůrcům. Odmění se vám neotřelými nápady a novým pohledem, který často chybí zkušeným tvůrcům, z nichž někteří se už spokojují jen s opakováním jednou osvědčeného.
Výrazný rukopis
První místo a také finanční odměnu sto tisíc korun a měsíční stáž v ateliéru architekta Josefa Pleskota si odnesl Vojtěch Rudorfer z Fakulty architektury ČVUT za svůj projekt Nábřeží Lannova.
Při navrhování si počínal jako zkušený tvůrce: „Porota ocenila překvapivou odvahu a současně jistotu, s jakou autor vstupuje do jednoho ze zatím nedořešených území v samém centru Prahy na nábřeží, které je předurčeno pro stavby národního významu. Jako by tužku v ruce nedržel student na počátku kariéry, ale vyzrálý architekt se zkušeností životního poznání,“zaznělo v hodnocení poroty.
Chválila hodně: „Ministerstvo, Národní knihovna a její archiv vytvářejí kompaktní urbánní celek, který v kontrastu k přísnému vyznění veřejných institucí spojuje poetická zahrada provázaná s odpočivnými a sportovními hřišti, končící zahradním náměstíčkem před novou vládní budovou. Porotu okouzlila velkorysost skic, ale i jemné grafické zpracování parteru budov s důrazem na detail.“
Stezka u trati
Jakub Wiesner z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze nalezl v loňském ročníku opravdu komplikované místo v samotném centru Prahy, letos se „podíval“spíše do hodně opomíjené a nenápadné oblasti u trati nedaleko plynárny v Michli. Za svůj projekt Stezka si odnesl druhé místo a odměnu 50 tisíc korun.
„Zdánlivě drobný, architektonicky nenápadný a minimalisticky prezentovaný projekt si klade značně ambiciózní cíl. Zpřístupnění rozsáhlého území v sousedství železniční trati, které je velmi těžko dostupné. Projekt dokazuje, že i rubová strana města může mít svoji důležitost a může nám poskytnout nezvyklý pohled na místa, která si myslíme, že důvěrně známe,“znělo hodnocení poroty.
Mladý architekt dokázal výborně pracovat s nenápadnými detaily:
„Projekt se koncentruje na několik akupunkturních zásahů, které jako jednotlivosti působí nezajímavě a nevýrazně, ale zpřístupňují značné existující kvality. Myslíme si, že autor záměrně redukuje svůj výrazový repertoár, nesnaží se vlastním zásahem konkurovat monumentálnímu prostoru postindustriálního údolí. Toto dobrovolné uskromnění má zde svoji jednoznačnou logiku a autor si je dobře vědom své role. To je schopnost, kterou je dobré si uchovat,“radí autorovi do budoucna porotci.
Bydlení v kulisárně
Jakub Kender z Akademie výtvarných umění v Praze za svou Konverzi kulisárny Národního divadla na bydlení získal třetí místo a odměnu 25 tisíc korun.
„Neorenesanční budova z roku 1900 od architekta Karla Skopce stojí u Apolinářské uličky v oblasti Albertova. Návrh invenčně objekt rekonstruuje a dostavuje pro obytnou funkci, přičemž směrem do ulice mu ponechává původní vzhled budovy. Jde o vtipné a vůči původní stavbě i okolí citlivé řešení,“ohodnotila projekt porota.