Buďme odvážnía vyhrajeme
Někteří krajští představitelé a hejtmani si po přistání prvního letadla stěžovali, že z Číny nedostali dostatečně kvalitní respirátory, navíc jich bylo málo. Jak to?
Přehodnotili jsme systém distribuce. To znamená, že od pondělí bude ministerstvo zdravotnictví zásobovat svoje nemocnice, které má v kompetenci, původně to byly smíšené fakultní a krajské. Protože největší nápor nás čeká v nemocnicích, je jasné, že počty nakažených budou stoupat. A je otázka, jak se podaří ztlumit šíření nákazy. Ukázalo se, že nejlepší systém distribuce jsou hasiči, kteří jsou pod ministerstvem vnitra. Takže některé výhrady hejtmanů nejsou namístě. Protože zdravotnictví nemá takové struktury, nikdy neřešilo distribuci čehokoliv a nikdy centrálně nenakupovalo léky nebo zdravotnické prostředky. Proto teď zapojíme i vojáky do projektu Chytrá karanténa.
Hned se k tomu vrátím. Nicméně vy jste docela dlouho tvrdil, že máme roušek a zdravotnického materiálu dost. Dokonce jste prohlásil, že je budete osobně rozvážet. Proč jste to říkal, když to nebyla pravda?
Jasně. Ale bylo to tvrzení na základě informací ministerstva zdravotnictví. Měla přijít dodávka pěti milionů roušek. Ta firma nás ale asi neúmyslně uvedla do omylu. Měly být i další dodávky, včetně stovek tisíc respirátorů. Dnes vidíte ve světě, že plno lidí i z jiných států bylo podvedeno, je spousta spekulantů.
Takže jsem tehdy vycházel ze špatných informací, už jsem se za to omluvil. Když se ale podíváte po Evropě, jsme z hlediska opatření jedna z nejlepších zemí. Moc rád bych poděkoval všem lidem, a hlavně ženám, kteří začali roušky šít, rozdělují je mezi sebou. Jim patří obrovské díky! To je to hrdinství obyčejných lidí. Ukázalo se, že se celý národ zmobilizoval. Vždy se říká, že všichni jen všechno kritizují, ale teď je vidět, že drtivá většina národa je na jedné lodi, že to společně zvládneme. Jsem za to strašně rád.
Bylo to tedy tak, jak mi říkal ministr vnitra Jan Hamáček, že jste měl od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha větší očekávání?
Pro ministerstvo zdravotnictví je to úplně nová situace. Ministerstvo vnitra je zkušenější. Měli jsme tu povodně, to všechno dělali hasiči a policie. To jsou spolu s armádou ty nejdůležitější složky, které mají potřebné zkušenosti. Ministerstvo zdravotnictví s tím nemělo zkušenosti. Navíc pan Tvrdík to díky kontaktům v Číně zařídil a pan Hamáček zprocesoval. Je pravda, že zdravotnictví možná mohlo fungovat lépe, no. Na druhou stranu říkám, že zřizovatelé krajských nebo městských nemocnic byli ve stejné situaci jako stát. Mohli svoje nemocnice předzásobit. Teď křičí, že něco nefunguje, ale stát, ministerstvo zdravotnictví nikdy v novodobé historii pro nemocnice nekupovalo zdravotnický materiál. To byla věc každé nemocnice. V krizi jsme to centralizovali a snažíme se, co nám síly stačí, a s jazykem na vestě to zvládáme.
Je tedy Adam Vojtěch mužem na svém místě? Nelze si nevšimnout, že místo něj nyní často vystupuje jeho náměstek Roman Prymula. Třeba hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z koaliční ČSSD vás už veřejně vyzval, ať Prymula Vojtěcha v ministerském křesle nahradí. Plánujete to?
Ne, ne, určitě ne. Myslím, že zdravotnictví v čele s ministrem Vojtěchem dělá maximum možného. Pracuje, my mu s tím pomáháme, jsme tým. Na zdravotnictví se udělalo strašně moc práce. Třeba trasování, za což velmi děkuji IT firmám, které nás oslovily. Umíme trasovat, máme statistiky, zavedli jsme automatické telefonní linky. Čímž se vracím k vaší zmínce, že díky zkušenostem mají větší šanci vše lépe zajistit bezpečnostní složky, tedy hasiči, policie a armáda. Neudělal jste tedy chybu, když jste 2. března odmítl návrh šéfa ČSSD Jana Hamáčka na vyhlášení nouzového stavu a zřízení krizového štábu, jehož by byl coby ministr vnitra hlavou?
My jsme se řídili podle doporučení epidemiologa profesora Romana Prymuly. Stav nouze jsme v Evropě vyhlásili jako druzí, hned den po Maďarsku, a to 12. března 2020. Některé státy ho ještě ani nevyhlásily. Tato krize není jen o bezpečnosti občanů, ale hlavně o zdraví.
Neměl tedy být krizový štáb ustanoven dřív a neměl být v jeho čele ministr vnitra? Namísto toho je jeho šéfem náměstek ministra zdravotnictví Prymula. Nejvyšší krizový štáb je de facto vláda. Každé ministerstvo mělo krizové štáby. Pan Prymula tam je, protože je epidemiolog, šlo také o to, aby to nebyl politik. Myslím si, že to funguje dobře. Ale samozřejmě se může perspektivně stát, že se pan Prymula bude soustředit hlavně na zdravotnictví a že to změníme. Udělali jsme to podle tchajwanského modelu. Tam krizový štáb řídil také epidemiolog.
Proč tam nebyl Hamáček od začátku? Nebylo to kvůli politické řevnivosti či žárlivosti?
Já s nikým nesoutěžím. Ale nelze mít dvě vlády. Je jedna vláda, krizový štáb je její poradní orgán. Hlavní krizový štáb je vláda. Chápu, že se tu teď hledají rozpory, ale žádné rozpory nejsou!
Co vůbec říkáte na to, že se do té doby hodně podceňovaný Hamáček v červeném svetru tak rozjel?
No je to super. Jsem rád, že se ukázal jako dobrý manažer. Má na to nejlepší resort, kde jsou policie a hasiči, navíc měl skvělé kontakty do Číny. Všechna čest. Opakovaně mu i veřejně děkuji.
Na základě úvah Romana Prymuly, že by mohl brzy začít platit úplný zákaz vycházení, začala kolovat nahrávka, že se tak stane už od tisícovky nakažených. Sice jste to popřel jako fake news, ale skutečně o úplném zákazu vycházení v Česku neuvažujete?
Zatím o tom za stávající situace neuvažujeme. Apelujeme na to, aby lidé byli solidární a pochopili, že rozhodování vlády je v jejich prospěch. Ve prospěch jejich rodiny, dětí, rodičů, prarodičů. Že je ten vir může zabít. A proto je nutné zabránit přenosu. Každý ho navíc přenáší jinak. Od taxikáře ležícího v jedné z pražských nemocnic je třeba infikovaná i jeho žena a možná i některé zdravotní sestřičky. To se teď trasuje a zjišťuje. Někdo může vir přenášet a nemusí o tom ani vědět.
Může tedy dojít k úplnému zákazu vycházení? Sice jste to totiž popřel jako nepravdivou zprávu, ale řada lidí vám nevěří. Také jste přece říkal, že nebudete zavírat obchody a za dva dny jste je v noci uzavřeli…
Není to pravda. Já jsem jasně řekl, že nikdy nebudeme uzavírat obchody s potravinami, lékárny a drogerie. No a ty jsme nezavřeli a ani nezavřeme. Zásoby potravin jsou dostačující a jsou na devadesáti procentech kapacity podle řetězců.
Přesto, kroky vlády někdy působí značně chaoticky. Jeden den jste například pro důchodce vyhradili nákupní dobu od 10 do 12 hodin, o den později už to bylo od 7 do 9. Proč?
Protože nemůžeme predikovat všechny životní situace. Nejprve jsme to udělali 10 až 12 hodin. Důchodci ale hned ráno přišli na slevy, takže to nerespektovali. Tak jsme to dali na 7 až 9, kdy je to tam navíc nejvíc dezinfikované. Jenže se stalo to, že si lidé, kteří chodí do práce, nemohou nakoupit svačiny. Nikdo si neumí představit, co vše nám chodí za nejrůznější připomínky. Snažíme se to tedy pozměnit. Takže to nejspíš zítra (v pondělí – pozn. red.) znovu změníme. Reagujeme prostě rychle podle připomínek občanů a odborníků svazu a následně podle nejlepší praxe opatření ještě operativně upravujeme.
Jak?
Domluvili jsme, že dáme výjimku pro obchody do 200 metrů čtverečních. To jsou třeba lahůdky, pekárny, menší obchody na vesnicích, kde je jedna prodejna. Necháme to, ať si to zorganizuje každá konkrétní prodejna s tím, že majitel prodejny bude muset při nákupu upřednostnit seniory nad 65 let. Takový návrh jsme dostali i od pana Juračky (Zdeňka, bývalého předsedy Asociace českého tradičního obchodu – pozn. red.). U obchodů, které jsou větší než 200 m2, upravíme prodejní dobu tak, že pro seniory bude vyhrazena doba od 8.00 do 10.00. Ti, kteří jedou ráno z práce nebo do práce, si stihnou nakoupit mezi 7.00 a 8.00.
Slevy tedy rušit nebudete, jak navrhoval Roman Prymula?
Ne, nebudeme. Chtěl bych apelovat na řetězce, aby nechaly ceny potravin na úrovni slev. Mají teď obrovské kšefty, tak ať laskavě přispějí lidem tím, že budou mít všude slevové ceny. Pěkně je o to prosím, to si tam napište velkým písmem.
Udělali jsme to podle Tchaj-wanu. Tam krizový štáb řídil také epidemiolog.
Chtěl bych apelovat na řetězce, aby nechaly ceny na úrovni slev.
Velkým tématem je také omezení pohybu lidí, tedy třeba víkendové odjezdy na chaty a chalupy. Lidé na venkově se zvlášť Pražanů obávají, že jim tam zavlečou koronavirus. Neuvažujete o uzavření Prahy?
Nic takového nehrozí. Teď jsme uzavřeli Litovel, ale to je menší oblast. Prahu ale určitě nezavřeme. Opakuji, že pokud bychom k něčemu takovému přikročili, zavřeli bychom celou Českou republiku, ale kamiony na export a import vždy pojedou. Prosíme všechny, aby chodili jen do práce a z ní domů, aby omezili pohyb na veřejnosti.
Pokračování protější straně
Pokračování z protější strany Neplánujete omezení pendlerů, kteří vir nejvíce roznášejí třeba v Jihočeském a dalších krajích? Mluvil jsem s rakouským kancléřem Kurzem, saským premiérem Kretschmerem, bavorským premiérem Seehoferem i německou kancléřkou Merkelovou. Bavorsko postupně zavádí opatření dle našeho vzoru. V čem se s Německem ale zásadně lišíme, je nošení roušek. Němečtí virologové to nedoporučují – naši epidemiologové na tom trvají. Postupujeme totiž dle zkušeností z Číny a Koreje, kde se jim podařilo vir zastavit. Musíme být v Evropě solidární, nejsme tu sami. Žádal jsem, aby udělali na hranicích přísná opatření, aby pendleři vir nenosili k nám. Proto jsme pendlerům nařídili, že nemají nakupovat v Německu, protože tam je větší riziko nákazy než u nás. Nemají se zdržovat na veřejnosti a jezdit jen do práce a domů. Pokud to ale takto na německé či rakouské straně nebude, tak nás k tomu víceméně donutí. Na druhé je jasné, že kdybychom pendlery zakázali a nemohli tam chodit naši doktoři a sestřičky, tak jim zdravotnictví zkolabuje. Jednou krize skončí a všichni si budou pamatovat, jak jsme byli či nebyli solidární. I toto je třeba vnímat. Což ale nebrání tomu, abych některé státy kritizoval.
Mezitím se v Česku opět rozjelo udávání či bonzování. Policisté si stěžují, že je lidé zavalují hlášeními, kde se kdo pohybuje bez roušky a podobně.
Lidé se nemají udávat. Pokud vidí někoho, že nemá roušku, tak je lepší za ním přijít a vysvětlit mu, aby roušku nosil. Protože ohrožuje všechny. Sebe, rodinu, prarodiče, kolegy, kamarády, celé okolí. Apelovat na něj, že to je důležité.
Co říkáte na krok brněnského advokáta Davida Záhumenského, který podal k Městskému soudu v Praze návrh na zrušení nouzového stavu, protože ho prý vláda nevyhlásila v souladu s ústavou?
Máme hlavního legislativce, šéfa Legislativní rady vlády Jana Kněžínka. Všechna rozhodnutí vlády jsou konzultována s ním, radou i legislativními radami všech ministerstev. Věřím mu, že jsme vše udělali podle zákona. A jestli si pan Záhumenský myslí, že tohle je to nejlepší, co v krizi může udělat, tak prosím. Já to radši komentovat nebudu.
Máte představu, jak dlouho může výjimečný stav trvat? Řada lidí se domnívá, že vám to vyhovuje, že si konečně můžete počínat jako diktátor.
Ježíši Kriste. Jak mi to vyhovuje?
Moje dcera je v karanténě, takže doma nebydlím, bydlím teď sám, rodinu nevidím.
Chodím do práce a do jedné kanceláře, kde mám ložnici. Takže v čem by mi to vyhovovalo? Slíbil jsem lidem ve smlouvě s voliči, že nikdy neomezím naši demokracii. Takže opakuji, pro ty méně chápavé. Nikdy to neudělám. Teď se musí naše vláda postarat o zdraví a bezpečí všech občanů včetně těch, kdo mě nenávidí.
Máte možnost rozhodovat o klíčových věcech bez obvyklých procedur a rychle tak, jak si přejete, ne?
Jak prosazovat? Co prosazovat? Pro boha živýho. Ať si lidé, co to tvrdí, dají pauzu a vrátí se k tomu později. Chtěl bych je poprosit ať nešíří ty svoje fake news a bludné úvahy. Pracujeme dvacet hodin denně, teď skutečně řídíme zemi jako firmu, když jsou povodně nebo vám bouchne chemička. Takže online, s okamžitými rozhodnutími a realizací. Jsme teď jedna rodina, takže to řídíme jako rodinnou firmu, která má 10,7 milionu obyvatel. Na nějaké podobné kritiky v tomto výjimečném stavu nemám co říct. Chceme, abychom se co nejdřív vrátili do nějakého normálního stavu. Že budou fabriky vyrábět, postupně otevřeme další obchody, restaurace. Ale pravděpodobně zůstaneme izolováni od světa, zůstanou otevřené hranice pro export a import, ale jinak ne. Když vidíme, jak to řeší některé evropské státy, máme z toho strach.
A k tomu děláte každý den dlouhé tiskové konference, což už se řadě lidí také zajídá s tím, že jde o marketing. Co vy na to?
Prosím vás, já na tiskovky nejsem. Dobře víte, že neumím dobře mluvit. A moje čeština … Děláme je proto, abychom lidi online informovali o našich rozhodnutích.
Vládní tiskovky jsou přece skoro každý den.
Ale vždyť my potřebujeme lidi informovat. Vždyť se všechno mění v pohybu. Neustále ty věci upravujeme, přizpůsobujeme, lidi nám dávají podněty, na které reagujeme. Tak je musíme informovat. Ale děláme tiskovky jenom po vládě. Anebo na letišti. Ale já už k letadlům chodit nebudu. Chtěli jsme jen ukázat, že to funguje, že zboží chodí. Teď se soustředíme hlavně na opatření ve prospěch podnikatelů, zaměstnanců a živnostníků. Chceme se postarat o všechny, kteří žijí v této zemi, abychom jim nahradili újmu. Aby lidé nebyli propuštěni z práce a aby podnikatelé nezkrachovali. V pondělí k tomu bude klíčové zasedání vlády.
Jaké kroky chystáte?
Budou kompenzace. Schválili jsme prodloužení ošetřovného u zaměstnanců. A dále jsme nově zavedli ošetřovné pro OSVČ, které musí zůstat doma s dětmi kvůli uzavření škol. Zaměstnavatelům, kteří svým zaměstnancům v karanténě hradí 60 % platu, zaplatíme tyto výdaje v plné výši. Budeme také zaměstnavatelům kompenzovat mzdové výdaje u provozů, které byly uzavřeny rozhodnutím vlády. To jsou třeba restaurace, obchody a tak dále. Zaměstnanci takových uzavřených provozoven dostanou 100 % platu a z toho 80 % uhradí stát. Bavíme se o kompenzacích za částečné omezení provozu z důvodů většího počtu zaměstnanců v karanténě. Tam bude zaměstnavatel zaměstnancům platit 100 % a od státu dostane 80 %. Tam, kde omezení výrobu z důvodu nedostatku vstupů v souvislosti se současnou situací, tam bude zaměstnavatel hradit 60–80 % platu zaměstnancům, stát jemu proplatí 50 %. Kompenzace budou také pro firmy, kterým se sníží výnosy o více než 30 %. Tam bude zaměstnavatel hradit 60–80 %, stát jemu 50 %. No a pak musíme něco odpustit i firmám, které budou vyrábět a budou platit stoprocentní mzdy. Podle názoru ministra Havlíčka jim budeme muset odpustit nějaké zálohy na sociálním pojištění, ale to je otázka možná na měsíc, pak se k tomu vrátíme. Také chceme 600 tisícům OSVČ zaplatit zálohy na zdravotní a sociální pojištění po dobu šesti měsíců. Pak je tam záloha na dani z příjmu právnických osob. Tu chceme posunout asi o tři měsíce.
Některým lidem v karanténě, třeba matkám samoživitelkám, mohou docházet peníze. Neuvažujete o jednorázovém příspěvku každému, jak navrhuje třeba ODS, která by každému dala 15 tisíc korun?
Každý OSVČ by měl dostat 30 tisíc.
Mluvím ale třeba o samoživitelkách nebo důchodcích, zkrátka o všech obyvatelích Česka.
Vím, že to udělal americký prezident Trump. Ale my to musíme nějak rozlišit a promyslet, aby někteří nedostali příspěvek různou formou třeba třikrát.
Může na to být použito třeba 27 miliard korun, které by měly dorazit jako pomoc z EU? Evropská unie nám nedává žádné nové peníze, jen mění podmínky při jejich čerpání. To znamená, že jsou flexibilnější. Například v rámci programu OPIC můžeme ty peníze použít na provozní úvěry. To jsme udělali. Pan ministr Havlíček vzal z našich evropských fondů 10 miliard korun, abychom umožnili bezúročné úvěry s vkladem. Pět miliard poskytne přímo Českomoravská záruční rozvojová banka, dalších pět miliard poskytne pro záruku komerčních bank, ale za stejných podmínek. To znamená, že to banky budou poskytovat bezúročně a s odkladem. Tím, že tam bude z Českomoravské záruční rozvojové banky pět miliard, mohou komerční banky dát až 35 miliard s odloženou splatností. Vytváří to totiž pákový efekt. Je o to obrovský zájem.
Chceme, aby lidé nebyli propuštěni z práce a aby podnikatelé nezkrachovali.
V pondělí projednáváte rozpočtový schodek, který podle vás má činit 200 miliard korun. Zároveň jste připustil, že zemi čeká recese. Kdy se z takových zásahů stát vzpamatuje? Nakonec to může být i víc, uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Nicméně jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě. Jako ministr financí jsem snížil státní dluh ze 41,4 % vůči HDP asi na 32,2 % – to je snížení cca o 60 miliard Kč. Ministryně Alena Schillerová v tom dále pokračuje a dotáhla to na 29 % k 31. prosinci 2019. Takže jsme si našetřili. Není pravda, co říká opozice, že peníze nemáme. Jsou velké rezervy. Teď jde o to, jak budeme dávat garance. I o to – a teď bych chtěl apelovat na bankovní sektor – aby také přispěl. Tím, že budou banky při poskytování úvěrů flexibilní. Přece jen to nemůže být všechno na státu, byť ten hraje hlavní roli. Přispět ale musíme všichni. To znamená firmy, banky, lidé. Někdo přispěje svým dílem tím, že ušije pět roušek, banky mají v České národní bance 2 500 miliard depozit, mají z toho obrovské výnosy ročně, asi 52 miliard. Musíme zkrátka všichni do ekonomiky narvat co nejvíc, abychom udrželi zaměstnanost. To je představa vlády, politici se musí přidat.
Jak?
Bylo by dobré, aby i Sněmovna a Senát projevily svoji solidaritu tím, že sníží své rozpočty, platy a výhody. Zásadním způsobem.
Není to obyčejný populismus? Oba víme, že poslanců je 200, senátorů 81, a i kdyby si nakrásně snížili plat, dopad na státní rozpočet to bude mít úplně mizivý. Není to populismus. Náklady Sněmovny i Senátu jsou relativně vysoké. Takže je příležitost, aby došlo k úsporám a my to mohli použít pro lidi, kteří to skutečně potřebují. Opakuji, že právě nyní je strašně důležité, abychom všichni byli odvážní, ohleduplní, vzájemně si pomáhali. Je skvělé, že jsou lidé solidární, jsem na to hrdý.