„Obchodní vztahy zdivočely“

Sektor výrobců roušek by do budoucna měly podpořit vlády, abychom opět neupadli do závislosti na Číně, říká Tomáš Mertlík, majitel výrobce zdravotnických prostředků Batist Medical. Ta ve svém závodě v Červeném Kostelci na Náchodsku rozšířila výrobu o respirátory s nanovlákenným filtrem. Počítá s výrobou jednoho milionu měsíčně.

Pociťujete nedostatek výrobního materiálu? A hrozí to?

Nemáme výrazné problémy v dodávce materiálu, poměrně brzo jsme zasmluvnili dostatečné množství pro naši výrobní kapacitu. Množství materiálu na roušky je malé a úzkým hrdlem nejsou výrobci netkaných textilií – ti jsou schopni ho vyrábět stovky kilometrů. Chybějí kapacity výroby roušek a respirátorů.

Objevila se teď řada firem, které je chtějí začít vyrábět, a i na nás se už v půlce ledna začaly obracet čínské firmy, s nimiž spolupracujeme, zda není možné nakoupit jeden z materiálů, takzvaný meltblown, z Evropy, protože poptávka v Číně enormně vzrostla.

Proč tu není dost výrobců s dostatečnými kapacitami?

Rouška je levná, proto se vyrábí v Asii a v Evropě chybějí výrobní technologie, stroje. To, co tu bylo před deseti lety, zmizelo, protože bylo levnější vyrábět v Číně. Nějaké

respirátory se v Evropě vyrábějí, ale kapacity v Číně jsou několikanásobně vyšší. Navíc kvůli tomu, že země v Evropě znemožnily vyvážení respirátorů, je dostupnost na českém trhu nulová.

O kolik vzrostla cena roušky?

Před koronavirem stála rouška do pěti korun za kus, do nemocnic šla za dvě tři koruny. Dnes cena vystoupala na 10 až 15 korun, zčásti proto, že čínská vláda roušky od místních výrobců vykupuje za zhruba sedm korun, a tím ztratili výrobci zájem dodávat je za nižší ceny na jiné trhy. Čínští dodavatelé zvedli svou cenu desetinásobně.

Co doprava z Číny, je to také problém?

Není možné sem zboží v krátké době přepravit. Jsou dvoutýdenní čekací lhůty na dopravní letadlo a my roušky potřebujeme dneska. Obchodní vztahy zdivočely. Nechali jsme si vyrobit linku na roušky a zaplatili jsme zálohu. Jenže dodavatel ji prodal jiné firmě, která nabídla víc. Protože jsme na to měli navázané další plány, šli jsme za ní a nabídli jim dvojnásobnou cenu a podařilo se nám ji získat.

Proč podle vás nemají dostatek roušek ani v nemocnicích? Vždyť tam museli mít zásoby.

Problém je kradení prostředků zaměstnanci. Dřív nikoho nenapadlo si jich 10 odnést domů. Jenže někteří pracovníci se začali bát a hromadně vybírali zásoby dezinfekčních prostředků a roušek. Poskytovatelé zdravotní péče na to zareagovali tak, že zavedli přídělový systém – předtím byly volně k dispozici. Ale než se to nastavilo, tak se někde výrobky rozkradly.

Jak si poradí nezdravotnické podniky, kde ochranu dýchání také používají?

Podniky se snaží i při běžných úkonech lidi vybavit ochrannými prostředky. Ty ale nejsou k dispozici, tak je pošlou na home office nebo dočasně zavírají provozy.

Co se bude dít s novými kapacitami výroby roušek po skončení koronakrize?

Nepamatuji si, že by se lidé tolik báli nakažení ze vzduchu. Předpokládáme udržení zvýšené poptávky, a pokud vlády podpoří místní producenty při nákupu technologií a následně centrálními nákupy podpoří výrobu v Evropě, tak budeme připraveni na příště. Pokud ne, tak pro levné výrobky zase budeme jezdit do Číny. (jvl)