Ze Šroubkovy slavné kuchyně do nebe
NOVÉ MĚSTO Je libo jelení guláš s hřiby, husí stehýnka s hrachem anebo raději rostbíf? Také tyto delikatesy dostávali na stůl hosté legendárního Grandhotelu Šroubek na Václavském náměstí. Jeho tvůrce Karel Šroubek, jenž se stal špičkou české gastronomie, se narodil před 140 lety.
„S péčí a láskou,“bylo krédo, které razil proslulý restauratér. O jeho podniku, otevřeném v roce 1924, hovořila s nadšením celá Praha. Ze svého divadla to sem měl pár kroků král komiků Vlasta Burian a nebyl jedinou celebritou.
K vidění tu bývala filmová diva Adina Mandlová i špičky Národního divadla. Podnik neopomíjela navštěvovat elita československé politiky. S chutí zde pojedl prezident Tomáš G. Masaryk či Jiří Stříbrný. „Od Šroubka Stříbrný chodíval do nedaleké kavárny Urban na partii taroků,“vzpomínal Friedrich Torbeg, žurnalista, dramatik a Šroubkův spokojený strávník. Mezi hosty podniku býval k vidění i Bedřich Fučík, renomovaný literární kritik a ředitel nakladatelství Melantrich.
Stovky lidí obklopily Grandhotel Šroubek v roce 1932, zástup přilákala jedna z ubytovaných zahraničních celebrit – kladenský rodák a starosta Chicaga Anton Cermak. O pár roků později odsud pracoval Nicolas Winton. Angličan, jenž zachránil stovky židovských dětí.
Začátek za císaře pána
Na špičku gastronomie se Karel Šroubek, narozený 25. března 1880 v nepříliš zámožné rodině z Nučic, propracovával od píky. Vyučený kuchař a číšník začínal ve staroměstském hotelu Platýz.
Svůj první podnik otevřel Šroubek roku 1909 na rohu Václavského náměstí a Mariánské ulice (nyní Opletalova) za vlády Františka Josefa I. O 15 let později si podnikatel koupil hotel U arcivévody Štěpána, přejmenovaný na Grandhotel Šroubek.
Se Šroubkem se objekt vybudovaný ve vrcholně secesním slohu rozzářil. „Zaživa u Šroubka, po smrti v nebi,“tvrdil jeho šéf. Desítky učňů procházely náročným školením. I personál se učil do podrobností, kterak přistupovat k hostům, jaký tón řeči a výraz tváře zvolit. Úsměv tvořil nezbytnost, stejně jako prvotřídní servis či nejvyšší jakost surovin pro kuchyni.
Houby paní Berty
Na jídelním lístku si bylo možné vybrat od předkrmů v podobě pražské šunky či krevetek v remuládě přes polévky, k nimž náležel bujon z morku anebo kuřecí krém. K hlavním jídlům se nabízely hotovky, mimo jiné roštěná, skopové koleno, hamburská kýta, rajská anebo absolutní klasika svíčková.
Ke specialitám náležely máslové taštičky Boucheés Richelieu s kuřecí náplní a s jazýčkem, přelívané lanýžovým krémem. Nechyběly ani ryby – mořský jazyk Orly v těstíčku anebo candát s kapary.
Ceny se pohybovaly od 2,50 koruny za polévky, hotovky vyšly přibližně na 16 korun až po speciality v hodnotě přes 20 korun. Kvalifikovaný dělník bral měsíčně 500 korun, četník na zkoušku asi 600 a úředník okolo 1 300 korun.
Gourmeti oceňovali i recepty Berty Šroubkové, zejména houbové. S nakládanými hřiby, ryzci anebo lanýži pracovala paní hoteliérová excelentně. Manželé Šroubkovi své recepty vydali i knižně.
Pád slavného podniku začal roku 1951, komunistický režim ho znárodnil a přejmenoval na Grandhotel Evropa. Karel Šroubek zemřel roku 1955, potomci odešli do Kanady. Slavné hosty hotel vítal sice ještě v 60. a 70. letech, třeba Jurije Gagarina či perského šáha Rezu Pahlavího, postupně ale chátral. Nyní prochází rekonstrukcí.