Nečekaná rehabilitace Marie Terezie
Co spojuje koronavirus a uhlí? Epidemie prvního před třemi týdny zavřela české školy. Nedostatek druhého přerušil výuku před 41, respektive 80 roky. Rozdíl je v tom, že zatímco během uhelných prázdnin se děti příliš neučily, za koronavirové krize se učí až moc.
Na Silvestra 1978 bylo v Československu teplo. Ještě ve 14 hodin naměřili meteorologové v Praze-Libuši 11,4 stupně nad nulou. Pak ale do české kotliny vpadl arktický vzduch. V devět večer bylo v Libuši minus 10,5. Prudké ochlazení spustilo energetickou krizi, elektrárnám a teplárnám brzy došly zásoby uhlí. V pondělí 8. ledna 1979 stát vyhlásil uhelné prázdniny. Tu zprávu jsem slyšel v kuchyni u dědečka a babičky v domku na kraji Prahy. Venku byly hromady sněhu, prozíravý Ježíšek 1978 mi přinesl nové oranžové boby a v Dolíkách za rybníkem se to jezdilo… A děda měl sklep plný briket, takže když se promočený vnouček vrátil z bobování, bylo doma teplo a útulno. Uhelné prázdniny trvaly do 29. ledna, celkem školáci zameškali tři týdny. Kvůli výpadku výuky byly zrušeny jarní prázdniny.
Koronavirová pandemie zavřela školy v Česku přesně před třemi týdny. Dnešním dnem výluka vyučování ve školách svou délkou uhelné prázdniny z roku 1979 překonala. Tenkrát se objevily pokusy o zadávání domácích úkolů, aby se děti školou povinné alespoň trochu během uhelných prázdnin učily. Určitě jsme se ale doma neučili tak, jak to probíhá nyní.
Chci zpátky do školy
„Nemám ráda Marii Terezii,“pravila onehdy naše dcera, když se v hodině dějepisu dozvěděla, že tato panovnice zavedla roku 1774 povinnou školní docházku. Když koronavirové „prázdniny“trvaly sotva týden, pronesla dcerka nečekanou větu: „Už bych byla radši zpátky ve škole!“Ne, že by se doma nudila. Hlavně díky internetu mají s mladší sestrou o zábavu postaráno. Co ji tedy přimělo k tomu, aby odpustila Marii Terezii a těšila se do školy? Stačí dvě slova: domácí vyučování. Přes školní aplikaci se na ni valí jedno zadání za druhým. „Učím se víc, než když chodím do školy,“konstatovala dcera. Je fakt, že někteří pedagogové v podstatě od dětí chtějí, aby si do sešitu opsaly celou učebnici. Ale to jsou naštěstí výjimky. Většina zadání dává smysl. Jejich splnění nicméně zabere hromadu času, dětem i rodičům. Nedovedu si představit, jak to dělají ti, kteří nemají možnost pracovat z domova. Protože z rodičů se po zavření škol museli stát učitelé na více než částečný úvazek. O úhlech vím už nejspíš všechno. O původu jezer Bajkal a Tanganika rovněž.
Jak dlouho to bude trvat, nevíme. Zatím to vypadá, že se školy otevřou někdy na přelomu května a června. I kdyby se to povedlo dříve, už nyní je vysoce pravděpodobné, že školní výluka překoná tu z válečné zimy roku 1940. Školy neměly uhlí, protektorátní úřady proto od 15. ledna do 4. března nakázaly uhelné prázdniny. Děti se nevrátily do lavic sedm týdnů.
Současná školní home office dosáhne délky sedmi týdnů na konci dubna. Pokud se k tomu přidá ještě celý květen, budeme na jedenácti týdnech. Letní prázdniny by letos měly trvat týdnů devět. Tak uvidíme.
Nechci „kecat“učitelům do práce. Současná situace je nová a těžká pro ně i pro rodiče. Přimlouval bych se za jednu věc. Další povinnou četbu vybírejte z jiné kategorie, než je Erbenova Kytice. Když má dvanáctileté dítě vytvořit komiks z Vodníka končícího větou „Dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy“, je to oříšek. Příště něco méně morbidního, prosím.