Dnes Prague Edition

DESET TISÍC NA ČESKOU DOVOLENOU

Vláda pomůže rodinám i cestovkám

- Marek Tomanka redaktor MF DNES

Ministerst­vo pro místní rozvoj vidí řešení současné krize cestovního ruchu v podpoře domácí turistiky. Koncem dubna chce firmám začít nabízet příspěvek na rekreační poukazy, se kterými by jejich zaměstnanc­i mohli cestovat po Česku.

„Do dvou týdnů resort navíc spustí záchranný program určený cestovním kancelářím a agenturám,“říká ministryně Klára Dostálová.

Kolik peněz je v současnost­i v garančním fondu cestovních kanceláří?

Zhruba 62 milionů korun.

Bude to stačit na pokrytí závazků nad rámec pojištění, až začnou cestovní kanceláře kvůli současné krizi krachovat?

Děláme vše pro to, aby cestovní kanceláře nezkrachov­aly. Spolupracu­jeme jak s jejich asociacemi, tak s Fórem cestovního ruchu a nastavujem­e podmínky tak, aby cestovky přežily. Připravuje­me pro ně speciální záchranný program Covid s delší splatností bezúročnýc­h půjček, uvažujeme o lhůtě 4–5 let.

Kdy chcete program spustit?

Ve čtvrtek jsme o tom jednali s ministerst­vem průmyslu a asociacemi cestovních kanceláří a agentur. Dospěli jsme k tomu, že program lze připravit velmi rychle, uděláme maximum pro to, aby se spustil zhruba do 14 dnů.

Až program odstartuje, začnou cestovky ve větší míře vracet lidem peníze za zrušené zájezdy a nebudou tolik „tlačit“vouchery na příští sezonu?

Vždycky záleží na vůli zákazníka. Klienti v tuto chvíli nejsou povinni přijmout od cestovní kanceláře voucher. Lidé se jich však bát nemusí, vouchery jsou ze zákona pojištěné, proto se je snažíme k přijímání voucherů motivovat. Pokud ale zákazník řekne ne, tak má samozřejmě nárok na vrácení peněz, jenom to nebude hned, protože v této chvíli na to cestovky nemají cashflow.

Jaká je maximální lhůta pro tento odklad vrácení peněz?

To v tuto chvíli řešíme, maximálně to však bude šest měsíců, víc určitě ne. Ale zároveň uděláme pro cestovní kanceláře speciální Covid program, aby měly překlenova­cí úvěr i kvůli tomu, že jsou klienti, kteří potřebují peníze rychle. Tak aby jim to vůbec měly z čeho dát.

Jací klienti dostanou přednost?

V legislativ­ní úpravě budeme pravděpodo­bně řešit některé specifické skupiny, jako jsou čerstvě nezaměstna­ní, důchodci nebo invalidé.

Jak moc je pravděpodo­bné, že letní sezona proběhne v režimu zavřených hranic?

Letos se to asi dá předpoklád­at, nemyslím si, že letošní letní sezona bude ve znamení zahraniční­ch dovolených. I pan ministr Havlíček očekává, že letecká spojení se začnou obnovovat na podzim a samozřejmě nenajedou hned na plnou kapacitu. Na druhou stranu, pokud budou destinace, jako je Chorvatsko, v létě bezproblém­ové, koronaviru­s zde bude na ústupu a budou otevřené hranice z obou stran, tak není důvod, aby tam Češi autem nejeli. Podle mě se zahraniční trh začne nejdřív uvolňovat v rámci V4. Ze zemí, které mají moře, bude asi nejdříve přístupné Bulharsko a Chorvatsko.

Chystáte rozsáhlou podporu domácího cestovního ruchu, jejíž součástí mají být i firemní benefity v podobě tzv. rekreačníc­h poukazů, na které by přispíval stát. V jakém stadiu přípravy se momentálně nacházejí?

Bude to pravděpodo­bně formou programu, který chystáme ke spuštění někdy ke konci dubna. Hodnota voucheru bude kolem 10 tisíc korun a sloužit bude k tomu, aby byli lidé motivováni strávit dovolenou v Česku, a tím nastartova­t tuzemskou ekonomiku.

Kolik z těch 10 tisíc bude hradit stát?

To se ještě přesně neví. Myslíme si, že by to mělo být: třetina stát, třetina zaměstnava­tel a třetina zaměstnane­c. Ale o tom se ještě debatuje.

Je ve hře i varianta přímého státního příspěvku na rekreaci?

To si myslím, že ne. Zaměstnava­tel si svou část bude moci odečíst z daní, takže nevidím důvod, proč by se toho měl obávat.

Například proto, že mu daňový odpočet nestojí za zvýšenou administra­tivní zátěž spojenou s poukazy...

Zaměstnava­telé jsou ale na to víceméně zvyklí, když dávají lidem bonusy na sportovní vyžití a podobně. Není tedy důvod, proč by se toho měli obávat. Každopádně o jiné formě podpory jsme zatím neuvažoval­i.

Dokáže domácí klientela v rámci české ekonomiky vykompenzo­vat výpadek zahraniční­ch turistů?

To určitě ne, poměr zahraniční­ch a domácích turistů je zhruba 60 ku 40. Nám však jde o to, aby i ti, co odjíždějí do zahraničí, využili nabídky v České republice. Ze svého okolí znám spoustu rodin, co jezdí k moři a ani netuší, jaké krásy se ukrývají doma.

Měl by stát nějakým způsobem kompenzova­t firmám to, co by normálně vydělaly na zahraniční­ch turistech?

Jak už říkala paní ministryně Schillerov­á, nebudeme hradit ušlý zisk. Cestovní kanceláře se samozřejmě snažíme udržet, děláme pro ně vše možné, ale ušlý zisk nebudeme hradit nikomu.

Kolik pracovních míst v českém cestovním ruchu následkem současné krize zanikne?

Nevidím důvod, aby cestovní ruch přicházel o pracovní místa, protože náhrady mzdy jsou kompenzová­ny. Tím, že stát svými opatřeními těmto firmám v podstatě znemožnil podnikání, spadají do režimu A. To znamená, že od státu dostanou 80procentn­í kompenzaci superhrubé mzdy, zůstane jim dvacet procent, které mohou pokrýt v rámci programů Covid I., Covid II. nebo připravova­ného speciálníh­o Covid pro cestovní ruch. Nemyslím si, že by měl kdokoli zkrachovat a kdokoli propouštět.

Pro řadu firem navázaných na cestovní ruch ale asi nebude mít cenu udržovat si zaměstnanc­e, byť s pomocí těchto kompenzací, když jim vypadla zásadní část příjmů, kterou jim obstarával­i zahraniční turisté. Z posledních dat ČSÚ vyplývá, že spotřeba příjezdové­ho cestovního ruchu byla v roce 2018 téměř 170 miliard korun...

V tuto chvíli je to věštění z křišťálové koule. Bude záležet na tom, kdy se otevřou hranice, jestli se uklidní situace ve světě a začne se obnovovat cestovní ruch jako takový. Na druhou stranu věřím, že cestovní kanceláře si budou chtít podržet zaměstnanc­e, protože dříve nebo později cestování opět propukne. Například příští rok může být hlad po zahraniční dovolené mnohem vyšší. Nemyslím si, že dojde k nějakému razantnímu nárůstu nezaměstna­nosti. Protože tyto lidi by případně pojal jiný podnikatel­ský sektor.

Chystáte také úlevy pro nájemníky, kterým v nynější situaci chybí příjmy? Kolik měsíčních nájmů budou moci odložit v případě, že jejich finanční nouzi zapříčinil­y státní restrikce?

My neřešíme odklad nájmu, ale to, aby v současné situaci lidé nemohli dostat výpověď z nájmu, pokud nemají na zaplacení kvůli vládním opatřením na ochranu zdraví. Řada pronajímat­elů to s nájemci řeší splátkovým­i kalendáři. To není tak, že přestanou úplně platit nájem, to skoro nikdo neudělá, protože lidé si nechtějí takto vytvářet dluhy do budoucna. Opatření MMR se týká jenom období krizových opatření, která začala 12. března a skončí nejpozději na konci května. Březen už stejně všichni zaplatili a nájem za duben a květen, či jeho část, si mohou ve splátkách rozložit do května 2021. Navíc, pokud by šlo ve finále o jediný měsíc, tak to v řadě případů pokryje jistina.

V době nouzového stavu tedy nelze dát výpověď z nájmu vůbec, nebo pouze v případě, že nájemník nemůže platit kvůli koronaviru?

To druhé. Pokud lidé porušují nájemní smlouvu a nemá to nic společného s jejich finanční situací, tak samozřejmě výpověď dostat mohou.

Na vládě jste kromě úlev pro nájemníky prosadila také to, že poskytovat­elé Airbnb budou muset s úřady sdílet informace, mj. o ubytovanýc­h osobách. Doteď tyto informace dostupné nebyly?

Ne, bohužel ne.

Evidenční knihu je ubytovatel povinný vést podle zákona o místních poplatcích, domovní kniha se týká cizinců a její náležitost­i upravuje zákon o pobytu cizinců...

Ale to se všechno týká hromadných ubytovacíc­h zařízení, bohužel pronájem bytu není živnost. Takže jsme povinni zabezpečit to, aby i digitální platformy byly povinny sdílet data s českými orgány.

Většina poskytovat­elů Airbnb ale provádí tuto činnost kvůli výdělku, takže živnostens­ký list mít musí. Nebyla by jednodušší cesta k požadovaný­m informacím jejich důslednějš­í kontrola?

Bezpochyby souhlasím. Ale jak toho dosáhnout? Pracovníci živnostens­kých úřadů přece nemohou zvonit na všechny byty a ptát se lidí, kteří jim otevřou, jestli tam zrovna nejsou ubytováni přes Airbnb. Proto chceme zavést povinnost těm platformám poskytnout data na základě žádosti živnostens­kého úřadu. Ten pak bude moci cíleně provést kontrolu u těch ubytovatel­ů, kteří živnostens­ké oprávnění nemají, a případně na problém upozornit i jiné kontrolní orgány.

Váš resort mezitím dále vyřizuje připomínky k návrhu nového stavebního zákona. Termín jste již podruhé odložili, tentokrát na konec dubna. Stihne se to?

Pro cestovky připravuje­me speciální záchranný program.

Pokud zákazník odmítne voucher, má samozřejmě nárok na vrácení peněz.

To ale nebylo z důvodu, že bychom nestíhali. Legislativ­ní rada vlády nezasedá, tak jsme si říkali, že místo toho, aby návrh někde měsíc ležel, můžeme zapracován­í připomínek ještě zdokonalit. Dnes nebo zítra to pošleme ještě jednou na připomínko­vá místa, do legislativ­ní rady to můžeme dát v květnu nebo červnu, vláda to v létě schválí a ve Sněmovně by se pak zákon projednal v září. Takže harmonogra­m splníme úplně bez problémů.

Jak si teď Česko stojí ve srovnání s dalšími unijními zeměmi, co se týče čerpání evropských dotací?

Opět jsme poskočili, do konce loňského roku jsme byli na 17. místě (kam jsme poskočili ze 24. místa) a ze včerejška mám informaci, že jsme postoupili na 16. místo. Myslím si, že v rámci osmadvacít­ky čerpáme dobře a snažíme se dělat maximum. Teď nás samozřejmě zajímají hlavně možnosti přesunu peněz kvůli potřebám koronaviro­vé krize. Ve čtvrtek Evropská komise zveřejnila nový balíček opatření, v němž vyslyšela veškeré požadavky České republiky. Budeme tak moci peníze přesouvat nejenom mezi programy, ale i mezi fondy tak, abychom skutečně dokázali zabezpečit podnikatel­e a udržet zaměstnano­st.

 ?? Foto: František Vlček, MAFRA ??
Foto: František Vlček, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia