Možná povoláme zálohy
Nechal jsem se raději testovat, říká v rozhovoru šéf obrany.
Armáda už nyní podle ministra obrany Lubomíra Metnara vyhodnocuje, které aktivní zálohy povolat v případě, že by se koronavirová situace zhoršila. „Zatím armáda situaci zvládá tak tak,“říká.
V boji s koronavirem jsou nejzranitelnější senioři. Krizový stav je v několika domovech důchodců. Je armáda připravena v nich pomoci?
Samozřejmě. Armáda pomáhá tam, kde je třeba. A v tom budeme pokračovat, dokud bude třeba.
Proč tedy odmítla pomoc v Domově důchodců v Břevnici?
Protože tam byl požadavek na odborně vyškolený zdravotní personál. Ani armáda ale není kapacitně bezbřehá, já mám všechen náš zdravotní personál rozprostřený po celé republice, po ambulancích, nemocnicích, odběrových místech, tak jsme prostě v ten daný okamžik tomu požadavku vyhovět nemohli.
Armáda má řídit projekt chytrá karanténa. Kolik vojáků do toho aktuálně nasadí?
Máme vyčleněno zhruba tři sta vojáků, více než osmdesát kusů techniky. Celkem by to mělo být třicet tři odběrových týmů, které budou vyjíždět a odebírat vzorky od kontaktů nakažených a následně je budou rozvážet na testování.
Chytrá karanténa funguje několik dnů na jižní Moravě. Jaké jsou výsledky?
Zatím máme vysláno pět odběrových týmů a podle zpětné vazby mohu říct, že máme veskrze dobré informace. Ukazuje se, že týmy budou plně vytíženy.
Kdy by se projekt mohl posunout do dalších krajů?
Pokud vše půjde dle plánu, tak od příštího týdne.
Na začátku koronavirové krize bylo na hranicích zhruba tisíc vojáků. To platí pořád? Nebylo třeba posilovat jejich počty?
Ne, to zhruba platí. Denně máme v akci nasazeno více než 950 vojáků se 150 kusy techniky. Působíme téměř na třech desítkách míst.
Jak jsou na tom vojáci s rouškami, někteří si je údajně také šijí sami?
Naprosto otevřeně řeknu, že zpočátku i pro vojáky byla situace velmi složitá, byť mají své vojenské ochranné pomůcky. Ty ale slouží k jiným účelům, takže nám v prvé fázi pomohly složky integrovaného záchranného systému, tedy policie a hasiči. Dneska už můžeme říct, že vojáci jsou vybaveni nejen rouškami, ale i respirátory a dezinfekčními prostředky.
Je už nějaký voják nakažený nebo v karanténě?
Jak to denně sledujeme, máme asi 480 vojáků, ale i úředníků v karanténě. A 21 z celkových 33 tisíc vojáků a úředníků bylo pozitivně testováno.
Také jste se nechal testovat na koronavirus?
Ano, dnes. Výsledky mám negativní.
Měl jste nějaké příznaky?
Mohu vás ujistit, že žádné příznaky nemám. Ale stejně jako kolegové jsem zodpovědný. Určité procento lidí projde nákazou bez jakýchkoli příznaků.
Jak jsou na tom vojáci na misích zejména v zemích, kde mají také problémy s virem?
U nich platí řekněme alianční opatření v podobě zostřeného režimu. V případě, že dochází
k rotaci, tak vojáci, kteří se nám vracejí z misí, jsou v preventivní čtrnáctidenní karanténě.
Budou se vojáci kvůli viru z misí stahovat?
Zatím ne, nemáme to v plánu.
Zapojí se do boje s virem také příslušníci chemické jednotky, která působila v Iráku?
Ano. Už teď v rámci projektu chytrá karanténa budou působit v Liberci, Bechyni a Olomouci. V rámci tvorby vzpomínkových map budou společně s hasiči dezinfikovat místa, na nichž se prokazatelně pohybovali nakažení.
Pokud by se vir nedařilo zvládnout a odehrál by se italský scénář, mohlo by dojít k povolání aktivních záloh?
Pokud nastane situace, a nemusí se to ani takto vyhrotit, tak jsme připraveni vojáky v aktivních zálohách povolat. Už teď vyhodnocujeme, které bychom mohli využít v té první fázi pro posílení našich kapacit. Je třeba si totiž uvědomit, že řada z těchto vojáků v aktivních zálohách pracuje v důležitých firmách, které bychom tímto nechtěli nijak oslabit.
Kdo a v jaké chvíli by byl povolán?
To by ode mě zatím byla velká spekulace. Musí nastat ta situace, ta chvíle potřebnosti, a ta zatím nenastala. Zatím armáda situaci zvládá tak tak.
Minulé pondělí se ve vládním systému objevil dokument, který navrhoval v případě stavu ohrožení posílit vliv premiéra. Proč?
Abych to uvedl na pravou míru, nebyla to iniciativa moje ani pana premiéra. Nešlo ani o žádný návrh, byl to informativní materiál, který zpracovávala odborná komise složená nejen z našich zástupců, ale byli v ní i lidé z ministerstva vnitra, zahraničí, spravedlnosti, Úřadu vlády a odborníci na ústavní právo. A všichni tito lidé řadu let diskutovali problém v našem bezpečnostním systému a to, jak se bude postupovat v případě, že nebude usnášeníschopný parlament. První usnesení k tomu bylo tuším přijato v roce 2005.
Proč jste to tedy předložili nyní?
Ministerstvo obrany dostalo v roce 2015 od vlády úkol zpracovat tuto analýzu. Hotova měla být již v minulém roce. My jsme ji však ještě dopracovávali, tak nám byl termín prodloužen do konce letošního března. A úředníci ten termín splnili. Já samozřejmě vnímám, že načasování vložení materiálu do vládního systému bylo nešťastné, ale stalo se to shodou okolností. A teď je to zneužíváno.
Nedivte se, když to bylo předloženo v tichosti.
Ale cílem nebylo posilovat pravomoci premiéra Babiše, tyto pravomoci by se týkaly až jeho nástupců. Navíc, jak je uvedeno v závěru toho materiálu, před definitivním přijetím by se to muselo prodiskutovat napříč celým politickým spektrem. Musela by na tom být shoda. Toto byl jen materiál k diskusi, protože stát se na tyto hypotetické situace musí připravit.