Všechny cesty vedou do Ischglu?
Jak lyžaři dovezli virus z Rakouska do Německa
ISCHGL Lyžařské středisko Ischgl v rakouských Alpách bylo kromě Itálie hlavní cestou, kudy se čínský koronavirus dostal do Německa.
Vyplývá to z rešerše, kterou provedli novináři z bavorské veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk. Dali si ambiciózní úkol: na základě veřejně dostupných dat vystopovat, jak se nový koronavirus v Německu rozšířil prostřednictvím lidí, kteří pobývali na dovolené v rakouském Ischglu.
Prošli přes čtyři tisíce fotografií na sociálních sítích, zejména na Instagramu, které návštěvníci oblíbeného střediska v tyrolských Alpách pořídili na přelomu února a března. Tedy v době, kdy se v Německu začaly objevovat první desítky případů nákazy virem SARS-CoV-2. Tyto fotografie pocházely od zhruba tisícovky lidí. Na základě jejich snímků z následujících dní, na nichž je označena také geografická poloha, pak bylo vidět, kam všude se po dovolené z Ischglu rozjeli.
Hlavní zdroj nakažení
Stopy vedou i do Česka, ale zejména do skandinávských zemí, Nizozemska, Belgie a Švýcarska. A ve velké míře také do Německa. Údaje ze sociálních sítí pak rešerše porovnala s tiskovými zprávami, které ve stejné době oznamovaly nové případy nákazy v Německu. Přímou souvislost s Ischglem se našla u 341 lidí žijících ve stovce různých měst po celé zemi. Mnozí z nich byli v místě svého bydliště první, u koho se nákaza projevila. Je to zatím nejpřesnější souhrn toho, jak se virus z Číny přes Rakousko rozšířil do Německa. Oficiální data na spolkové úrovni neexistují, předpokládané místo nákazy se centrálně neeviduje a řetězce nákazy jsou proto obtížně dohledatelné.
Některé spolkové země nicméně mají vlastní údaje. Bádensko-Württembersko například eviduje 101 případů nákazy, jejichž stopy vedou přímo do Ischglu. A co se týče Tyrolska obecně, Severní Porýní-Vestfálsko odtud v době rešerše odvozovalo dokonce 973 případů nákazy – v té době celou desetinu z jejich celkového počtu v Německu.
Varování ze začátku března
Už 5. března přitom Island zařadil lyžařský areál v Ischglu na seznam rizikových míst. Ještě předtím na Ischgl také upozornil ostatní státy v rámci celoevropské databáze včasného varování.
Německo ani Rakousko na to však nereagovaly. Lyžařská sezona pokračovala dál.
V této době se potvrdila nákaza novým koronavirem v Ischglu u barmana pracujícího v hojně navštěvovaném baru Kitzloch. Během nocí na apres-ski tu bývá plno, alkohol teče proudem a party neznají žádné hranice. Přesto tyrolský zdravotní úřad v následujících dnech vydal prohlášení: „Přenos koronaviru na hosty baru je z lékařského hlediska velmi nepravděpodobný.“Jak naivní to bylo, se ukázalo hned poté: nákaza se potvrdila u patnácti lidí, kteří s barmanem byli v kontaktu. Celkem se nyní v této souvislosti ví o více než dvaceti nakažených.
Kitzloch v té době zůstával otevřený ještě několik dní. Když konečně zavřel, ostatní bary fungovaly dál. Teprve 14. března tyrolské úřady nařídily předčasné ukončení lyžařské sezony a celé město daly do karantény.
Zdraví? Hlavně zisk...
Až tehdy také Institut Roberta Kocha zařadil Ischgl na německý seznam rizikových míst. Lyžařům poté pouze doporučil, aby setrvali ve dvoutýdenní karanténě. Řada z nich šla přesto hned do práce, další se účastnili hromadných veřejných akcí a oslav. Zejména na západě Německa tou dobou procházely městy karnevalové průvody, které výrazně přispěly k dalšímu šíření nákazy v zemi.
Kvůli podezření, že tyrolské úřady stejně jako provozovatelé hotelů, barů a vleků upřednostnili vlastní zisk nad ochranou veřejného zdraví a záměrně nechávali středisko otevřené do nejzazší možné chvíle, je u rakouských soudů podáno několik žalob.