„Zlobení vymizelo. Děti i rodiče se moc snaží“
Podle učitelky Lenky Marciánové ze Základní školy Věry Čáslavské v Praze 6 běží vzdělávání díky domácí výuce asi z osmdesáti procent. Zatím drží děti u školních povinností i chladné počasí.
PRAHA Základní škola Věry Čáslavské měla s domácí výukou oproti jiným jistou výhodu. Městská část totiž doporučila, aby děti zůstaly doma, už několik dnů předtím, než se školy zavřely celostátně. Na přípravu online výuky tak bylo více času. „Rodiče i děti musím pochválit. Všichni se hodně snaží tu situaci zvládat,“říká učitelka páťáků Lenka Marciánová (na malém snímku).
Co vás napadlo jako první, když jste zjistila, že školy budou zavřené?
Už jsme se připravovali s předstihem, protože školy v Praze 6 měly během toho týdne, kdy bylo vyhlášeno opatření pro celou ČR, omezený provoz kvůli výskytu koronaviru v naší městské části. Bylo dokonce doporučeno z radnice, aby děti raději zůstaly doma. Žákům jsem proto už s předstihem řekla, aby si založili účet na Skype. To jsem jim ještě říkala, že se takto připravíme, kdyby náhodou měly být školy zcela uzavřené.
Teď už online výuka běží skoro měsíc – jak se lišila očekávání od reality?
Mile mě překvapilo, jak moc se děti snaží a velkou podporu cítím také od rodičů. Komunikujeme spolu každý den. Osobní setkání ve škole nám samozřejmě všem chybí, mohu ale říci, že situaci zvládáme velice dobře. Žáci jsou hodně disciplinovaní a to, jak zodpovědně situaci berou, mě opravdu hřeje u srdce. Na posílání úkolů i komunikaci je vidět, že se škole opravdu hodně věnují.
A je možné říci, že výuka běží na sto procent?
Na sto procent asi ne, někde je například problém s tím, že všechny děti v rodině nemají svůj počítač. Troufám si ale tvrdit, že jsme asi na osmdesáti procentech. Je ale výhoda, že zrovna učím pátou třídu – myslím, že třeba s prvňáky je situace složitější. Potřebují totiž víc lidského – osobního přístupu. U nás zase naopak děti mají i telefon, a když si nevědí rady, tak mohou zavolat nebo napsat e-mail.
Jaká technická řešení pro výuku využíváte?
Kromě uvedeného Skype máme také elektronické žákovské knížky, přes které je možné zadávat i testy. Tuto jejich funkci jsme ale začali využívat až nyní. Navíc také používáme Google Hangout.
Přes Skype funguje i videokonference s celou třídou najednou?
Ano. Mám 22 žáků a celá třída takto může komunikovat najednou. Ale kvůli tomu, jak z domova pracuje i studuje hodně lidí, jsou sítě přetížené, i tak se ale s občasnými výpadky dá výuka zvládat.
Jak dlouho by podle vás mohla výuka takto ještě probíhat?
To je těžká otázka. Výuka ve škole je samozřejmě lepší, ale současné domácí vyučování je udržitelné. Samozřejmě nevíme, co se stane, když bude lepší počasí a děti budou chtít víc času trávit venku.
Návrat do třídy začátkem června byste asi uvítali?
To samozřejmě ano.
Dají se na současném stavu najít pozitiva?
Ano, děti se naučí lépe zvládat práci s technikou. Jde jim to skvěle.
Ve třídě se žáci občas poperou, nepovídejte, že si zlobení nenašlo za současné situace nějakou novou formu?
Zlobení teď opravdu vymizelo. Dokonce jsem se ani nesetkala s tím, že by někdo neodevzdal zadanou práci. Jen se občas odeslání opozdí kvůli zmíněným problémům s internetem. Ale o technických problémech mě pokaždé děti hned informují a hledáme řešení. Kapacita sítí je teď opravdu největší překážkou. Dětem vypadává spojení, i když mají například rozpracovaný nějaký test. Hned ale píší, jestli bych jim zadání neobnovila.
Děti mají někdy technologický náskok oproti dospělým...
Ano. Zrovna teď mě naučily, jak je možné přes Skype jednoduše sdílet obrazovku. Sama jsem tu funkci hledala, tápala, ale děti byly šikovné a rychle mi poradily.
Navzdory odloučení jste teď více na jedné lodi.
To ano. Situace je pro všechny náročnější – i časově. Já jsem pořád online, děti mi pořád píší – třeba i večer. Ale jako třída jsme se rozhodně stmelili a to považuji za výhodu. Dalo by se říci, že škola teď funguje i na úkor osobního života učitelů.
Nad výukou a přípravami teď trávíte více času, než je běžné?
Ano, je to i kvůli tomu, že s žáky řešíme hodně věcí individuálně.
Ale zase ušetříte čas potřebný na cestování do školy…
Výuka teď zabere méně času žákům, učitelům nikoli. Děti mají asi trochu více volného času.
Cítíte nějakou podporu třeba od vedení školy či z městské části, která je vaším zřizovatelem?
S paní ředitelkou i s kolegy komunikujeme každý den a podporu rozhodně vnímáme. Kdo z učitelů potřeboval, mohl si zapůjčit školní notebook, abychom mohli pracovat. Všichni se snažíme situaci řešit, aby děti měly přístup ke vzdělání.
A je za současné situace nutností, aby se do výuky zapojovali více také rodiče?
Myslím, že ano. Je tam ze strany rodičů pochopitelně důležitější nějaký dohled, ale nemyslím si, že by bylo nutné žáky ve větší míře do školních povinností nějak nutit. Všechny – rodiče i děti – musím pochválit.
Vzbuzujete dojem, že vše dokonale zvládáte…
Musím také vyzdvihnout, jak spolu děti pěkně komunikují. Teď máme za sebou první test a jeden chlapeček nám napsal, jak je možné, že má v testu chybu, když ho psal společně s bratrem. Ostatní děti mu hned začaly vysvětlovat, že test musí psát sám, jako kdyby byl ve škole. A děti se nejen hlídají. Když někdo napíše dotaz, občas jsou ostatní žáci rychlejší a vzájemně si, pokud znají odpověď, pomáhají.