Už teď firmy odhlašují letní pobyty na horách
Po koronavirové krizi, ač to nebude nutné, lidé ze setrvačnosti zůstanou doma a některé podnikatele v horách to položí, říká šéf Asociace horských středisek.
Bezprecedentní vládní opatření zasadila cestovnímu ruchu v Krkonoších a dalších regionech, které jsou na něm přímo závislé, velmi tvrdý direkt. Z knockoutu se budou vzpamatovávat bolestivě a pomalu. „Cestovní ruch byl první na ráně, k jeho zastavení došlo ze dne na den. I když chápeme nutnost opatření, mnozí podnikatelé jsou nyní v obrovských problémech, nemají na výplaty a nájmy. Bude se to rozhýbávat velmi postupně,“říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. A někteří koronavirovou krizi nepřežijí.
Velké skiareály musely ukončit sezonu minimálně o dva týdny dříve, než plánovaly. Ve Špindlerově Mlýně se mělo lyžovat až do Velikonoc. Jaké ztráty to pro vlekaře představuje?
Těsně před víkendem, kdy přišel zákaz venkovních sportovních aktivit, byly v provozu ještě dvě třetiny českých skiareálů. Některé chtěly zavřít hned po něm, některé plánovaly provoz do konce března a část až do Velikonoc. Situace se různí. Jeden víkend představuje ztrátu řádově statisíce korun, ale pro větší střediska, která chtěla fungovat ještě dva nebo tři týdny, se ztráta může pohybovat v desítkách milionů.
Letošní zimu poznamenal nedostatek přírodního sněhu a velké výkyvy počasí. Jaká byla pro české skiareály z ekonomického hlediska?
Mezi jednotlivými středisky existují velké rozdíly. Nedají se rozdělit na velká a malá, je to různé podle lokality. Zatímco některé skiareály by bez zastavení provozu kvůli pandemii dosáhly téměř podobných výsledků jako v loňské, na sníh bohaté zimě, tak jiné mají až padesátiprocentní propad tržeb. V některých případech ještě vyšší. Nikdo nemůže zimu hodnotit jako pozitivní, protože co nezpůsobilo počasí, to dokončilo zavření skiareálů kvůli pandemii. Na druhou stranu investice do technického zasněžování v posledních čtyřech letech byly tak velké, že se střediskům i přes velmi nepříznivé přírodní podmínky podařilo uspokojit lyžaře.
Epidemie však neohrožuje jen vlekaře, ale i hoteliéry a další, když teď horská střediska zůstávají vylidněná.
Je to celospolečenský, možná spíš celosvětový problém a touto optikou je třeba se na to dívat. Kdyby se skiareály musely zastavit už na začátku února, bylo by to ještě mnohem horší. Musíme se v tuto chvíli soustředit na to, co lze udělat. Se Svazem obchodu a cestovního ruchu, Hospodářskou komorou ČR a jinými institucemi aktivně komunikujeme, aby vláda pomohla udržet provozy nejen lyžařských areálů, které teď mají mezisezonu, ale zejména hotelů, restaurací a všech navazujících služeb. Cestovní ruch byl první na ráně, k jeho zastavení došlo ze dne na den. I když chápeme nutnost těchto opatření, mnozí podnikatelé jsou nyní ve velkých problémech, nemají na výplaty a nájmy. Bude se to rozhýbávat velmi postupně.
Co říkáte kompenzacím a úlevám pro podnikatele, které vláda dosud představila?
Jednoznačně jsou nedostatečné. Například státem deklarovaná podpora náhrady mezd není 80 procent, jak se všude říká, ale po započtení zákonných odvodů na sociální a zdravotní pojištění je ve finále jen 45 procent. To nestačí, protože to nezajistí kýžený cíl – udržení zaměstnanců. Dopady na cestovní ruch budou obrovské.
Je zřejmé, že spotřeba cestovního ruchu meziročně přinese o zhruba 150 miliard méně. Potřebujeme, aby se peníze teď chvíli nechaly u podnikatelů. Aby nešlo jen o odpuštěné sankce a pokuty nebo bezúročné půjčky, ale aby došlo, aspoň na nezbytně dlouhou dobu, k odpuštění povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, případně i daní. Jinak ty dopady budou ještě mnohem horší. Podpora živnostníků je v pořádku a souhlasíme s ní, ale základ v cestovním ruchu tvoří malé a střední firmy.
Dokáže dnes někdo domyslet následky karanténních opatření na cestovní ruch v Krkonoších a dalších horských oblastech?
V tuto chvíli určitě ne. Ani nevíme, jak dlouho budou trvat, jakékoli predikce jsou předčasné. Pokud všechno půjde velmi dobře, tak třeba v květnu nebo v červnu by se už lidé zase mohli vracet na hory a dopady krize se mohou začít zmenšovat. Výpadky za březen a duben ale budou tak obrovské, že je otázka, jestli to někteří podnikatelé v cestovním ruchu vůbec přežijí.
Krkonošským fenoménem jsou majitelé horských bud. Jak obtížné pro ně bude ustát virovou krizi?
Pro ně budou dopady asi nejtvrdší, v jejich případě není ohrožený „jen“podnikový, ale mnohdy i osobní majetek. To, že se pozastaví investice, je zřejmé, ale jde relativně o to nejmenší. Obávám se, aby splácení úvěrů, pořízených ještě v době konjunktury, nebylo fatální a nemělo existenční dopady. Na rozdíl od Rakouska a dalších alpských zemí, kde rodiny ve svém majetku hospodaří i staletí, se u nás tato kontinuita kvůli druhé světové válce a komunismu několikrát přetrhla. Pokud by teď došlo k další vlně přeprodeje majetku, tak horské boudy či další objekty koupí někdo, kdo má peníze, a s tím v Krkonoších nemáme dobré zkušenosti. Většinou sedí někde daleko a pronajímá to lidem bez vztahu k regionu. Náš handicap vůči alpským zemím by se tak ještě prohloubil.
I kdyby začátkem dubna tvrdá omezení skončila, myslíte si, že lidé opět začnou jako mávnutím kouzelného proutku zase jezdit na hory jako před krizí?
Vezmu to trochu obšírněji. Obávám se, že objektivní informovanost a ochota lidí racionálně přijímat informace je snížená. Když se podíváte na zprávy i veřejnoprávní televize, kde se prvních patnáct minut rozebírá stav různých pacientů, kteří mají koronavirus, tak si myslím, že jde o zbytečné strašení lidí. Chtělo by to objektivní informace od skutečných odborníků, nikoli od jednotlivců. Přál bych si, abychom je dostávali vždy od týmu, ve kterém je zdravotník, epidemiolog, ekonom a tak dále, aby informace byly relevantní a lidé se podle nich mohli rozhodovat. A abych se vrátil k vaší otázce, může se stát, že ekonomika bude narušena i v situaci, kdy už nebude nutné dodržovat všechna opatření a lidé budou ze setrvačnosti zůstávat doma.
Je tedy jasné, že krize bude mít výrazný vliv i na letní sezonu?
Určitě ano. Už teď zaznamenáváme odhlašování velkých akcí, jako jsou kongresy, konference nebo firemní pobyty. V posledních letech jsme byli zvyklí na konjunkturu, ale nyní budeme v jiné situaci. Podnikatelé v cestovním ruchu peníze mít nebudou, stejně tak budou chybět lidem, kteří jezdí na dovolenou a výlety do hor. Tyto výdaje jsou pro nemalou skupinu lidí tím posledním, co si budou moci dovolit.
Je reálné, že hranice s některými státy zůstanou uzavřené měsíce, možná roky. Dovedete si představit Krkonoše bez zahraničních turistů?
Myslím si, že minimálně se sousedními státy, jako je Polsko nebo Slovensko, budeme schopni dohodu o otevření hranic uzavřít dřív. Ekonomové po úvodním šoku, kdy se drželi trochu zpátky, protože zdraví je na prvním místě, budou na to slyšet čím dál víc a uvědomíme si, že neopodstatněné blokování hraničních přechodů by bylo nesmyslné.
Dokázala by horská střediska „vyžít“pouze z domácích návštěvníků?
To bych trochu věštil z křišťálové koule. Za ekonomické situace, která byla loni, bych řekl, že v některých oblastech do značné míry ano. Pokud k tomu ale započteme ekonomický dopad nynější krize i na jednotlivé občany, tak to rozhodně stačit nebude. Otevření hranic je pro cestovní ruch v České republice zásadní.
Skiareály v Krkonoších v posledních letech významně investovaly. Špindlerův Mlýn připravuje lyžařské propojení Svatého Petra a Medvědína za stovky milionů korun. Budou teď střediska v předsezonních investicích o poznání opatrnější?
Určitě je omezí. Investice rozhodně nebudou v takovém objemu, jaký skiareály plánovaly třeba před touto zimní sezonou. Letošní zima nebyla úplně ideální, skončila předčasně a do cestovního ruchu razantně zasáhla vládní opatření. Netroufám si ale říct, jak na tom budou zrovna tyto velké a mediálně známé projekty. To je otázka na jejich investory.