Pandemie promění porodnost i migraci
Po éře koronaviru se může rodit více dětí kvůli omezené možnosti trávení volného času, nebo naopak méně kvůli ekonomické nejistotě.
Nouzová opatření, přijatá v reakci na pandemii koronaviru, Prahu poznamenají. Pravděpodobně to bude rostoucí porodností a zároveň o dost nižším počtem přistěhovalých cizinců. Menší může také být zájem Čechů o život ve velkoměstě. První data, která to mohou alespoň zčásti potvrdit, očekávají statistici v červnu.
Podle aktuální analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostla populace Prahy v uplynulém roce především stěhováním a tím se potvrdil trend uplynulých let. Počet obyvatel metropole podle analýzy Pohyb obyvatel Prahy v roce 2019 stoupl o 15 tisíc na více než 1,3 milionu obyvatel, většinou zásluhou migrace. Přirozenou měnou – poměrem mezi zesnulými a nově narozenými – počet Pražanů vzrostl zhruba o dva tisíce. „Vliv na počet obyvatel Prahy v důsledku porodnosti pandemie zřejmě určitě mít bude. Jak velký, ale bude možné posoudit až opravdu s určitým časovým odstupem,“uvedla Terezie Štyglerová, vedoucí odboru demografické statistiky ČSÚ.
Podle statistiků nemusí nastat babyboom, ale naopak může pandemie porodnost ovlivnit se znaménkem minus. „Z našeho pohledu není jednoznačný trend, který můžeme očekávat. Tedy zda nenastane pokles porodnosti kvůli ekonomické a sociální nejistotě, či naopak dojde na její vzestup s ohledem na omezené možnosti trávení volného času,“vysvětluje Terezie Štyglerová.
Pandemie už si v Praze vyžádala lidské oběti, dotkla se zdraví mnoha lidí. To je jedna z okolností, která může spolupůsobit na statistiku úmrtnosti za rok 2020.
„Počet zemřelých je ovlivněn také věkovým složením populace. Analýza úmrtnosti podle příčin smrti nám poté dovolí hodnotit, zda a jak se změnila úmrtnost na další příčiny, jako jsou nemoci oběhového systému či novotvary,“popisuje situaci Terezie Štyglerová.
Cizinců v metropoli ubude
Uzavřené hranice, nebe vymetené od dopravních letadel a pusté ruzyňské letiště již nyní dosvědčují jednu z prognóz odborníků ČSÚ. Tou je citelný pokles lidí, kteří se do Prahy stěhují z ciziny.
„Zahraniční migrace je pro populační vývoj celé ČR a hlavně Prahy poměrně důležitá. Do Prahy je aktuálně koncentrována asi třetina celého přírůstku obyvatel ČR zahraniční migrací. Nárůst lze letos očekávat letos, ne-li dokonce záporný,“upozorňují demografové.
Množství cizinců ovlivní nejen přeshraniční omezení, ale také ekonomická kondice pražských firem. Jejich stav rozhodne o tom, jaká bude mezi podnikateli po odeznění epidemie a odstranění nouzových opatření poptávka po zahraničních pracovnících a v jakých sférách.
„Karanténní opatření postihují primárně sektory, jako jsou pohostinství, hoteliérství, doprava,“uvedl analytik Jan Bureš ze společnosti Patria. V těchto ekonomických oblastech by zájem o zahraniční pracovníky mohl klesnout.
V závislosti na ceně realit, dopravní dostupnosti a dalších ohledech by se mohl měnit také zájem Čechů stěhovat se do hlavního města. „Ve vnitřní migraci dominuje stěhování mezi Prahou a Středočeským krajem,“ uvedl Jan Cieslar, mluvčí ČSÚ. Na hodnocení v této sféře je však podle odborníků brzy.
Statistické údaje za první čtvrtletí roku 2020 dosud nejsou dokončeny, za březen ČSÚ data stále sbírá. „První předběžné demografické údaje za 1. čtvrtletí letošního roku ČSÚ zveřejní 12. června letošního roku,“uvedl Jan Cieslar.
Války, krize a mimina
Temné časy v historii následoval často babyboom. „Po odeznění válek a krizí následuje kompenzační vlna, která je charakteristická vysokou sňatečností a porodností,“objasnil sociolog Jozef Mládek.
V Československu stoupla prudce porodnost v 70. letech v éře po sovětské okupaci roku 1968 v návaznosti na proporodní opatření. Šlo o poměrně dlouhé období vysoké úrovně plodnosti, teprve až během osmdesátých let se porodnost stabilizovala. Poválečný vzestup porodnosti nastal podle demografů i v letech 1963 až 1965.