Schillerová: Nejvíc peněz dáme na dopravu a obce
Chceme se proinvestovat k prosperitě, říká ministryně financí Alena Schillerová.
PRAHA Vláda bude dnes ve Sněmovně poslance už podruhé letos přesvědčovat, aby schválili zvýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020. Kvůli dopadům epidemie na ekonomiku chce zvýšit schodek z 300 na 500 miliard korun.
„Počítáme s propadem příjmů o 213 miliard a s nárůstem výdajů o 246 miliard, a když k tomu přičtete původní schodek 40 miliard, jste na minus půl bilionu,“vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Schodek chce použít na masivní investice. „Jinak se do prosperity nedostaneme,“říká ministryně.
Deset miliard korun chce vláda investovat do dopravní infrastruktury. Na boj se suchem chce dát 2,6 miliardy, do boje proti kůrovci 7 miliard. S dalšími výdaji počítá na vouchery pro lázeňství či podporu cestovního ruchu. Na kompenzace pro obce je určeno 12,8 miliardy a do konce srpna bude pokračovat dotační program Antivirus.
Vláda dnes předloží Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze novelu zákona o státním rozpočtu pro rok 2020. Chce zvýšit schodek z 300 miliard na 500 miliard korun. „Bude to hlavně na investice,“říká ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Celkové zadlužení Česka stoupne asi na 38,4 procenta HDP, oproti loňsku zhruba o čtvrtinu.
Pět set miliard je největší schodek v historii Česka. Není to moc?
Je to kolem devíti procent HDP, nebudeme se nijak moc lišit od dalších evropských zemí. Německo, Francie, Itálie, Španělsko či Polsko se pohybují mezi osmi a 11 procenty HDP. Chtěla bych jít s novelou zákona o rozpočtu do parlamentu už naposled. Dnes se nemůžeme přít o to, jestli to bude 450 nebo 425 miliard, to nikdo neví.
Jak to vypadá s politickou podporou novely rozpočtu?
V pátek jsem jednala s komunisty, ještě budou jednat předseda Filip s premiérem Babišem. Dnes (pondělí, pozn. red.) jsme měli videokonferenci se všemi předsedy parlamentních stran za přítomnosti premiéra. Seznámili jsme je s důvody navyšování schodku a s parametry a nyní intenzivně hledáme podporu pro rozpočet. Budu s některými zástupci stran jednat bilaterálně, cítím, že by tam prostor pro podporu mohl být.
Které strany máte na mysli?
Určitě budu jednat s Pirátskou stranou – nejvíc je trápí podpora skupin, na které dopadla koronavirová pandemie a na něž se dosud nedostalo, jako jsou dohodáři a skupina živnostníků na vedlejší činnost, kteří mají souběh se zaměstnáním. KDU se zajímají o podporu rodin s dětmi. Mám mandát od premiéra, abych o podpoře jednala.
S komunisty jste se zasekli na podpoře pro obce. Žádají peníze jen pro malé obce do tří tisíc obyvatel, vláda ovšem chce dát všem obcím 1 200 korun na hlavu, což vyjde na 12,8 miliardy. Jste ochotni v tom ustoupit?
Z toho neuhneme. Nechceme vytvářet příkopy mezi obcemi a vládou. Peníze chceme proinvestovat společně, a proto jim dáváme 1 200 korun na hlavu, přestože dopad kompenzačního bonusu podle skutečnosti čerpání a multiplikačních efektů (započte se i předpoklad, že podpoření živnostníci státní podporu utratí, a tím se část peněz vrátí do veřejných rozpočtů prostřednictvím DPH a dalších daní, pozn. red.) činí pro obce 4,5 miliardy korun.
Apelovala jsem na parlamentní strany, že bez schválení rozpočtu peníze pro obce nebudeme mít. Nemůžeme se schválením rozpočtu čekat na podzim, jak navrhovala ODS, protože ty peníze nemůžeme vzít například z peněz na důchody. Buď teď rozpočet projde, nebo budou i obce čekat. A teď jde o rychlost.
V čem je spor z pohledu opozice?
Asi největším problémem je vytvoření vládní rozpočtové rezervy 136,6 miliardy korun (o jejím utracení rozhoduje vláda, pozn. red.). Je mi jasné, že parlamentním stranám se nechce dávat vládě bianko šek. Doba je tak turbulentní, že nejsme schopni říci, kolik přesně která kapitola bude potřebovat, proto má vládní rozpočtová rezerva význam. Navíc vláda rozhoduje ve sboru, nerozhodují jednotlivci, a většinu zákonů, kterých se rezerva týká, stejně schválil parlament – ať už zvýšení výdajové stránky (například Antivirus, kompenzace pro OSVČ), nebo snižování té příjmové (zpětné uplatnění daňové ztráty nebo snížení DPH).
Jak obrousíte hrany?
Připravujeme komplexní pozměňovací návrh k novele rozpočtu, který podá některý z koaličních poslanců. Jednotlivé položky včetně dotačních programů tam rozepíšeme, ať Poslanecká sněmovna ví, o čem rozhoduje. Rezervu tím pádem necháme menší, přes 30 miliard. Při 300miliardovém schodku byla vládní rozpočtová rezerva 78,7 miliardy, přičemž máme utraceno kromě 100 milionů prakticky vše. Parlamentním stranám, jsem složila účet, za co to bylo.
Můžete vysvětlit, jak došlo ke skoku z 300 na 500 miliard? Původní rozpočet schválený loni počítal se 40 miliardami.
Počítáme s propadem příjmů o 213 miliard a nárůstem výdajů o 246 miliard, a když k tomu přičtete původní schodek 40 miliard, jste na minus půl bilionu. V navýšení výdajů počítáme s masivními investicemi – jinak se do prosperity nedostaneme.
Do čeho chcete investovat?
Do dopravní infrastruktury deset miliard, do boje se suchem 2,6 miliardy, do silnic druhé a třetí třídy pro kraje další miliardu. Potom je to zmíněná kompenzace pro obce přibližně 13 miliard, do konce srpna bude pokračovat dotační program Antivirus. Dále vouchery pro lázeňství, podpora cestovního ruchu, kultury, kreativního průmyslu. A také řešíme, co s automobilovým průmyslem.
Mluvila jste o společných investicích s obcemi. Co jste měla na mysli?
Podpořili jsme všechny připravené dotační programy v hodnotě 10 miliard korun a další podpořit chceme. Jde o program na rozvoj škol a školek, kde byl původní rozpočet 300 milionů, ale převis zájmu byl o 3,1 miliardy vyšší. Dále dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj, kde byl převis 3,7 miliardy na místní komunikace, sportoviště, hasičárny, školy, školky a další veřejné budovy. Na ministerstvu životního prostředí je dotační program na vodovody a kanalizace s převisem dvě miliardy. A zbývající miliardu jsme dali ministru zemědělství na opatření pro zadržování vody v krajině.
Nedalo by se v rozpočtu někde také uspořit?
Nechala jsem si od ministrů zpracovat přehled nespotřebovaných výdajů ke konci května – šlo o 14,5 miliardy korun, ale počítají s tím na připravené projekty. V rozpočtu na rok 2020 jsem všem brala 10 procent na provozní výdaje s výjimkou sborových složek (policie, hasiči, vojáci) – tam jsem na to nesáhla. Snižovala jsem počty úředníků na ministerstvech až o deset procent. V tuto chvíli si neumím představit další snižování – úřady práce vyplácejí Antivirus, na finančních úřadech vypláceli kompenzace živnostníkům a ani na krajských hygienických stanicích o tom neuvažují. Přemýšlela jsem o zkrácení provozních výdajů na příští rok o pět procent, nicméně ihned zaznělo, že se nemůže brát hasičům, policistům, vojákům, celníkům a dalším, kteří plnili úkoly při boji s koronavirem. Kdybych je z toho vyňala, tak u všech ostatních ušetřím jednu miliardu a vyvolám pnutí a problémy uprostřed roku. To rozpočet nezachrání.
Národní rozpočtová rada kritizuje navýšení rozpočtu jako předčasné, nadměrné, neopodstatněné. Berete jejich kritiku vážně?
Dosud jsem byla zdrženlivá k výrokům Národní rozpočtové rady, nicméně už musím něco poznamenat. Není možné, aby nás jeden týden vyzývali, že musíme kompenzovat výpadek obcím, a další týden nám navýšení schodku vyčítali jako předčasné. Aby pro mě vyjádření rady mělo relevanci, a to bych velmi ráda, měla by to podložit nějakými čísly a ty jsem tam zatím nenašla. Je to pro mě jeden výrok z mnoha.
Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček přišel s tím, že by chtěl garanci na půjčku pro aerolinky Smartwings ve výši 900 milionů, pokud firma splní určité podmínky. Vy jste proti podpoře. Jaký převažuje postoj ve vládě?
Zatím jsem parametry jeho návrhu neviděla. Jsem proti státní záruce, neumím si představit, že bychom šli do parlamentu se žádostí o záruku pro jednu firmu. Historicky první zákon o státní záruce je mířen na podporu malých a středních firem na provozní úvěry, je to Covid 3. Pro jednu firmu si to neumím představit. Umím si představit formu půjčky od Evropské investiční banky.
Novým daňovým příjmem do rozpočtu měla být příští rok digitální daň. Stále s ní počítáte?
Domluvili jsme se minulý týden na koaliční radě a navrhujeme snížit daň na pět procent a účinnost posunout na 1. leden 2021. Příjem z ní bude 2,5 miliardy korun.
Už máte představu o výši valorizace důchodů a růstu platů ve státní správě pro příští rok?
Valorizace důchodů bude známa až koncem srpna. Myslíme si, že jen na základě valorizačního vzorce to bude nějakých 820 až 840 korun. O čemkoliv nad to se budeme bavit podle toho, jak bude vycházet rozpočet. U platů státních zaměstnanců je příliš brzy. Budu chtít šetřit, ale nesmíme zaškrtit spotřebu jako před 12 lety při poslední krizi, což se nám vrátí multiplikací.
Zatím zaznělo, že schodek pro příští rok byste chtěli navrhnout ve výši 300 miliard korun. S čím počítáte v dalších letech?
Uvidíme, jak to bude vycházet. I proto jsem ráda, že parlament posunul legislativní proces pro rozpočet na rok 2021 o měsíc. Chceme mít co nejčerstvější údaje a stavět rozpočet na predikci ze začátku září, budeme znát čísla k propadu průmyslu, autoprůmyslu a exportu. Uvidíme, jak se vyvíjí pokladní plnění rozpočtu za tři čtvrtě roku, jak to vypadá v ostatních evropských zemích, protože jsme závislí na exportu.
Rok 2020 bude extrémní. Nastavili jsme konsolidaci veřejných financí na sedm let. Cíl je snižování schodku o půl procentního bodu každý rok, až bychom se v roce 2028 dostali na úroveň před vypuknutím pandemie.