Země už nepojme vodu
Půda už je po deštích nasycená vodou, takže riziko povodní v příštích dnech trvá. Pršet má opět ve čtvrtek.
„Přívalové povodně se u nás běžně objevují v období od května do září a jsou přímo závislé na výskytu bouří. Předpovídají se nejhůře,“říká Kimlová. Předpověď v českém prostředí komplikují hlavně specifické geografické podmínky. Potoky a řeky u nás často pramení. Je zde tedy hodně menších toků. Zatímco velká koryta řek dokážou pojmout velké množství vody a jejich hladiny stoupají postupně, menší toky se dokážou rychle změnit v nezvladatelný živel. Voda se po nich v prudkém kopcovitém terénu sveze jako po toboganu.
Ke katastrofě často stačí desítky minut nebo jen krátké hodiny intenzivního deště. I když přívalová povodeň rychle odeznívá, při své kulminaci má ničivou sílu. Nebezpečí navíc dokážou odborníci předpovědět maximálně šedesát šest hodin předem.
Riziko povodní je navíc aktuálně větší než před měsícem, kdy byla vrchní vrstva půdy ještě suchá. Vsáknout třicet milimetrů srážek pro ni nebyl velký problém, teď je ale situace jiná.„Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti ale patnáct nebo dvacet milimetrů srážek teď už dokáže hladinu toků zvednout,“doplňuje Kimlová.
Nebezpečná krajina
Jestli zaprší, nebo ne a kolik vody z mraků nakonec spadne, jen těžko někdo ovlivní. Intenzita deště však není jediný faktor, který riziko přívalové povodně zvyšuje. Důležitý je také stav okolní krajiny, která vodu vsakuje. Obecně platí, že čím je víc organické hmoty v půdě, tím je pro vodu propustnější a dokáže jí více vsáknout. „Nebezpečným faktorem je třeba velký sklon svahů. Na pozoru by měl být člověk také, pokud jsou na okolních svazích pole osetá třeba kukuřicí nebo bramborami. K případné přívalové vlně může přispět také špatná organizace v lesním hospodářství, ať už těžební linky, nebo třeba lesní cesty,“vysvětluje Miroslav Tesař z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.
„Hlídač“povodní
Když vlna přijde, obce bývají bezbranné, protože vzestup hladiny je jednoduše extrémně rychlý. Pomoci ale mohou nové technologie. Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku vyvinuli systém včasného varování, který už je otestovaný v praxi a pomalu se začíná prosazovat v rizikových obcích. „Systém je založen přirozeně na monitorování srážek a jejich intenzity, ale i na dalším důležitém faktoru, a to je právě stav a množství vody v půdě,“vysvětluje Tesař.
Obce díky systému mohou získat několik desítek minut k dobru. Na první pohled to sice nevypadá jako velká pomoc, je to však velmi cenný čas. Například radnice stihne zmobilizovat místní dobrovolné hasiče a třeba pomocí veřejného rozhlasu varovat obyvatele, aby se na přicházející vlnu mohli alespoň trochu připravit – přeparkovat auto, zavřít a utěsnit okna, ochránit domácí zvířata. Bouřky, které v neděli zasáhly Česko, patřily podle odborníků k těm extrémním. Podle meteorologa Františka Šopka z Českého hydrometeorologického ústavu napršelo na několika místech víc než normálně za celý měsíc.
Hasiči měli v sobotu a v neděli více než 1 350 zásahů. Odčerpávali vodu z budov, odklízeli spadlé stromy a vyprošťovali auta.
Nejvíce napršelo u Kolína, kde během neděle spadlo za den 129 litrů vody na jeden metr čtvereční.
Z toho 115 litrů napršelo během dvou hodin, šlo tedy o velmi intenzivní déšť. Vydatně pršelo také v Krušných horách a v Novém Městě na Moravě.
Silné lijáky zažili i v Krušných horách. V Měděnci spadlo v neděli 86 litrů vody na metr čtvereční, v Novém Městě na Moravě 69 litrů.
Vydatně pršelo také na Pardubicku, Havlíčkobrodsku, Tachovsku, Ústecku a Příbramsku.
Skutečné přívalové vlny řešili předminulý týden hlavně lidé v okolí Uničova a tuto neděli také obyvatelé v okolí Heřmanova Městce.
Záplavy a sucho zároveň
Na pozoru by měl být člověk také, pokud jsou na okolních svazích pole osetá třeba kukuřicí nebo bramborami.
Přestože v posledních dnech hodně pršelo, sucho zatím odvráceno není.
„Bouřky byly hodně lokální, takže zatímco někde vyvolaly až povodně, v jiných místech byly podstatně slabší. Na severovýchodě republiky se to dokonce obešlo zcela beze srážek,“říká František Šopko z ČHMÚ. Největší problém ostatně mají hlavně spodní vody. Ty podle Šopka můžou doplnit jen celoplošné srážky, které se opakují po dobu alespoň několika měsíců.
Velmi silné bouřky byly v Česku také v sobotu. Přehnaly se i přes Prahu, kde například voda natekla do sklepů Thomayerovy nemocnice.
Nejvíce však napršelo v Jizerských horách, na stanici Kořenov bylo během jednoho dne naměřeno 52,7 milimetru srážek.